Pátek, Prosinec 14

Studie: Evropa potřebuje 25% zastoupení jaderné energetiky, náklady na novou výstavbu musí být sníženy

Pokud Evropa myslí vážně dekarbonizaci energetiky do roku 2050, musí být čtvrtina produkované elektřiny Evropské Unie zajištěna jádrem. Náklady na výstavbu nových jaderných zdrojů musí být významně sníženy, aby byl tento plán životaschopný. Pojednává o tom studie vydaná bruselským Foratomem.

Jaderná elektrárna Dukovany (Zdroj: nucnet.org)

Podle studie je třeba 25% zastoupení jaderné energetiky k zajištění dodávek nízkouhlíkové elektřiny pro domácnosti i průmysl. Díky tomu bude také zjednodušen ekonomický přechod na nízkouhlíkovou elektřinu budoucnosti.

Foratom informoval, že zastoupení jaderných elektráren při produkci elektřiny je dnes 26 %. Avšak některé země, jako například Německo, Belgie a Španělsko se odklánějí od jaderné energetiky, nebo alespoň oznámily své plány od ní odstoupit.

Nyní je v Evropské unii (EU) 28 států využívajících jadernou energetiku. Celkem je v Evropě v provozu 127 komerčních reaktorů včetně reaktorů ve Spojeném království. To jich provozuje celkem 15.

Studie sděluje, že EU by mohla vyžadovat investice do dalších 535 GW obnovitelných zdrojů a ještě úložných zařízení pro elektřinu z těchto zařízení do roku 2050, aby vykompenzovala ztrátu 114 GW elektrických z jaderných elektráren a přitom zajistila stabilní dodávku elektřiny.

Evropa bude také závislá na skladovacích zařízení, které dosud neprokázaly svou technickou a finanční životaschopnost při uchovávání energie z množství obnovitelných zdrojů. Ty jsou navíc nutné, v případě, že má být dodávka elektřiny v síti konstantní i při bezvětří, nebo v noci.

Studie varuje, že prodlužování životnosti stávajících jaderných elektráren je nyní obecně konkurenceschopnější jiným nízko uhlíkovým zdrojům energie. Výstavba nových jaderných elektráren bude muset ukázat „významné snížení nákladů, aby uspěla při liberalizaci evropského energetického trhu“.

Zatímco snížení emisí oxidu uhličitého zůstává jedním z hlavních cílů, ostatní vlivy výroby elektřiny na přírodní prostředí nesmí být ignorovány, sděluje studie. To zahrnuje také znečištění ovzduší, zastavování půdy a využívání fosilních zdrojů. Energetický mix složený nejméně z 24 % jaderné energetiky může snížit znečištění vzduchu a vody až o 14 %. Množství půdy potřebné k takové výrobě elektřiny je až o 15800 čtverečních km nižší, než v případě obnovitelných zdrojů v roce 2050 (tato plocha je stejná jako polovina rozlohy Belgie). Jaderná energetika potřebuje zkrátka menší množství půdy k produkci stejného množství energie.

S 24% zastoupením jaderné energetiky v roce 2050 má EU šanci splnit své emisní limity vztažené k tomuto roku, sdělil Foratom. Jaderná energetika může také podpořit životaschopnost obnovitelných zdrojů energie tím, že poskytne osvědčenou bez uhlíkovou a stabilní dodávku elektrického proudu. Díky tomu bude celá soustava nezávislá na „dosud neprověřených technologiích“ ukládání elektřiny.

Studie pojmenovaná „Cesty do roku 2050: Role jaderné energetiky v nízko emisní Evropě“ analyzovala, do jaké míry mohou jaderné elektrárny pomoci dosažení emisních cílů pro rok 2050. Zaměřuje se na tři scénáře výstavby jaderných elektráren do roku 2050: Nízká jaderná kapacita 36 GW, střední kapacita 103 GW a vysoká kapacita 150 GW instalovaného jaderného výkonu v EU. Nyní je v EU instalováno 120 GW elektřiny.

„Studie zjistila, že dosažení evropských cílů v oblasti emisí při scénáři s výrazným předčasným vyřazením jaderných elektráren, by se ukázalo mnohem náročnější a zřejmě by se zvýšily i náklady zákazníků,“ uvedl Fabien Roques, výkonný viceprezident společnosti FTI Compass Lexecon Energy, která vypracovala studii.

Generální ředitel společnosti Foratom, Yves Desbazeille, sdělil, že místo zaměření se na již prověřené technologie (jak technicky, tak finančně), by měla Evropská Unie podporovat ty nízko uhlíkové zdroje energie, které potřebujeme. „27uze tak bude mít Evropská unie šanci splnit klimatické cíle pro rok 2050,“ dodal.

Foratom sdělil, že mezivládní panel klimatických změn uznává, že jaderná energetika je klíčová v případě, že má svět udržet globální oteplování na nižší jak 1,5 °C. „Podle jednoho ze scénářů IPCC je šestinásobné zvýšení kapacity jaderné energetiky potřebné v případě, že chceme dosáhnout klimatických cílů,“ sdělil Foratom.

Zdroj: nucnet.org

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.