Čtvrtek, Září 20

Bulharsko očekává nedostatek elektřiny, řešením může být JE Belene

S novým bulharským prezidentem se opět začíná hovořit o nedokončené jaderné elektrárně Belene, tentokrát v souvislosti s očekávaným nedostatkem instalovaného výkonu.

Současný stav JE Belene – základová jáma se základovou deskou a uskladněné komponenty za 620 milionů eur. (Zdroj: Rosatom)

Rumen Radev, který zastává úřad bulharského prezidenta od ledna 2017, vyzval v rozhlasovém pořadu Rok vysílaném bulharskou soukromou radiostanicí Darik k rychlému vyřešení výstavby jaderné elektrárny Belene. Uvedl, že podle analýzy Bulharské akademie věd bude Bulharsku v roce 2030 chybět zhruba 2000 MW instalovaného výkonu.

Podle Radeva není možné rozhodnutí odkládat donekonečna, protože elektrárny nepostavíme za den ani za rok. Dodal, že se objevují názory, že při rozhodování o výstavbě JE Belene nemáme přihlížet k financím, které tam byly proinvestovány. „Ale přece je nenecháme ležet na staveništi,“ řekl Radev v rádiu.

Příběh bulharské jaderné elektrárny Belene začal v roce 1987 betonováním základů reaktorové budovy prvního bloku, avšak v roce 1991 byla výstavba z hospodářských důvodů pozastavena. V té době byly stavební práce na prvním bloku hotovy ze 40 % a na staveniště bylo dodáno 80 % potřebných zařízení a komponent včetně reaktoru.

V roce 2006 byla vítězem výběrového řízení na dokončení projektu vyhlášena ruská společnost Atomstrojexport, která patří do struktury ruské korporace pro atomovou energii Rosatom a zabývá se výstavbou jaderných elektráren v zahraničí. Tato společnost odkoupila původní zařízení zakonzervované na staveništi a nahradila původní projekt modernější verzí s posílenou rolí pasivních bezpečnostních systémů. K odkoupenému zařízení ruskou stranou patřil i reaktor VVER-1000 a další komponenty vyrobené plzeňskou firmou Škoda JS, které byly použity při výstavbě 4. bloku ruské Kalininské jaderné elektrárny uvedeného do provozu v roce 2012.

Společnost Atomstrojexport se pustila do likvidace původních budov a do výroby komponent podle nového projektu, avšak podmínky smluv mezi Bulharskem a Ruskem se opakovaně měnily. Projekt skončil v roce 2012 zmrazením ze strany bulharské vlády a Atomstrojexport podal žalobu na bulharského objednatele výstavby, společnost Nacionalna električeska kompania EAD (NEK EAD), o úhradu nákladů za provedenou práci, výrobu komponent a ušlý zisk ze zrušeného projektu. V červnu 2016 přisoudil arbitrážní soud při Mezinárodní obchodní komoře v Ženevě firmě Atomstrojexport náhradu ve výši 601 617 133 eur, která byla společností NEK EAD uhrazena v prosinci 2016.

Na jaře 2017 dorazily na staveniště elektrárny Belene zbývající komponenty, které stihly ruské společnosti vyrobit před zmražením projektu. Šlo o 61 komponent o celkové hmotnosti 4 000 tun, které putovaly po moři z Petrohradu do rumunského přístavu Constanta a pak po Dunaji až na staveniště, kde byly zakonzervovány.

 

Zdroj: Investor.bg, tisková zpráva, Nuclear Engineering International

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.