Sobota, Říjen 20

Připomeňme si jak je to s radioaktivním odpadem aneb Kam s ním 1

Prakticky neexistují tzv. bezodpadová technologie. Ať se snažíme sebe víc, vždy nám nějaký odpad zbude a my s ním musíme nějak naložit. Nakonec o tom psal již Jan Neruda, od kterého jsem si vypůjčil titulek, píše Aleš John ve svém týdenním jaderném přehledu České nukleární novinky.

Ukládaní sudu s nízko aktivními radioaktivními odpady do ÚRAO Dukovany. (Zdroj: ČEZ)

Pojďme si letmo připomenout, jak je to s odpady na jaderné elektrárně. Odpady jsou principiálně dvojí. První skupina je ten běžný průmyslový a komunální odpad z kancelářských a technologických neradioaktivních částí. Ten vzniká v prokazatelně neradioaktivní části elektrárny a nakládá se s ním stejně jako v každé jiné fabrice. Je tříděn a odvážen k recyklaci nebo na skládku komunálních odpadů. Nicméně i přes to je všechen materiál vyvážený z areálu EDU, tedy i prokazatelně neradioaktivní odpad, dozimetricky změřen při výjezdu z areálu. Nás však více bude zajímat ten odpad, který vznikne v těch částech provozu, kde mohl přijít do styku s radioaktivitou. V té části provozu, které se říká kontrolované pásmo.

Takový odpad nazýváme nízko a středně aktivní. Dnes nebudeme mluvit o další samostatné skupině radioaktivního odpadu, kterou tvoří použité jaderné palivo, o něm si povíme něco příště.

Tedy budeme mluvit o tom nízko a středně aktivním odpadu. Jsou to například odpadní vody z technologie, náplně z filtrů, kontaminované (znečištěné radioaktivitou) části vyměněných zařízení, zbytky železa, kabelů, plastů, izolací, odpad z laboratoří a dílen v kontrolovaném pásmu a samo sebou i komunální odpad. Vše se třídí a před vyvezením z kontrolovaného pásma se dozimetricky měří na obsah jednotlivých radionuklidů. Pokud je obsah radionuklidů nižší než stanoví limity dle vyhlášky SÚJB, je odpad zařazen do kategorie neaktivní a je likvidován jako běžný odpad z neradioaktivních částí elektrárny. Pokud je aktivita vyšší, než jsou tyto tzv. uvolňovací úrovně, likviduje se takový odpad na úložišti nízkoaktivních odpadů.

Před uložením se jeho objem zmenšuje lisováním, spalováním, odpařováním, míchá se do asfaltové hmoty a vše se nakonec ukládá do ocelových sudů standardních rozměrů. Takový zaplněný sud je protokolárně změřen na obsah radionuklidů a je odvezen na úložiště nízkoaktivních odpadů. Toto úložiště bylo budováno současně s elektrárnou. Bylo zprovozněno v roce 1995 a je umístěno v Heřmanické části areálu na katastru obce Rouchovany. Úložiště provozuje státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Úložiště je přípovrchové, zabírá plochu cca 1,3 ha a je tvořeno dvěma dvouřady betonových jímek do kterých jsou sudy ukládány. Po zaplnění je jímka zalita betonem.

Předpoklad je, že úložiště bude po uzavření sledováno přibližně 400 let. To je doba, kdy i aktivita v odpadech nejdéle žijících radionuklidů s poločasem 30 let (Cs 137) poklesne na více než tisícinu původní hodnoty a prakticky vymizí. Celkový objem úložných prostor úložiště Dukovany činí 55 000 m3. V současné době je ukládací kapacita zaplněná zhruba z 20 %.

Zdůrazňuji, že toto úložiště není koncepčně řešeno a nemůže být použito pro ukládání použitého paliva. O nakládání s použitým palivem si povíme příště.

V samotném úložišti se sleduje dávkový příkon záření. Drenážní voda, pokud se vůbec objeví, je trvale dozimetricky sledovaná. Je to jedna z mnoha položek Monitorovacího programu okolí EDU, který zajišťuje Laboratoř radiační kontroly okolí umístěná v Moravském Krumlově.

Úložiště v Dukovanech je jedno ze tří úložišť RA odpadů v České republice a je určeno jen pro odpady z jaderných elektráren. Ostatní radioaktivní odpad, který vzniká v průmyslu, laboratořích a při výzkumné činnosti je ukládán do úložiště v Litoměřicích. Ale o tom třeba zase někdy jindy.

Zdroj: České nukleární novinky 2. 2. 2018

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.