Sobota, Srpen 18

Jaderné dny 2018: Kupme si projekt jaderné elektrárny

Na Západočeské univerzitě v Plzni proběhlo 19. dubna zahájení Jaderných dnů 2018, tradiční výstavy zaměřené na jaderné technologie. Součástí zahájení byl seminář o budoucnosti jaderné energetiky a technickém vzdělávání v ČR.

Jan Zdebor, proděkan pro spolupráci s praxí Fakulty strojní ZČU, při zahájení Jaderných dnů 2018. (Foto Vladislav Větrovec)

Výstava Jaderné dny je zaměřená především na studenty a doprovází ji série přednášek. V letošním roce je kromě přednášek pro studenty středních škola obohacená také o odborné semináře pro vysokoškoláky. Jan Zdebor, proděkan pro spolupráci s praxí Fakulty strojní ZČU, v úvodu uvedl, že cílem Jaderných dnů je upoutat pozornost k jaderné energetice. Mezi obvyklé vystavovatele se letos zařadila i slovenská společnost JAVYS, která zapůjčila exponáty do expozice a připravila si přednášku pro studenty na téma konce životního cyklu jaderných zařízení.

Jedním z hlavních řečníků úvodního semináře byl Ján Štuller, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku. Připomněl, že Státní energetická koncepce počítá s provozem stávajících bloků jaderné elektrárny Dukovany minimálně do let 2035-2038, tedy celkově 50 let. Povolení k provozu ze strany Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je podmíněno splněním požadavků, které jsou sledovány v rámci pravidelných hloubkových kontrol. Skutečná délka provozu tak závisí na správné obsluze, dobré údržbě a kvalitně prováděných modifikacích a obměnách zařízení a systémů elektrárny. Podle Štullera je minimálně 50letá perspektiva z technického pohledu jasná.

 

Spotřeba elektřiny v ČR

Štuller na základě dat z Energetického regulačního úřadu představil vývoj spotřeby v Česku. Z těchto dat vyplývá, že mezi lety 2011 a 2017 došlo k mírnému nárůstu spotřeby (z 58,6 na 61,9 GWh; s mírným poklesem v letech 2013 a 2014, ale celkově převládá růst) a zároveň klesá export (ve stejných letech ze 17 na 13 GWh). Oproti roku 2016 sice export vzrostl (z 10 na 13 GWh), ale celkovým trendem zůstává pokles.

Dále řekl, že Stálý výbor pro jadernou energetiku bude mít 17. května na pořadu jednání analýzu variant investičního modelu. Výsledkem bude předložení doporučené varianty vládě, která by ji mohla projednat v červnu letošního roku, pokud vše půjde hladce. Rozhodnutí vlády potom určí další směřování naplňování Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky. Mezitím probíhá jednání s rakouskou a německou stranou v rámci přeshraničního procesu EIA. V současnosti na expertní úrovni a Petr Závodský, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren ve společnosti ČEZ, to doplnil, že se na červen připravuje veřejné jednání s těmito zeměmi. V červnu by rovněž mělo proběhnout v Dukovanech veřejné slyšení.

Ján Štuller, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku. (Foto Vladislav Větrovec)

 

Příklady dobré praxe

V diskuzích o výstavbě nových jaderných bloků v Česku často padají názvy Mochovce, Olkiluoto, V.C. Summer, avšak ve většině případů bez nějakého hlubšího odůvodnění. Jak uvedl Štuller, který se Stálým výborem pro jadernou energetiku navštívil evropské i americké staveniště jaderných bloků a hledal poznatky, jak se těmto problémům vyhnout, některé problémy nejsou v Česku reálné. Příkladem je jihokarolínský projekt V.C. Summer. Legislativa Spojených států umožňuje schválit projekt na základě obecnějšího projektu a ne tzv. detailního projektu, tak jako je tomu v Česku. V důsledku toho se výstavba rozjela podle projektu, který nebyl zcela dopracován, a jeho dokončení vyvolalo neočekávané velké navýšení nákladů. Toto český právní řád neumožňuje a v momentě, kdy je vydáno stavební povolení, musí být projekt připraven k realizaci.

