Pondělí, Říjen 15

Saúdský jaderný program může urychlit závod ve zbrojení

Jaderná energetika může být pro Saúdskou Arábii způsobem, jak udržet krok s Íránem, který staví jaderné elektrárny za pomoci ruského Rosatomu, spíše než ekonomickým řešením pokrytí své spotřeby elektřiny, píše britský týdeník The Economist.

Výstavba JE Barakah ve Spojených arabských emirátech. (Zdroj: IAEA.org)

Na 220 km vzdálené poušti od Abu Dhabi, hlavního města Spojených arabských emirátů (SAE), dokončují jihokorejské firmy svůj první komerční jaderný blok na Blízkém východě. Projekt byl odstartován před 10 lety ve Washingtonu, kde SAE podepsaly tzv. dohodu 123. Tento soubor dohod, pojmenovaných podle doložky amerických exportních zákonů, deklaruje velmi přísné bezpečnostní záruky za poskytnutí amerických jaderných technologií. Když v roce 2009 podepsaly Spojené Arabské Emiráty dohodu, zavázaly se, že nebudou obohacovat uran, přepracovávat použité jaderné palivo a separovat z něj plutonium. Jak obohacovací, tak přepracovací závod by mohl být zneužit k výrobě jaderných zbraní. Web Arms-control Wonk to považuje za zlatý standard dohod 123.

Saúdská Arábie chce pouze bronz. Království má své vlastní ambiciózní plány. Plánuje v budoucnu postavit 16 jaderných bloků v celkové hodnotě až 80 miliard dolarů. Na rozdíl od Spojených Arabských Emirátů chce Saúdská Arábie provádět obohacování vlastními silami. Írán, tradiční rival Saúdské Arábie, je již krok napřed. Nejspornější rozhodnutí ustanovené v  jaderných dohodách, které byly mezi světovými mocnostmi a Íránem uzavřeny v roce 2015, mu povoluje obohacovat uran. Írán souhlasil s tím, že většinu svých centrifug zakonzervuje a zbývající bude používat jen pro obohacování na úroveň výrazně nižší, než by bylo potřeba na sestrojení jaderné bomby. Stále si však udržuje technologie obohacování a Saúdská Arábie chce těmito technologiemi disponovat také.

Zákonodárci ve Washingtonu se obávají. Poskytnutí takových výsad jedné zemi by mohlo přimět jiné, včetně SAE, požadovat podobné podmínky. Tato situace by mohla ohrozit celosvětové snahy v oblasti nešíření jaderných zbraní. Kritici íránské dohody se obávají, že Saúdský obohacovací program by ohrozil jejich úsilí o zavedení přísnějších omezení na obohacování v Íránu. Americký prezident, Donald Trump, je ale znepokojen méně. Se Saúdskou Arábií úzké vazby a zároveň se zavázal pozvednout americký jaderný průmysl. Mezi pěti firmami, které se ucházejí o saúdský projekt, je také Westinghouse, který šel minulý rok do konkurzu. Bohužel se nebude moci účastnit projektu bez dohody 123.

Někteří kritici dokonce připouští, že navrhované řešení je nejméně špatnou možností, jelikož by Amerika měla vliv na Saúdský jaderný program. Saúdská Arábie má však i jiné možnosti. Jednou z nich je ruský Rosatom, který s velkým zápalem na Blízkém východě používá Určitou „jadernou diplomacii“. V prosinci 2017 podepsal smlouvu o výstavbě první jaderné elektrárny v Egyptě v hodnotě 21,3 miliard dolarů. Jordánko s Rosatomem v roce 2015 uzavřelo dohodu ve výši 10 miliard dolarů. Nehledě na vzájemné rozdíly, zejména co se týče Sýrie, chtějí Saúdové úzké vztahy s obnovující se silou v regionu. V říjnu 2017 strávil saúdský král Salman 4 dny v Moskvě, a stal se tak prvním saúdským panovníkem, který podnikl podobnou návštěvu.

Jaderná energie ale zatím nemá velký ekonomický význam pro království. Saúdská Arábie spálí denně 465 000 barelů ropy kvůli výrobě elektrické energie, což snižuje její roční příjmy přibližně o 11 miliard dolarů. Jaderné reaktory však nebudou v provozu před rokem 2030 a navíc budou představovat jen asi šestinu ze 120 GW instalovaného výkonu nezbytného během denních špiček. V zemi s obrovskými pouštěmi může být mnohem rozumnější používat elektrárny na zemní plyn a investovat do fotovoltaických panelů. Saúdská Arábie dnes téměř nevyužívá solární panely. Největší solární elektrárna, v centrále státní ropné společnosti, zásobuje pouze jednu administrativní budovu.

Vláda staví továrnu na výrobu solárních panelů poblíž hlavního města Rijád. 6. února informovala saúdská firma ACWA Power o získání kontraktu pro novou 300 MW solární elektrárnu v severní poušti. ACWA slibuje vyrábět elektřinu za co je nejnižší možný tarif 2,3 centu na kWh. Přestože se náklady za kWh u jaderných reaktorů liší v závislosti na zvoleném typu, i nejúčinnější reaktory vychází dráž. Zatímco jaderná technologie je oproti solárním panelům již zavedená a nepředpokládá se výrazný pokles nákladů, ceny solárních panelů klesají každým rokem.

Pro občany Saúdské Arábie je však jaderná energetika způsob jak udržet krok s Íránem. Může být také krokem, jak usnadnit šíření jaderných zbraní v tomto nestálém regionu světa.

Zdroj: The Economist

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.