Pátek, Srpen 17

Důležité informace o JE Paks II

Redakce maďarského regionálního webu KALOhírek.hu, který přináší zprávy z města Kalocsa a okolí, vypracovala soupis důležitých informací o projektu jaderné elektrárny Paks II.

Vizualizace dvojice bloků VVER-1200 V491. (Zdroj: Paks2.hu)

Společnost Paks II Zrt. oficiálně předala pozemky pro plánovanou jadernou elektrárnu Paks II generálnímu dodavateli ke stavbě prvních podpůrných budov. V roli generálního dodavatele vystupuje ruská společnost Inžiniringovaja kompanija ASE (IK ASE), která patří do struktury Rosatomu. Podpůrných budov pro výstabvu vlastní elektrárny bude celkem 80 a zaberou plochu kolem 8 hektarů. Půjde o montážní haly, kancelářské budovy, skladové haly a betonárky. Celá infrastruktura zabere plochu asi 64 hektarů.

Dva nové bloky vzniknou severně od stávající čtveřice bloků na pozemcích o celkové rozloze 156 hektarů. Starší bloky mají výkon po 500 MW, jsou označovány jako Paks I a provozuje je společnost MVM Paksi Atomerőmű. Nové bloky jsou označovány jako Paks II a každý z nich bude mít výkon 1200 MW. Oproti stávajícím blokům budou mít mnoho nových bezpečnostních prvků a budou využívat nejmodernější technologie jako například pomaloběžnou turbínu, která má poloviční otáčky oproti klasické (1500 ot./min ve srovnání s 3000 ot./min).

Výstavba nových bloků probíhá na základě mezivládní dohody podepsané mezi Ruskem a Maďarskem v lednu 2014. Rozhodnutí o rozšíření jaderné elektrárny Paks přijal v roce 2014 maďarský parlament, kdy dvě třetiny poslanců hlasovaly pro. Parlament schválil i rusko-maďarské dohody o výstavbě a o financování 5. a 6. bloku elektrárny Paks. 80 % nákladů bude podle mezivládní dohody pokryto ruskou vládní půjčkou ve výši 10 miliard eur. Maďarské firmy se budou na některých typech prací podílet více jak 40 %.

 

Technologie a bezpečnost

Pro zachování výkonu jaderné elektrárny Paks budou použity reaktory VVER-1200 verze V491, kterou vypracoval projekční ústav Atomprojekt z Petrohradu. Tyto bloky patří do generace III+ a mají projektovou dobu provozu v délce 60 let. Splňují mezinárodní normy platící v oblasti jaderné bezpečnosti a jejich technická řešení konkurují ostatním hráčům na trhu.

Teplo vznikající při řízené řetězové štěpné reakci ohřívá vodu primárního okruhu, která dosahuje teploty 330 °C a tlaku 16,2 MPa. Tato voda je potom vedena do parogenerátorů, kde předává teplo do sekundárního okruhu, čímž vzniká pára o tlaku 7 MPa. Pára potom putuje na turbínu a roztáčí elektrogenerátor vyrábějící elektřinu, která je vyváděna do sítě ke spotřebitelům.

Tlaková nádoba reaktoru, kde probíhá řetězová štěpná reakce, váží zhruba 330 tun, má průměr 4,25 metrů a délku přes 11 metrů. V aktivní zóně se nachází celkem 163 palivových kazet a každá z nich obsahuje 533 kilogramů UO2. Palivové kazety mají šestiúhelníkový průřez a skládají se z 312 palivových proutků. Nádobu reaktoru s ostatními zařízeními primárního okruhu propojují čtyři horké a čtyři studené nátrubky s vnitřním průměrem 850 milimetrů.

Nádoba parogenerátoru má průměr 4,2 metru a uvnitř ní se nachází tenké teplosměnné trubičky, přes jejichž stěny přechází teplo z primární vody do sekundární, aniž by došlo k jejich smísení. Sekundární voda vře a přes parní kolektory je odváděna na turbínu. Každý ze čtyř parogenerátorů vyprodukuje za hodinu 1602 tun páry.

