Úterý, Říjen 23

Umělá inteligence v energetice – nebezpečný střet zájmů?

Technologie umělé inteligence, které se ještě docela nedávno dostávaly na stránky novin jen v souvislosti s vítězstvím počítače Deep Blue nad šachovým mistrem světa Garri Kasparovem, pronikají do všech odvětví včetně energetiky. Jejich provoz je ale energeticky tak náročný, že vzniká otázka, zda samotná podstata umělé inteligence (UI) nezakládá při jejím využití v energetice nebezpečný střet zájmů.

Datové centrum společnosti Google v Douglas County. (Zdroj: Google.com)

Podle zprávy společnosti Greentech Media dosáhne americký trh pro skladování energie v letošním roce zřejmě dvojnásobného růstu oproti období let 2013–2017. Stane se tak i díky technologiím UI.

Kalifornská firma Stem vyvinula systém Athena, který využívá UI pro mapování spotřeby energie, umožňuje zákazníkům sledovat kolísání energetické sazby a efektivněji využívat skladování elektřiny. Na svůj projekt získala částku 374,5 milionů dolarů od různorodé skupiny investorů, včetně amerického ministerstva energetiky.

Vládní podporu získal i tým Stanfordské univerzity za vývoj systému, který díky UI dokáže samostatně vyhodnocovat rizika nahodilých událostí v rozvodné elektrické síti a provádět zásahy v zájmu její stabilizace.

Google vytvořil aplikaci Sunroof, která umí vyhodnotit a řídit užití solární energie na základě vývoje počasí, cen elektřiny a dalších parametrů. Německý Siemens vydal softwarový balíček využívající k aktivní správě sítě např. i nabíjení elektromobilů. V uhelných elektrárnách se k předvídání závad a selhání testuje nástroj SparkCognition. Chevron nebo BP Ventures začínají používat UI technologie při hledání nových nalezišť ropy nebo plynu.

Jak roste uplatnění UI technologií (nejen v energetice), roste také jejich spotřeba. V roce 2014 spotřebovala datová centra na celém světě 352 TWh elektřiny. Americká datová centra se na tom podílela 70 TWh, což je stejné jako roční spotřeba více než šesti milionů průměrných amerických domácností. Celá Česká republika, tedy nejen domácnosti, ale i průmysl, zemědělství, doprava, služby atd., spotřebovala v roce 2014 68,5 TWh a v roce 2017 necelých 74 TWh. V loňském roce byla celková spotřeba světových datových center už 428 TWh. To je o 21 % více než v roce 2014 a pro letošní rok se odhaduje růst o dalších 6 %. Už nyní datová centra po celém světě spotřebují výrazně více energie než celá Velká Británie a jejich podíl na celosvětové spotřebě energie překročil 3 %. Očekává se, že v následujícím desetiletí se dále ztrojnásobí.

A právě z těchto čísel a z podstaty fungování UI vyplývá nebezpečí, na které upozorňuje stále více odborníků. Umělá inteligence má schopnost se sama učit a zdokonalovat na základě pozorovaných i vnitřních dat a není omezovaná žádnou předem definovanou množinou možných situací. Její rozhodování proto nemusí být v principu určováno pouze zájmy člověka. Lze si tedy jednoduše představit situaci, kdy se UI v zájmu zachování svého fungování rozhodne upřednostnit vlastní energetické potřeby. Jeff Bullwinkel z Microsoftu na nedávné konferenci v Německu nazvané příznačně „Lidstvo v ohrožení: umělá inteligence a měnící se společnosti“ upozornil na skutečnost, že spotřeba technologických gigantů jako Google nebo Microsoft může v následující dekádě odpovídat spotřebě středně velké evropské země. Podle profesora Iana Bitterlina z Leeds University by japonská datová centra měla v roce 2030, pokud by růst jejich spotřeby pokračoval stejnou rychlostí jako dosud, zkonzumovat veškerou v Japonsku vyrobenou energii. Významný americký expert v oblasti UI (a rodák ze slovenských Košic) Rado Danilák se domnívá, že jedinou cestou je zásadní změna výpočetních architektur i postupů při využívání UI, která se prý nevyhnutelně dostaví díky enormní poptávce po službách datových center.

Je téměř jisté, že technologie umělé inteligence převezmou v blízké budoucnosti do značné míry kontrolu nad energetickými systémy. Nelze přesně předvídat, jakým směrem se bude vývoj UI ubírat, do jaké míry bude autonomní a jaký prostor k rozhodování dostane. Je ale patrné, že jednou z významných motivací UI k minimalizaci energetických výdajů může být její vlastní spotřeba. Přestože nyní bezprostřední riziko nehrozí, v delším časovém horizontu by lidská obsluha měla mít na paměti střet zájmů, do kterého se UI přirozeně dostává či dostane. Vize více či méně vzdálené budoucnosti, kdy UI začne kvůli vlastním energetickým nárokům a potřebám optimalizovat samotné „lidské procesy“ jistě není představa, která by se někomu líbila.

 

Spotřeba datových center ve srovnání s celkovou spotřebou v TWh *

Rok Celosvětová spotřeba datových center Celková spotřeba
Severní Amerika Evropa Velká Británie
2014 352 4434 3255 311
2015 378 4428 3307 311
2016 402 4425 3349 311
2017 428 4379 3377 305
2018 456**      
2019 480**      
2020 508**      
2025 1200 – 3400**      

* při předpokládaném poměru účinnosti využití energie v datových centrech 1,75 ve srovnání s celkovou spotřebou

** predikce

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.