Pátek, Červenec 20

Evropská Unie musí podporovat rozvoj reaktorů, říká Foratom

Foratom, evropská organizace působící v oblasti jaderného průmyslu, vyzvala Evropskou komisi a ostatní evropské instituce aby uznaly roli dlouhodobého provozu (LTO) jaderných elektráren ve snahách o dosažení klimatických cílů.

Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim, která vzbuzuje asi nejvášnivější diskuze v Evropě ohledně jejího prodloužení provozu. (Zdroj: ASN)

Ve 14 evropských zemích je nyní v provozu 126 energetických reaktorů, poskytujících více než čtvrtinu celkové produkce elektrické energie. Ve zprávě Communication on the Nuclear Illustrative Program (PINC) publikované minulý rok, Evropské komise očekává, že si jádro do roku 2050 udrží svůj významný podíl v energetickém mixu. Tato skutečnost může vyžadovat dodatečné investice v hodnotách 40 – 50 miliard eur v rámci prodlužování provozu jaderných elektráren. Komise však také varovala, že v nejbližších 10 letech nejspíš přijde uzavírání až 50 reaktorů z důvodu zamítnutí prodloužení licence k dlouhodobému provozu místními dozornými orgány.

Jednání, která proběhla 19. června v Bruselu, s názvem Evropský energetický mix: hlavní cíle dlouhodobého provozu jaderných elektráren, sjednotila zástupce z různých evropských institucí, zástupce státních dozorů i z průmyslu. Pozvaní přednášející hovořili o stávajícím pokroku v prodlužování životnosti jaderných reaktorů a jeho hlavní úloze v energetickém mixu budoucí Evropy.  Dále výzvách, které dnes před jaderným průmyslem stojí, a o jeho přínosu při zajištění dodávek energie v Evropské Unii. Posledním tématem byl vztah prodlužování provozu jaderných elektráren s ekonomikou zemí a vlivem na změny klimatu.

Generální ředitel Foratomu, Yves Desbazeille sdělil: „Prodlužování provozu jaderných elektráren je výhodné z několika důvodů, prvním z nich je snížení investičních nákladů, jelikož vyžaduje relativně krátkou dobu realizace a prací na úpravách elektrárny. Jedná se o bezemisní zdroj energie, který je cenově dostupný, udržitelný a v energetickém mixu udržuje nízkou cenu.“ Dále dodal: „Pokud chce Evropská unie dodržet svůj klimatický závazek, musí hrát prodloužení provozu jaderných elektráren významnou roli v celkové energetice. Instituce Evropské Unie by proto měly odměňovat a motivovat ostatní k provedení patřičných úprav.“

Desbazeille varoval, že postupné uzavírání až 50 reaktorů může velmi narušit tendenci snižovat emise v Evropě, jejich udržení na nynější úrovni by mohlo zapříčinit ekvivalentně zpoždění asi 7 let nástupu obnovitelných zdrojů energie.

Jako příklad nemoudrého rozhodnutí o odstavení reaktorů uvedl Německo, které nyní kvůli odstavování jaderných elektráren není schopno splnit své klimatické závazky na rok 2020.  „Pokud by se Německo v roce 2011 rozhodlo vyřadit 20 GW elektrických v zastaralých uhelných elektrárnách, nyní by bylo schopné splnit klimatické cíle a bylo by v Evropě uznávanou velmocí v oblasti klimatických změn.“

V dokumentu zabývajícím se prodlužováním provozu jaderných elektráren – zveřejněném v roce 2014 – Foratom sdělil: „Plány na výstavbu nových jaderných zdrojů společně s prodlužováním provozu stávajících reaktorů na 60 let odpovídají přibližně z 20 % plánované poptávce elektřiny v roce 2050.“

Zajištění dlouhodobého provozu jaderných elektráren je velmi důležitým tématem, jak sděluje množství dokumentů. Provozované jaderné elektrárny „jsou velmi důležité pro stávající Evropu z hlediska silného zdroje energie, díky kterému jsou ceny energií nižší, snižování emisí oxidů do ovzduší a v neposlední řadě také pracovními místy pro mnoho obyvatel.“ Foratom však také varoval, že pro uskutečnění všech plánů je třeba mít jasnou vizi budoucí energetiky a její silnou politickou podporu.

Jakmile se stane, že jaderná elektrárna dosáhne hranice své původně plánované doby provozu, je její provoz dále velmi pečlivě sledován. Celou elektrárnu je nutné prozkoumat a ohodnotit stárnutí základních komponent, důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Na základě provedených analýz je možné prodloužit provozní licenci na další dobu. Některé země daly přednost prodlužování provozu jaderných elektráren před výstavbou nových zařízení. Obvykle se prodlužuje ze 40 let na 60 až 80 let celkového provozu zařízení (V případě USA. V případě ČR získala JE Dukovany po 30 letech provozu časově neomezené provozní povolení, které je podmíněno splněním technických požadavků – pozn. Atominfo) .

Zdroj: World-nuclear-news.org

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.