Nové bloky mají na rozdíl od stávajících bloků maďarské jaderné elektrárny umístěn reaktor a další důležité komponenty primárního okruhu v dvojitém  kontejnmentu, který je chrání před vnějšími riziky. Kontejnment má průměr 50 metrů a jeho vnější stěna je tlustá 2,2 metru. Vnitřní ochranná obálka má průměr 44 metrů a v horní části je zakryta kupolí. Výška válcové části dosahuje 44,6 metru a tloušťka stěny 1,2 metru. Vnitřní kupole má potom tloušťku stěny 1,0 metru. Stěny tvoří předpjatý beton a zevnitř mají ocelovou obálku o tloušťce 6 milimetrů. Základová deska budovy kontejnmentu má tloušťku 3,5 metru. Mezi vnitřní a vnější ochrannou obálkou se nachází meziprostor odvětrávaný přes filtry.

Aktivní bezpečnostní systémy: VVER-1200 má několik aktivních bezpečnostních systémů (vyžadují napájení střídavým proudem ze sítě), které mají za úkol řešit určité druhy poruch. Většina z těchto systémů má čtyři paralelní, fyzicky oddělené a nezávislé trasy, přičemž k zajištění dané bezpečnostní funkce stačí jen jedna z nich.

Pasivní bezpečnostní systémy: Podobně jako i ostatní bloky III. generace má i VVER-1200 aktivní systémy doplněny o pasivní, které ke svému provozu nepotřebují elektřinu, ani zásah personálu. Svou funkci plní jen díky fyzikálním jevům a slouží tak k dlouhodobému udržení bezpečného stavu bloku i v případě výpadku aktivních systémů. Jde například o pasivní systém odvodu tepla do atmosféry (SPOT).

Ochrana před vnějšími riziky: Blok byl projektován tak, aby byl chráněn před vlivem vnějších událostí. Díky použitým řešením má odpovídající ochranu proti živelným pohromám i proti událostem způsobeným člověkem. Elektrárna například vydrží zemětřesení, kdy špičkové zrychlení v úrovni terénu dosáhne 0,25 g. Při projektování elektrárny se počítalo také s tlakovou vlnou výbuchu a kontejnment se nezhroutí ani po pádu velkého dopravního letadla. Ochranné obálky obstojí při velmi vysokých teplotách okolního prostředí, silném větru a tornádu.

 

1. blok jaderné elektrárny Leningradská II, typového projektu pro Paks II. (Zdroj: Rosatom)

 

Personál a rozvoj regionu

Ruská strana stanovila počty personálu v každé profesní skupině a také kvalifikace, které musí mít dodavatelské firmy i budoucí zaměstnanci elektrárny. Během jejího provozu budou potřeba stovky inženýrů, jaderných inženýrů, elektrikářů i techniků. Většina z budoucích pracovníků elektrárny dnes sedí ve školních lavicích a před nastoupením do práce bude muset získat kromě vysokoškolského diplomu také potřebnou praxi. Ruský partner již nyní přijímá ročně 25 až 30 maďarských odborníků, aby v jeho podnicích pracovali na stáži a mohli se tak podílet na přípravě projektu. Dále by Rosatom chtěl ve spolupráci s Technickou univerzitou v Budapešti vrátit vysokoškolské vzdělávání do Pakse. V oblasti středoškolského vzdělávání bude pomáhat rozvíjet místní tradiční instituce.

Další důležitou otázkou bude ubytování, protože po staveništi se budou pohybovat tisíce pracovníků. Proto je nezbytné stavět nové domy v okolních obcích, což umožní co nejsnadnější dojíždění na stavbu. Tito pracovníci budou pochopitelně vyžadovat služby v oblasti stravování, lékařské péče i kultury a oddechu. V neposlední řadě bude nutné řešit jazykové problémy. Očekává se, že dorazí 3500 pracovníků z Ruska (z celkových zhruba 7000), ale mohou se tu objevit i podnikatelé z dalších zemí. Kaločská nemocnice Szent Kereszt Kórház by v tomto mohla hrát roli, ale je to podmíněno stavbou Dunajského mostu, protože Kaloča leží na druhém břehu řeky a nejbližší most je vzdálen desítky kilometrů.

Kromě jiného je úlohou generálního dodavatele stanovit, v jakém termínu potřebuje byty pro pracovníky, jakou mají mít velikost a úroveň komfortu. První dvě stovky bytů mají být hotovy na přelomu let 2018 a 2019. V regionu Pakse již bylo připraveno na 500 projektů v oblastech bytové výstavby, infrastruktury, vzdělávání a stravování a probíhá příprava projektů přímo souvisejících s výstavbou nových bloků.

Nejaktuálnějším problémem se jeví rozvoj dopravní infrastruktury, který musí být dokončen před zahájením výstavby samotné elektrárny. Z tohoto důvodu již probíhá příprava projektů rekonstrukce silnic spojujících Paks s obcemi Németkér a Nagydorog a silnice Paks-Madocsa-Bölcske-Dunaföldvár, které proběhnou v nadcházejících dvou letech. Mezi důležité projekty patří i most mezi obcemi  Paks a Kalocsa a související silnice spojující obce na východním břehu Dunaje. Projektování tohoto mostu se zdrželo kvůli problémům se státními zakázkami a nedávno bylo konečně zahájeno díky zrychlenému řízení.

V rámci projektu Příprava a výstavba Dunajského mostu a s tím spojeného zkvalitnění dopravní infrastruktury plánované v regionu Kalocsa-Paks bude postavena silnice spojující silnici číslo 512 s dálnicí M6. Na silnici má být nejvyšší povolená rychlost 90 km/h, vzniknou 4 nové kruhové objezdy a jeden stávající bude rekonstruován. Zatím nebyl stanoven termín, kdy by měl být nový most uveden do provozu.

Nové silnice v mapě. (Zdroj: Kalohirek.hu)

 

Výběrová řízení

Ruský generální dodavatel vyhodnotil tendr na turbínové ostrovy nových bloků a zakázku v hodnotě 793,8 milionů eur udělil konsorciu tvořeného maďarskou pobočkou GE Hungary Kft. americké firmy General Electric a francouzskou společností Alstom. K květnu 2018 obdržela projektová společnost přes 300 povolení z celkových 6000, které bude nutné získat. Mezi ně patří i kladné hodnocení EIA, schválení lokality dozorným úřadem, schválení odběru vody od vodohospodářů a povolení pro připojení k přenosové soustavě.

Podle plánů má být v září letošního roku podána žádost o stavební povolení k maďarskému úřadu pro dozor nad jadernou bezpečností. Jde o nejobjemnější, nejsložitější a nejdůležitější žádost. V případě, že úřad rozhodne kladně, bude výstavba samotné elektrárny zahájena v roce 2020. První blok by potom byl uveden do provozu v roce 2026 a druhý v roce 2027. Bezpečnost hraje důležitou roli v průběhu celého projektu a cílem je postavit správně fungující a ve všech ohledech spolehlivou jadernou elektrárnu. „Zanedlouho budou vypsána nová výběrová řízení na dodavatele pro Paks II,“ říká generální ředitel společnosti Atomprojekt Alexandr Kazarin. Ruský generální projektant bude některé budovy a systémy projektovat společně s maďarskými společnostmi a v blízké době mají být vypsány tendry na poskytování konzultačních služeb, adaptaci projektové dokumentace na národní normy a další činnosti spojené s licencováním nových bloků. Část bezpečnostních analýz má být svěřena zahraničním partnerům ruského Rosatomu.

Evropská komise provedla šetření, zda projekt Paks II neobsahuje nepovolenou státní podporu. Po srovnání vnitřní míry návratnosti 7,35 % a střední ceny kapitálu 7,88 % komise shledala, že projekt sice zahrnuje státní podporu, ale ta není v rozporu s pravidly Evropské unie a odpovídá významu projektu. Z pohledu Maďarska představuje velké riziko to, že dlouhodobě pokrývá spotřebu elektřiny z asi 30 % dovozem. Navíc v příštích 10 až 15 letech bude zavřena hnědouhelná elektrárna Mátra s výkonem 1000 MW. V roce 2030 bude maďarské energetice chybět instalovaný výkon 5000 MW.

Zdroj: Kalohirek.hu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.