Úterý, Listopad 21

V Řeži byla otevřena nová výzkumná infrastruktura v rámci projektu SUSEN

V úterý 12. září zahájila v Centru výzkumu Řež (CVŘ) činnost výzkumná infrastruktura vybudovaná v rámci projektu Udržitelná energetika (SUStainable ENergy) financovaného s podporou Evropské unie a vlády ČR. Část zařízení se nachází v Plzni a celková investice dosáhla 2,7 miliardy korun.

Jedna z deseti horkých komor vybudovaných v rámci projektu SUSEN. (Zdroj: CVŘ)

Jedná se o komplex laboratoří, experimentálních smyček a zařízení, která budou sloužit k podpoře bezpečnosti a spolehlivosti stávajících jaderných elektráren a navázání mezinárodní spolupráce v oblasti vývoje reaktorů IV. generace a termojaderné fúze. Příprava, výstavba a vybavení technické infrastruktury experimentálními zařízeními probíhaly v letech 2012 až 2017 a výstavbová část byla dokončena 30. června 2017.

Otevřením infrastruktury SUSEN areál v Řeži navazuje na svou dlouholetou tradici v oblasti jaderného výzkumu, která začala téměř přesně před 60 lety. V noci z 24. října 1957 bylo poprvé dosaženo kritičnosti v reaktoru VVR-S (dnes LVR-15) a tím byla poprvé na území tehdejšího Československa zahájena řetězová štěpná reakce. Podle Martina Ruščáka, ředitele CVŘ, se díky projektu SUSEN podařilo postavit týmy, ve kterých jsou vědci a odborníci z jedenácti zemí, zapojit se do řady mezinárodních projektů a mít na příštích několik let jasný program. Ruščák zdůrazňuje i to, že 50 procent pracovníků SUSEN je mladších 40 let, což do budoucna dává záruku rozvoje zkoumaných oborů.

Slavnostního zahájení se zúčastnil premiér Bohuslav Sobotka, který projekt označil za významnou investici do budoucnosti. Podle jeho slov patří Česká republika k předním zemím ve výzkumu jaderné energetiky a využití jádra pro mírové účely. „Jádro má v našem energetickém mixu své nezastupitelné místo stejně jako politika udržitelné energie. Vláda počítá s rozvojem vědy a vysokých škol i v rozpočtu na rok 2018. Jedině rozumné investice, správné čerpání prostředků z EU a fungující propojení vědy s praxí, může zaručit naší zemi perspektivní rozvoj,“ zdůraznil Bohuslav Sobotka.

Po něm vystoupil Erich Unterwurzacher, ředitel Generálního ředitelství pro Regionální a městskou politiku Evropské komise, který označil projekt SUSEN za jeden z nejlepších příkladů správně vynaložených prostředků z fondů EU. Připomněl, že v České republice se daří v tomto směru realizovat skutečně kvalitní projekty, příkladem jsou i vědeckotechnické parky v Brně nebo Ostravě. „Věda a výzkum musí úzce spolupracovat s průmyslem, podle hesla vývoj pro výrobu. Řekněte všem euroskeptikům, co se tady v Řeži povedlo, že finanční prostředky z EU našly to správné místo a využití pro všechny, s obrovským dopadem pro mezinárodní spolupráci, pro budoucnost,“ uzavřel Erich Unterwurzacher.

Erich Unterwurzacher při otevírání infrastruktury SUSEN. (Foto Atominfo)

Z Evropských fondů bylo hrazeno 85 % nákladů, zbytek financovala česká vláda z operačních programů „Výzkum a vývoj pro inovace“ a „Výzkum, vývoj a vzdělávání“ řízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Jakub Uchytil, ředitel odboru administrace projektů výzkumu a vývoje MŠMT, zhodnotil náročnou cestu projektu SUSEN. Zastavil se u složitosti některých jednání a náročnosti plnění legislativních požadavků na takovýto projekt a ocenil, že CVŘ to vše zvládlo. “Ostatně, kdyby se jim to nepovedlo, dnes bychom tady nestáli a neoslavovali start tohoto výjimečného projektu, lidi, kteří za ním stojí a až zarputilého úsilí dotáhnout vše ke zdárnému konci,“ uvedl Jakub Uchytil.

Bohuslav Sobotka s Danou Drábovou nad otevřeným reaktorem LR-0. (Zdroj: CVŘ)

 

Infrastruktura

Zařízení SUSEN jsou umístěna v areálu v Řeži u Prahy, ve Vědeckotechnickém parku Plzeň a v objektech Západočeské univezity Plzeň, která se na realizaci projektu podílí jako partner projektu.

Pro vývoj jaderných reaktorů Generace IV byly v Řeži a Plzni postaveny unikátní experimentální smyčky pro testování materiálů v náročných provozních podmínkách (vysokých teplotách a tlacích), výzkum termohydraulických vlastností a validaci výpočetních kódů pro chladící média (hélium, voda, CO2, roztavené těžké kovy, roztavené soli) a vývoj provozních režimů. Superkritická vodní smyčka a vysokoteplotní heliová smyčka navíc díky propojení se stávajícím výzkumným jaderným reaktorem LVR-15 dovolí simulovat i podmínky umožňující provádět tyto práce při souběžné expozici ionizujícím zářením.

Smyčka HTHL. (Zdroj: CVŘ)

Pro materiálový výzkum byl vybudován komplex deseti horkých komor pro práci s vysoce radioaktivními materiály. Horké komory jsou vybaveny souborem zařízení pro přípravu aktivních vzorků a zkušebních těles a provádění širokého spektra mechanických zkoušek za pokojové teploty i teplot až do 1200°C. V Plzni byla vybudována špičková laboratoř neaktivních mechanických zkoušek. Materiálový výzkum je podpořen také laboratoří zvláště citlivých přístrojů za všechny zmiňujeme extrémně citlivý SIMS (Secondary Ion Mass Spectroscopy) určený také pro výzkum vlivů na životní prostředí či zapojení do mezinárodního programu monitorování dodržování zákazu jaderných zbraní.

Pro výzkum palivového cyklu jaderných elektráren byly pořízeny tzv. studené kelímky umožňující modelovat chování roztaveného coria (směsi paliva a konstrukčních materiálů) při těžkých haváriích jaderných reaktorů a výzkumná zařízení pro vývoj nových metod zpracovávání a úpravy radioaktivních odpadů. Pro přípravu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů je určena nová laboratoř pro výzkum migrace látek v hlubokých geologických formacích.

Studený kelímek. (Zdroj: CVŘ)

V Experimentální hale SUSEN v Plzni se testují například komponenty pro mezinárodní fúzní reaktor ITER. Elektronové dělo, interně přezdívané HELCZA (zkratka pro High Energy Load Czech Assembly), má výkon 800 kW. Elektronovým svazkem bombarduje povrch vybraného materiálu, čímž simuluje extrémní tepelné toky uvnitř fúzního reaktoru.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *