Pondělí, Prosinec 10

Čína navrhla nový zákon o jaderné energii, zaměřený na mezinárodní trh

Podle nového návrhu zákona poskytne Čína mnohem větší podporu svým jaderným firmám, zaměřeným na prodej jaderných zařízení v zahraničí. Sleduje tím upevnění své pozice na mezinárodním trhu. Zákon byl předložen průmyslovým firmám ke konzultaci minulý pátek.

Vizualizace bloku s reaktorem HPR-1000. (Zdroj: CGN)

„Stát podpoří přínosnou a řádnou účast svých firem na mezinárodním trhu“ a podpoří vývoz jaderného vybavení, paliva a služeb do zahraničí, říká nový zákon.

Čína má v úmyslu navýšit instalovaný výkon jaderných elektráren na svém území do roku 2020 na 58 GW elektrických. V letošním červnu dosahovaly souhrnného výkonu 37 GW. Její úmysly však nespočívají pouze ve výstavbě na vlastním území, ale má v plánu ovládnout i celosvětový trh a rozšířit na něm svůj typový reaktor generace III+, známý jako HPR-1000 nebo Hualong One.

Čína již nyní podepsala několik předběžných smluv se zeměmi jako je Brazílie, Argentina, Uganda a Kambodža. Reaktor Hualong One nyní prochází technickým hodnocením a licenčním procesem ve Velké Británii.

Čínská vláda také minulý měsíc publikovala nové průvodce cílené na propagaci vlastních technických standardů na zahraničních trzích a zaujala tak významné postavení v procesu sjednocení celosvětového jaderného průmyslu.

Zatím je jejich jediným zahraničním projektem jaderný komplex Chashma v Pákistánu.

Čínský nový zákon o jaderné energii stanoví odpovědnost vlády v případě informovanosti veřejnosti o bezpečnosti a vlivu jaderných elektráren na přírodní prostředí. Zahrnuje také ustanovení, vyzývající ke „sblížení“ vojenského a civilního výzkumu v oblasti jaderné energie.

Vyzývá k vytvoření rezervy uranu a systému pro jeho snadný nákup, přepravu a zpracování použitého paliva. Členové veřejnosti mohou vyjádřit své názory k novému zákonu ministerstvu spravedlnosti do 19. října.

Čína byla kdysi považovaná jako jedno míst světa, kde se jaderný průmysl nejvíce rozvíjí, ale její ambice vytvořit vlastní reaktorový systém se zpomalily a žádné nové projekty nebyly schválené od roku 2016.

Ve snaze zajistit bezpečnost po fukušimské nehodě v roce 2011 Čína slíbila, že nasadí pouze nové a bezpečné technologie, které nabízí například Westinghouse s reaktorem AP1000, nebo francouzský reaktor EPR.

Výstavba provozem neotestovaných reaktorů se však protahovala kvůli konstrukčním nedostatkům, ve spojení s obrovským překročením nákladů. Peking se však i přes tato úskalí bude snažit naplnit cíl a do roku 2020 zvýšit výkon svých jaderných elektráren na 58 GW.

Zdroj: Reuters.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.