Ve svém vystoupení obrátil Vladimír Poklop, generální ředitel Škoda JS, pozornost na příklady povedených velkých investičních projektů. Spíše než o projektech jako Olkiluoto, Flamanville a V.C. Summer bychom se měli bavit o projektech Prunéřov II, Ledvice, PPC Počerady a Tušimice II. Jde o velké investiční projekty, které demonstrují průběh výstavby nových bloků v Česku výrazně lépe než zahraniční jaderné elektrárny. V tomto případě nešlo o adaptaci basic designu pro Česko, ale ČEZ tyto projekty vypracoval kompletně. Výstavba proběhla z prostředků ČEZu a v roli EPC kontraktora stála Škoda Praha Invest, která koordinovala dodavatelský řetězec. To je rozdíl oproti minulé výstavbě jaderných bloků v Česku a na Slovensku, kdy ČEZ přímo koordinoval tři hlavní dodavatele, i oproti 3. a 4. bloku Mochovců, kde se smývá rozdíl mezi investorem a EPC dodavatelem a dodávky jsou rozděleny do velkého množství balíků bez jediné zastřešující firmy. Příklad ze severních Čech ukazuje, že ČEZ je schopen se mobilizovat, vypracovat vlastní projekt a během několika let postavit 4 velké elektrárny.

Vladimír Poklop, předseda představenstva a generální ředitel Škoda JS. (Foto Vladislav Větrovec)

 

Kupme si projekt!

Předchozí znamená inspiraci pro výstavbu nových jaderných bloků. Do úvahy navíc podle Poklopa připadá i odkoupení části projektu od některého dodavatele technologie a realizaci pomocí vlastních výrobních zdrojů. Vede to ke snížení rizik pro EPC dodavatele a tím i ke snížení ceny celého projektu. Důležitým měřítkem při rozhodování by podle Poklopa mělo být to, zda je projekt již licencovaný v Evropě, což může zkrátit získávání stavebního povolení o několik let.

Toto téma do hloubky rozebral František Hezoučký, který působí na ZČU a v minulosti stál u spouštění všech českých a slovenských jaderných elektráren. Státní energetická koncepce požaduje co největší zapojení českého průmyslu. Podle Hezoučkého by kritéria na výběr dodavatele technologie měla být seřazena v následujícím pořadí: bezpečnost, objem práce pro český průmysl, transfer know-how a až na čtvrtém místě cena. Zapojení českých firem a transfer know-how jsou významné, pokud má mít projekt hlubší přínos pro naši zemi. Z hlediska našeho průmyslu je výhodnější a z hlediska provozních nákladů levnější, když budou údržbu a dodávky náhradních dílů zajišťovat plně české firmy.

Štuller na to reagoval tím, že se o této variantě zatím na Stálém výboru pro jadernou energetiku nemluvilo. Nejdříve je potřeba vyřešit, jak budeme vybírat dodavatele a až pak se budeme bavit o tom, co přesně budeme kupovat (zda dodávku na klíč, nebo jen projekt a některé komponenty, nebo jinou alternativu)

František Hezoučký ze ZČU, který v minulosti stál u spouštění všech českých a slovenských jaderných elektráren. (Foto Vladislav Větrovec)

 

Zapojení českého průmyslu

Hezoučký dále požaduje, aby měla výstavba v Česku synergické efekty mezi lokalitami, tedy stejnou technologii v EDU-5,6 a ETE-3,4. Opět půjde o levnější variantu, protože lidé budou vycvičeni k údržbě stejným způsobem v obou lokalitách a firmy budou vyrábět stejné náhradní díly.

Dále upřednostňuje zakoupení projektu a integraci českého turbínového ostrova, tedy stejný postup jako v minulosti. Uvedl, že projekt průměrně vychází na 7 % celkových nákladů na výstavbu jaderné elektrárny. Podle něj je to proveditelná varianta. Například společnost ZAT umí dodat veškeré řídicí systémy včetně těch bezpečnostně významných, Sigma Group veškerou čerpací techniku, Doosan Škoda Power turbíny (přechod od 500MW turbín na 1100MW, které jsou dnes v Temelíně, byl náročnější než další krok k 1200MW), Kabelovna Kabex dodává veškerou kabeláž, ZVVZ Milevsko kompletní vzduchotechniku a Škoda JS reaktory a jejich vnitřní části (zde je podle Hezoučkého otázkou, zda by se vyplatila malosériová výroba tlakových nádob reaktorů a nádob parogenerátorů).

Hezoučký se Zdeborem spočítali maximální možné zapojení českých firem do projektů přihlášených do zrušeného tendru na rozšíření Temelína. Podle nich vychází reaktory EPR a AP1000 na maximálně 42% lokalizaci, česko-ruské konsorcium by zapojilo české firmy ze 75 % a jím popisovaný český projekt až z 91 %. Důležitý závěr je možné pozorovat na zahraničních stavbách. Tam totiž místní firmy mají na starosti především stavební práce a dodávky různých konstrukcí, ale ta skutečná přidaná hodnota podle Hezoučkého je dodávka složitých komponent a řízení činností. Hezoučký vyzval k tomu, abychom se soustředili na tyto činnosti, které vyžadují práci, a mohli tak posunout český průmysl o kus dále.

Vladislav Větrovec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.