Úterý, Říjen 23

O bulharský projekt Belene jeví zájem dvě čínské společnosti a jedna banka

Projekt dokončení rozestavěné bulharské jaderné elektrárny Belene je zajímavý pro dvě čínské jaderné korporace a čínskou banku. Jednotlivé společnosti specifikují bulharské noviny 24 časa.

Rozestavěná reaktorová budova podle původního projektu. Později byla odstraněna a dnes zde je pouze základová deska. (Zdroj: Rosatom)

Bulharsko hodlá zaujmout investory velkými projekty. Na setkání vládních zástupců zemí, spojených iniciativou 16+1, na konci listopadu v Budapešti bulharský premiér Bojko Borisov uvedl, že počítá s čínskou účastí při výstavbě automobilových magistrál Hemus a Černo more a železnice Ruse – Varna. V rozhovoru pro noviny 24 časa z prosince loňského roku čínský velvyslanec Čang Chaj-čou k těmto objektům přidal část letiště ve městě Plovdiv, most přes Dunaj a jadernou elektrárnu Belene a investice do turistického ruchu a zemědělství. Jedna z čínských korporací, které se o projekt druhé bulharské jaderné elektrárny zajímá, již investuje do dokončování rumunské jaderné elektrárny Cernavoda. Zástupci obou korporací a čínské banky už Bulharsko navštívily, aby se seznámily se s projektem Belene. Obě korporace i banka jsou vlastní čínský stát.

Zdroje blízké bulharské vládě uvádějí, že zájem o jadernou elektrárnu Belene jeví tři společnosti, zatím však jen Číňané veřejně prohlásili, že jsou ochotni do elektrárny skutečně investovat.

 

CGN

Nejprve Bulharsko navštívili zástupci China General Nuclear Corporation (CGN), kteří se 24. srpna 2016 setkali s ministryní energetiky Temenužkou Petkovou.

CGN zaměřuje své aktivity především na Evropu. Na její webové stránce lze najít zprávu ze 14. října 2014 o tom, že CGN investuje do 3. a 4. bloku rumunské jaderné elektrárny Cernavoda. Ve zprávě z 9. listopadu 2015 pak web uvádí, že společnosti CGN a Nuclearelectrica, rumunský provozovatel elektrárny Cernavoda, podepsaly memorandum o porozumění ve věci přípravy projektu, výstavby, provozu a vyřazování z provozu 3. a 4. bloku této elektrárny.

Tatáž společnost už působí také na trhu Spojeného království. 21. října 2015 CGN a EDF podepsaly investiční dohodou o výstavbě jaderné elektrárny Hinkley Point C. Čínské konsorcium v čele se CGN je v tomto projektu jedním z investorů. Dále připravuje jaderné projekty Sizewell C a Bradwell B.

 

CNNC

Krátce nato, pouhé tři měsíce od návštěvy CGN, přesněji 5. prosince 2016, přijeli za premiérem Bojko Borisovem zástupci jiného čínského jaderného obra: China National Nuclear Corporation (CNNC). Stojí za zmínku, že jeho kabinet v té době byl v demisi. Korporace je následníkem čínského ministerstva jaderné energetiky a v mezinárodním měřítku se řadí k největším dodavatelům jaderných technologií. Kromě projektování a výstavby jaderných elektráren se zaměřuje také na těžbu uranu a konec jaderného palivového cyklu. V současnosti korporace provozuje 16 bloků v Číně a buduje dalších devět. Má 100 dceřiných firem a zaměstnává přes 100 tisíc lidí.

Obě firmy projevují zájem investovat do jaderné elektrárny Belene, byly jim představeny jak projekt, tak podmínky bulharské strany: elektrárna musí být postavena na tržním základu, bez státních garancí a dohod o dlouhodobém odběru elektřiny. Zástupci CNNC potvrdili svou připravenost zúčastnit se realizace projektu za těchto podmínek. K dalším podmínkám patří i arbitrážní rozhodnutí ohledně elektrárny Belene a skutečnost, že po zaplacení částky, určené tímto rozhodnutím, ruskému Atomstrojexportu se Nacionalna električeska kompania (NEK) stane majitelem veškerého vybavení, díky čemuž bude možné zahájit proces privatizace elektrárny. Dalšího dne po návštěvě, tedy 6. prosince 2016, bulharské Ministerstvo energetiky převedlo na konto NEK vládou poskytnuté finanční prostředky ve výši 601 617 133 eur.

Současný stav JE Belene – základová jáma se základovou deskou a uskladněné komponenty za 620 milionů eur. (Zdroj: Rosatom)

Čínská jaderná konkurence

Stojí za zmínku, že v průběhu 3 měsíců v souvislosti s projektem Belene Bulharsko navštívili zástupci rovnou dvou čínských jaderných firem, které si navíc na domácím trhu vzájemně konkurují. To je zvláštní okolnost vzhledem k tomu, že v lednu 2014 čínské jaderné korporace CNNC, CGN, SNPTC a další z nařízení čínské vlády vytvořily alianci se záměrem naplnit asijský ideál harmonie a být lépe vybaveni v boji s konkurencí na zahraničních trzích. V květnu 2016 zástupci CGN prohlásili, že CNNC nebudou konkurovat na stejných zahraničních trzích. Obě společnosti hodlají vyvážet svůj společný projekt: jaderný reaktor Hualong One (HPR-1000).

Obě návštěvy byly možná součástí společného seznámení se s podmínkami.

Je třeba připomenout, že zástupci třetí čínské jaderné korporace, State Nuclear Power Technology Corp (SNPTC), navštívili Bulharsko koncem roku 2015, avšak hlavním tématem byly investice do 7. bloku jaderné elektrárny Kozloduj.

 

Banka ICBC

Devět dní po návštěvě zástupců druhé čínské korporace se na bulharského premiéra obrátili zástupci čínské banky Industrial and Commercial Bank of China, jež projevila zájem o financování komerčního projektu výstavby elektrárny Belene. Další rok se nedělo nic, nedávno však v rozhovoru pro bulharské noviny 24 časa čínský velvyslanec v Bulharsku Čang Chaj-čou potvrdil zájem čínských jaderných firem o projekt v Belene.

V kruzích energetiků kolují obavy, že pokud do elektrárny Belene budou investovat čínské společnosti, jejich dalším požadavkem bude, aby Číňané elektrárnu rovněž budovali, dodávali nejadernou část a případně se ujali dalších bloků.

Zatím nelze říct, zda se Číňané stanou většinovými majiteli druhé bulharské jaderné elektrárny, na to je ještě příliš brzy, neboť zatím není jasné, jakým způsobem hodlají Bulhaři hledat investory. Například v případě maďarského projektu Paks II, který realizuje ruský Rosatom, Rusko poskytne státní úvěr, splatný až po spuštění elektrárny a stejnou variantu hodlají Rusové nabídnout i v Bulharsku.

Zatím žádný tendr vyhlášen nebyl. Vybavení jaderného ostrova pro dva bloky elektrárny Belene už je zaplacené a vlastní jej NEK, k dispozici má parcelu s licencí, na které byly zahájeny stavební práce, a technický projekt, který čekal na schválení, avšak nebyl dodán kvůli zmrazení projektu. Byla získána povolení podle Zákona o bezpečném využívání jaderné energie, Zákona o ochraně životního prostředí a Pozemkového zákona.

Zatím však aktiva Belene nebyla převedena na zvláštní firmu, ani není k dispozici rozhodnutí Rady ministrů o obnovení projektu po přerušení výstavby. Přinejmenším veřejně není známo, jak bude uskutečněna volba investora: zda bulharská Agentura pro privatizaci prodá celou projektovou společnost dohromady s aktivy pro Belene, zda bude vyhlášeno výběrové řízení či zda budou Bulhaři hledat strategického investora a rovněž, zda se výstavby bude účastnit stát.

Zdroj: 24chasa.bg

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.