Úterý, Červen 19

HN: ČEZ by si mohl dovolit zaplatit Dukovany a Temelín ze svého, domnívá se nový ministr průmyslu Hüner

Z obsáhlého rozhovoru Hospodářských novin s nastupujícím ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem vybíráme část věnovanou jaderné energetice.

Ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. (Zdroj: MPO)

HN: Jedno z velkých témat, které čekají na tuto vládu, je rozhodnutí o budoucnosti jaderné energetiky v Česku. Tedy hlavně to, kdo nové bloky, které stát chce, zaplatí. A podle ČEZ není času nazbyt.

Je pravda, že je třeba výběrové řízení na dodavatele nastartovat rychle. Ale myslím si, že vše mělo začít deset let nazpět.

HN: Že se rozšíření obou elektráren nezačalo řešit dříve, není vina ČEZ, ale politiků. Firma od zrušení tendru na Temelín před čtyřmi lety říká to stejné. Tedy že ho sama nezaplatí.

Já jen říkám, že jsme promeškali ten správný moment. Jádro každopádně potřebujeme. A nejen kvůli tomu, že jsme si ho nakreslili do státní energetické koncepce, která počítá s nárůstem podílu jádra z 35 na 52 procent. Proč se ale bavíme o spěchu. Do roku 2035 bude postupně končit životnost bloků v Dukovanech, které dnes vyrábějí kolem dvou tisíc megawattů. S tím dnešním spěchem už nám ani tak nejde o to, aby se navýšil instalovaný výkon. Pravděpodobně se nám už ani nepodaří vykompenzovat dukovanské bloky.

HN: Ale to je vše kvůli tomu, že vlády odmítly rozhodnout, jestli výstavbu nějakým způsobem podpoří. Jaký model tedy preferujete vy a vaše vláda?

To bych zatím říkat nechtěl, a to neuhýbám před vaší otázkou. S vedením ČEZ jsem už o různých možnostech debatoval a možných modelů je několik.

HN: Vy už jste ale o jednom z konkrétních řešení financování mluvil. V jednom rozhovoru jste uvedl, že ČEZ je podle vás dost silný, aby to zaplatil sám. A že by se to na ceně jeho akcií mělo podle některých analytiků promítnout jen v řádu několika desítek korun. To některé minoritní akcionáře firmy hodně naštvalo.

Tu informaci jsem vzal z tisku. I kdyby to byla stovka, tak jsme viděli pokles ceny akcií ze 1400 až někam pod 400 korun. A akcionáři přitom stále byli v klidu.

HN: Při takových poklesech cen akcií byl ale na vině i vývoj na trhu.

Myslíte si, že celý ten rozdíl je daný vývojem trhu?

HN: To tu asi nevyřešíme. Nicméně by tu byl jeden jasný krok, na který se dá ukázat. Kdyby stát jako majoritní vlastník přišel a ČEZ přinutil nové bloky postavit, a to ne kvůli ekonomické výhodnosti projektu, ale strategickým zájmům státu, tak to drobné akcionáře nemusí zajímat. Vedení ČEZ ostatně říká, že by takový krok neschválilo.

Když se budu řídit zákonem, tak stejně nemůžu přijít na valnou hromadu a beztrestně udělat nějaký krok, kterým znehodnotím akcii. Jen jsem řekl, že mne udivuje, že nyní takový krok akcionáře štve, zatímco poklesy cen o tisícovku jim v minulosti až tak nevadily. Navíc si myslím, že se během devadesáti let životnosti ty peníze určitě vrátí a projekt bude výdělečný.

Nikdo přece nechce, aby ČEZ financoval ztrátový projekt. ČEZ je výrobcem elektřiny a stát ji bude potřebovat. Chceme, aby ČEZ i po odstavení dukovanských bloků vyráběl elektřinu a prodával ji zákazníkům.

HN: Takhle dlouhou návratnost asi akcionáři neocení. ČEZ i kvůli tomu navrhl, že by se firma rozdělila. Jednu část by ze 100 procent ovládl stát a mohl by jí výstavbu nařídit. Jak se k tomu stavíte?

A co tedy podle vás chtějí akcionáři? Vyždímat firmu na úkor investic do budoucna? Já chci dlouhodobě prosperující a úspěšný ČEZ. Na rovinu, myšlenka rozdělení aktiv se mi moc nelíbí. Ale ještě vám opravdu svojí preferovanou variantu řešení neřeknu.

Celý rozhovor najdete na webu Hospodářských novin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.