Pondělí, Září 24

iHned: Dělení ČEZ je hloupost a rozhodovat se podle dnešních cen elektřiny také, říká ministr průmyslu Hüner

Na rozhodnutí o tom, kdo a jak postaví nové jaderné zdroje v Česku, dochází čas. Šéf ČEZ Daniel Beneš už více než rok varuje, že s výběrem dodavatele bloků se musí začít co nejdřív. Jinak nový reaktor nestihne nahradit ty dosluhující. Vedení firmy nyní kvůli výstavbě navrhuje, ať se firma rozdělí a část, kterou ze 100 procent ovládne stát, jádro postaví.

Plánované umístění dvojice nových bloků v JE Dukovany. (Zdroj: ČEZ)

„Myslím, že je to hloupost,“ říká ale v rozhovoru pro HN ministr průmyslu Tomáš Hüner. Pokusí se o tom přesvědčit i vládu s premiérem Andrejem Babišem. Nový blok, který je schopen pokrýt až desetinu spotřeby celé České republiky, přitom podle nich potřebujeme.

HN: Proč vláda k otázce výstavby jádra doteď mlčela?

Čekali jsme, až budeme mít podklady. Nyní mám konečně v ruce materiál, který bude k výstavbě nových jaderných zdrojů v Dukovanech a Temelíně prezentován toto pondělí na stálém výboru pro jadernou energetiku. Problém je, že poté, co jsem si ho přečetl, mám pocit, že jsem si objednal operu a dostal jsem maximálně její předehru. Já od ČEZ očekávám skript všech dějství včetně velkého finále. Jsem tu tři měsíce i s cestou, chvíli nám trvalo se vším tím prokousat. Trochu jsem čekal, že dostaneme jiné odpovědi.

HN: Studie tedy neříká, zda a jak jádro v Česku stavět?

Pokud chcete stavět nový zdroj a dělat tendr, musíte se přece podívat, na co zemřel neúspěšný pokus předtím. No a tendr na dva bloky v Temelíně skončil proto, že nebylo zajištěno financování. ČEZ řekl, že je stavět sám nebude, a požadoval po státu garance. Otázka financování se prolíná i tímto materiálem. Pozitivem studie je, že popisuje, jak je možné projekt, jako je jaderná elektrárna, financovat. Jsou to vlastní zdroje, navýšení základního kapitálu, účelová půjčka od státu, odběratelský úvěr a tak dále. A pokud toto nestačí, tak podpora státu. To může být buď tzv. contract for differences, tedy to, že by se stanovila cena za megawatthodinu a stát doplácel rozdíl oproti tržní ceně, anebo pevná výkupní cena. Jsou tu ještě státní záruky, půjčky aj. Ten materiál to všechno hezky popisuje. Ale nepředkládá nám vůbec žádné řešení, v jakém mixu to z výše jmenovaného poskládat.

HN: Takže se situace od dubna 2014, kdy byl odpískán Temelín, vůbec neposunula?

Konečně máme aspoň něco na papíru. Ale stále nevíme, jaká z variant výstavby je nejekonomičtější. A pro koho. Navíc přišla studie strašně pozdě. Pokud se nepletu, tak systém podpory se v Anglii dojednával osm let. Když si Maďaři s Ruskem plácli na spolufinancování elektrárny Paks, pět let si to domlouvali v Bruselu.

HN: Dá se vůbec jádro stihnout včas? Šéf ČEZ Daniel Beneš poslední rok opakoval, že pokud se má stihnout rok 2035, je potřeba začít s výběrem dodavatelské firmy do konce března 2018. To je příští víkend…

Pokud vše půjde jako na drátkách, když se rozhodne a když se správně popíše finanční model, tak se to stále stihnout dá. Ale aby se vše stihlo, tak na tom měl i ČEZ začít pracovat před pěti lety.

HN: On by začal. Ale čekal na rozhodnutí státu, jestli je ochotný poskytnout nějaké garance. Ten mlčel.

Tendr na Temelín skončil v roce 2014. Od té doby přece měl mít ČEZ vymyšleno, jak to financovat.

HN: On ale původně financování vymyšlené měl – chtěl to platit sám. Problém ale byl, že jaderné bloky se vymyslely v době, kdy stála megawatthodina 90 eur. Dnes se pohybuje mezi 30 a 40 eury. To je přece zásadní změna.

To s tím přece nemá téměř nic společného. To je mystifikace ze strany ČEZ. Vy se rozhodnete pro tendr a najednou vám to za dva roky nevychází? Vždyť to je přece blábol.

HN: Proč? Cena určuje návratnost…

Protože tu elektrárnu stavíte na sedmdesát, možná sto let. Se spuštěním za 15 a více let. Nynější cena vás přece nezajímá.

HN: Dlouhodobé projekce ČEZ ale s výrazným růstem cen nepočítaly.

Já to vidím obráceně. Důvody zlevňování jsou jasné – převis nabídky nad poptávkou a křížové dotace do obnovitelných zdrojů. Nadbytek elektřiny ale skončí. Začne to odchodem Německa od jádra a následovat bude postupný konec uhlí. Nové jádro je investičně obrovsky náročné. Ale řešit to podle toho, že za rok dva někam skočí cena, to je irelevantní diskuse.

HN: A je jisté, že to jádro budeme potřebovat? Že opravdu převýší poptávka nad nabídkou?

Určitě ho potřebujeme. Základní idea je, že má nový blok aspoň částečně nahradit bloky z Dukovan okolo roku 2035. Není ale vůbec jisté, jestli se toho roku dožijí. Je tu stále šance, že poté, co se Německo vzdalo jádra, začne tlačit i na ostatní. Například formou náročnějších crash testů. Dukovany jsou ještě o dvacet let starší než Temelín a jsou konstruované trošku jinak. Je tu tak šance, že neprojdou. Vedle jádra začnou postupně odpadávat i elektrárny uhelné. ČEZ sice některé modernizoval, ale až na výjimky to špičkové technologie nejsou. Ze Škody 1000 novou Octavii neuděláte. Pořád se mentálně jedná o šedesát let starou technologii. Tu jsme nyní ekologizovali na téměř maximum možného. Víc už to není výhodné a bude muset postupně skončit.

HN: Nelze nahradit jádro například kombinací plynu a zelených elektráren?

Potenciál obnovitelných zdrojů je u nás velmi omezený. Plyn je drahý a zvýší naši závislost na Rusku. Ještě jedna věc tu je – predikce sice počítají s poklesem spotřeby s tím, jak se bude transformovat náš průmysl. Ale zelení zároveň chtějí elektromobilitu. A už si neuvědomují, že autíčko musíte někde nabít a spotřeba opět poroste. I optimistický scénář energetické koncepce s novým dukovanským blokem počítá, že Česko už nebude exportér elektřiny, ale že budeme v mírném deficitu. A odkud chcete dovážet? Většina okolních zemí pravděpodobně bude také deficitní.

HN: Predikce na 20 a více let dopředu jsou vždy trochu věštěním z křišťálové koule. Je dnes trh vůbec schopný nacenit takto drahou investici, která začne vydělávat za patnáct let a provozovat se bude do roku 2105?

Podle mého moc neumí. A je otázkou, jak by to burzy ocenily. Dnes ukazují ceny na dva až tři roky dopředu.

HN: A je tedy fér vystavovat tomuto riziku minoritní akcionáře? Vy berete jádro jako strategickou investici. To je ale nemusí zajímat.

Minoritáři už dali najevo, že to příliš akceptovat nechtějí. Ale čím chtějí ten výpadek ve výrobě nahradit?

HN: Jim jde logicky primárně o zisk. Stabilní soustava je role státu. Neměl by na sebe právě ten vzít zodpovědnost a poskytnout garance?

Tak ale proč má pak stát 70 procent v nějaké společnosti? To měl ČEZ prodat celý. Třeba se zjistí, že nejvýhodnější bude, aby stát těch 30 procent na trhu vykoupil.

Vizualizace dvojice nových bloků v JE Temelín. (Zdroj: ČEZ)

HN: Tato varianta je na stole?

Vůbec neříkám, že to tak dopadne. Ta studie s tím nepočítá.

HN: Nesnaží se šéf firmy Daniel Beneš podat politikům pomocnou ruku tím, že navrhuje rozdělení firmy? Části, kterou by stát vlastnil ze 100 procent, by pak mohl výstavbu nařídit. Nemuseli by tak na sebe brát nepopulární rozhodnutí o podpoře elektřiny z jádra a měli by svoji elektrárnu.

Myslím si, že dělení je hloupost. Problémů je tu několik. O rozdělení firmy se můžeme bavit až v momentu, kdy budou spočítány dopady pro akcionáře. Spočítat se to dá různě. Nechápu, proč by v tom „starém“ ČEZ nebyla třeba distribuce. Proč tam je jen uhlí s jádrem. To se musí podrobně vyřešit. Zadruhé musíme vědět, zda je transformace vůbec ideálním řešením pro výstavbu jádra. Stávající analýza se ale tímto vůbec nezabývá. Když tu ČEZ chodí a běhá, jak je nutná transformace, je to nyní naprostý nesmysl. Vždyť nevím, co tím chtějí řešit.

HN: Nikdo asi nevěří tomu, že je to optimální řešení. Spíše to všichni berou jako snahu Daniela Beneše nabídnout politikům novou možnost, jak to řešit. Ti se pět let nerozhoupali k činu.

Ale proč to teď dělit? Jen ty posudky, přípravy dělení atp., to bude stát strašné peníze. A proč já bych měl tohle všechno dělat, když ani nevím, jestli nakonec postavím jaderný zdroj? Není to vyhazování peněz?

HN: Rozdělení podle vedení firmy dává ale smysl i kvůli změnám v energetice, nástupu obnovitelných zdrojů a podobně. Už se k tomu uchýlilo několik německých a dalších firem.

To je další matení ze strany ČEZ. Udělalo to RWE a E.ON. Ale co další? Co francouzská EDF?

HN: Prý to zvažuje.

To je super. Když se podíváte na E.ON a RWE, tak to dělají z úplně jiných důvodů, než to chce dělat ČEZ. Chtěly tyto firmy stavět jádro? No nechtěly. Ty ho odstavují. Utržily ekonomickou ránu a snaží se z toho dostat. A i kdyby nakonec analýzy řekly, že to dělení může být pro stavbu jádra výhodné, proč bych ten ČEZ dělil bez toho, abych si byl na 100 procent jistý, že nové reaktory stavět budu?

HN: Vy ale pořád říkáte, že je stavět chcete.

Rozdíl je říct a reálně stavět. Hlavně ve světle všech informací nechápu, proč ČEZ na tu transformaci nyní tak tlačí. Co pro to jádro za posledních pár let udělal? Je podle mého názoru od ČEZ nefér, že tvrdí, že řešení je jen na straně státu. Není to pravda. Stát se akorát neumí dostatečně bránit. My jen nyní nemáme dost podkladů ani k tomu dělení. Jen ty od ČEZ. Potřebujeme ale vlastní. Zatím jsme viděli tři „slajdy“ v Power Pointu.

HN: Jde dnes bez rozhodnutí státu vůbec s přípravou bloků nějak pokračovat? Například s výběrem dodavatele?

Jde. Ale nějaké opravdové rozhodnutí nepřijde dříve než za rok. Tyto přesné studie o způsobu financování a tak dále, to měl mít zhotoveno i ČEZ. Vždyť to on měl přijít a říct: Takové jsou predikce cen elektřiny. A říct, jaká kombinace financování je nejvýhodnější, jaké výkupní ceny by potřeboval. Tyto analýzy tu prostě na stole nemáme. Pořád nevím, kolik si myslí, že za svoji životnost reaktor vydělá.

HN: Je ČEZ dostatečně finančně silný, aby jaderné bloky postavil bez pomoci státu?

Je to možné. Když si to vezmete, tak na všechny ty investice, co šly do Polska, Rumunska, Bulharska, Albánie, firma v krátké době vydala okolo 100 miliard korun. Vždyť to je třetina nového jaderného zdroje. Podívejte se i na časovost. Tady by to bylo rozložené do 17 let. Pak to 70 let běží.

HN: Studie vám tedy na spoustu věcí neodpovídá. Co se stane nyní? Co budete jako šéf MPO iniciovat?

Bude potřeba strašně moc práce, která už měla být odpracována před námi. My nyní musíme napsat druhý díl té naší studie. Abychom tušili, kolik třeba bude stát případná podpora a kdy by příslušná legislativa včetně notifikace ze strany Evropské komise mohla být na světě. Například podle výběru dodavatele bude potřeba upravit jaderný zákon – to kdybychom nechtěli jet podle zákona o veřejných zakázkách. To nebude lehké.

HN: Co na vaše názory říká vláda?

Ta stěžejní diskuse nás v kabinetu teprve čeká. S panem premiérem jsem to už ale komunikoval. Je to právě moje role, abych výsledky zmiňované studie dal dohromady a představil vládě. Je čas, aby vláda začala řídit ČEZ, nikoli aby ČEZ úkoloval vládu, jak tomu v minulosti často bylo.

Zdroj: iHned.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.