Úterý, Listopad 21

Zpráva týkající se jaderných paliv vidí růst i mezery

Světové jaderné výrobní kapacity budou pokračovat v růstu – uvádí tak nově zveřejněná dvouletá zpráva organizace  World Nuclear Association o trhu s jadernými palivy. Projekce instalované kapacity – a uranu potřebného pro palivo – byly od vydání z roku 2015 revidovány směrem dolů, ale stále představují vyšší tempo růstu než v jakémkoli jiném období od roku 1990.

Ilustrační obr. (zdroj: alamy.com)

Zpráva o jaderných palivech nazvaná The Nuclear Fuel Report: Global Scenarios for Demand and Supply Availability 2017-2035 byla zveřejněna dne 14. září na výročním symposiu organizace  World Nuclear Association v Londýně. Tato zpráva používá veřejně dostupné informace a informace shromážděné od společností a dodavatelů – členů i nečlenů organizace.

Pracovní skupině organizace World Nuclear Association zodpovědné za vypracování zprávy spolupředsedali Fletcher Newton, prezident společnosti Tenam Corporation, a Fredrik Leijonhufvud, vedoucí nákupu firmy Vattenfall AB. Newton uvedl, že zpráva byla vypracována jako „skutečně reflexivní“ o současném stavu průmyslu „bez zbytečného překrývání potíží nebo podhodnocení výzev“, kterým čelí.

Zpráva uvádí horní, referenční a dolní scénáře se základními obecnými předpoklady týkajícími se ekonomiky pro jadernou energetiku, veřejného přijetí, opatření na snížení emisí skleníkových plynů a struktury trhu s elektřinou.

Celosvětová jaderná kapacita v období do roku 2035 i nadále poroste jak v horním, tak v referenčním scénáři, přičemž instalovaná kapacita se zvyšuje o 70 %, respektive o 35 % – což je vyšší růst, než byl zaznamenán za posledních 20 let.

Kapacita mírně klesá podle dolního scénáře. Růstu dominuje zvýšení kapacity v Číně, která podle referenčního scénáře vzroste do roku 2035 ze současných 37 GWe na 141 GWe.

Projekce instalované kapacity jsou nižší než projekce v předchozím vydání zprávy, která byla zveřejněna v roce 2015, a to o zhruba 15 % u horního scénáře a 10 % u referenčního scénáře. Další uzavření z ekonomických důvodů a méně nové výstavby, než se původně předpokládalo ve Spojených státech amerických, zpoždění některých čínských stavebních projektů, změny v plánech Jižní Koreje a pomalejší znovuspouštění japonských reaktorů – to vše patří k důvodům, jež přispívají k poklesu.

Jaderná energie dnes čelí výzvám, řekl Leijonhufvud. Patří mezi ně nižší očekávání růstu poptávky po elektrické energii, zvýšená konkurence zemního plynu a obnovitelných zdrojů, liberalizace trhu s elektřinou, politická opozice a potíže, s nimiž se setkali v některých stavebních programech reaktorů generace III, doplnil.

Rezervní projekty k pokrytí zásobovací mezery

Požadavky světových reaktorů po uranu, odhadované na 65 000t v roce 2017, podle očekávání referenčního scénáře vzrostou na 75 000t v roce 2025 a 94 000t v roce 2035. V horním scénáři se počítá s tím, že požadavky po uranu budou v roce 2025 činit 84 000t a v roce 2035 122 000t. Tyto údaje jsou nižší oproti údajům ze zprávy z roku 2015 a Newton vysvětlil, že nejnovější prognózy vycházejí z přesnějších čísel a pečlivé analýzy.

Světová produkce uranu se v roce 2016 zvýšila na 62 221t a podle zprávy jsou známé globální zdroje uranu více než dostačující pro uspokojení požadavků pro reaktory i po roce 2035. V současné době pokles ceny uranu omezil průzkumné činnosti i otevírání nových dolů a počet i velikost nových dolů, které jsou ve fázi vývoje, plánování nebo potenciálního výběru, výrazně klesly ve srovnání se zprávou z roku 2015.

Poptávka po uranu je splněna jak z primárních, tak ze sekundárních zdrojů dodávek, včetně komerčních a státních zásob, přepracovaného vysoce obohaceného uranu, recyklace materiálu z přepracovaného použitého paliva, opětovného obohacování zásob ochuzeného uranu a nadměrně i nedostatečně nasycené obohacené kapacity.

Přestože je uran v současné době v situaci nadměrného zásobování, referenční scénář vidí mezeru mezi plánovaným otevřením poptávky po roce 2023 – s větší mezerou zásobování podle horního scénáře. Dolní scénář také vidí malou mezeru zásobování později v projekčním období. Tyto mezery by musely být vyplněny z „rezervních projektů“: řady možných projektů, z nichž některé by mohly být vyvinuty do pěti let.

Palivový cyklus

Kapacita konverze a obohacování by měla být dostatečná k tomu, aby splnila požadavek referenčního scénáře do roku 2030, nicméně Newton prohlásil, že segmentovaná povaha trhů s výrobou zaměřenou na omezený počet elektráren představuje výzvu. „Kdyby některá z těchto zařízení [pro konverzi] přestala fungovat, přestože trhy kolem konverze jsou agregátně nadměrně zásobovány, mělo by to ohromný dopad,“ uvedl. Trh kolem obohacování čelí podobným potenciálním problémům, doplnil.

Podobný vzorec zaznamenává i poptávka po službách pro výrobu paliva, sdělil Leijonhufvud. Současná kapacita je více než dostatečná k uspokojení poptávky, ale trh je vysoce segmentovaný a mohou existovat překážky pro konkrétní druhy paliv.

Výzva k akci

V předstihu před zveřejněním této zprávy předsedkyně organizace World Nuclear Association Agneta Risingová uvedla, že projekce naznačují, že pokud nebudou přijata opatření, tempo růstu jaderné výroby se zpomalí. „Jaderný průmysl stanovil cíl dodávat do roku 2050 celkem 25 % světové elektřiny, což znamená výstavbu 1 000 GW nových jaderných kapacit. Toto rozšíření jaderných kapacit je dosažitelné, ale vyžaduje nové jaderné stavby v takovém rozsahu, jakého průmysl dosáhl v osmdesátých letech minulého století. Avšak ani náš horní scénář by nestačil pro splnění tohoto klimatického cíle. Pro jadernou energii je toho potřeba udělat víc,“ sdělila.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *