Čtvrtek, Srpen 17

Americké jádro má další problém, výstavba V. C. Summer končí

Dlouhodobý úkol obnovit americký jaderný průmysl dostal těžkou ránu, protože v pondělí byla zastavena výstavba jaderné elektrárny V. C. Summer v Jižní Karolíně.

Montáž třetího prstence kontejnmentu 2. bloku JE V. C. Summer proběhlo v červnu 2017. (Zdroj: World-nuclear-news.org)

Projekt měl dlouhodobě potíže, například narůstaly náklady v řádu miliard dolarů a spotřeba elektřiny nestoupala tak, jak se očekávalo. Zásadní roli ale hraje rostoucí konkurence elektráren spalujících zemní plyn, které výrazným způsobem protěžuje American Petroleum Institute (jedna z nejvlivnějších amerických lobbystických skupin), společně s bankrotem společnosti Westinghouse Electric Company (WEC), která vystupovala v roli generálního dodavatele 2. a 3. bloku JE V. C. Summer.

Sen o tom, že tato společnost se svými reaktory AP1000 položí základ pro novou generaci levnějších a chytřejších jaderných elektráren se tak postupně začíná rozplývat. S podobnými problémy totiž bojuje také jaderná elektrárna A. W. Vogtle, která vzniká v sousedním státě Georgia a jejíž výstavba zatím pokračuje. Výstavba čtyř bloků probíhá dále v Číně v jaderných elektrárnách San-men a Chaj-jang, přičemž první bloky by měly být podle plánu spuštěny v letošním roce, tedy zhruba s tříletým zpožděním oproti původnímu plánu.

 

Nad americkým jádrem se smráká

V nedávné době pět bloků amerických elektráren ukončilo provoz před vypršením platného povolení k provozu. Namísto toho, aby byly uzavřeny z důvodu nedostačující bezpečnosti, bylo příčinou to, že nemohly konkurovat levnému plynu a dotovaným obnovitelným zdrojům.

Ve Spojených státech je v provozu 99 jaderných bloků, ale pouze jediný blok byl uveden do provozu od roku 1980. Kromě čtyř bloků typu AP1000 nebyla zahájena výstavba žádného nového bloku od března 1979, kdy došlo v pensylvánské JE Three Mile Island k jaderné havárii. Tím jediným blokem, který byl spuštěn, je 2. blok JE Watts Bar, jehož výstavba začala v roce 1973, avšak v roce 1985 byla pozastavena. Znovu se rozběhla až v roce 2007 a v říjnu 2016 zahájil komerční provoz.

Pomyslný soumrak je ale jen částečný, protože některé státy zavádí zákony na podporu provozu stávajících bloků. Jedním z nich je například Illionis, který drží v provozu jaderné elektrárny Quad Cities a Clinton, které by jinak podle jejich provozovatele musely být uzavřeny. Místní vláda považuje jaderné elektrárny za důležitou součást svého energetického mixu a mírně narovnala podmínky na trhu, aby mohla dát šanci i jiným nízkoemisním zdrojům než rozsáhle dotovaným obnovitelným zdrojům.

JE Watts Bar je jedinou jadernou elektrárnou, kterou se ve Spojených státech podařilo spustit po roce 1990. (Zdroj: ANSnuclearcafe.org)

 

Sliby bez výsledku

Projekt nových bloků v JE V. C. Summer končí, i když vláda prezidenta Donalda Trumpa jádro podporuje, tedy alespoň slovně má její podporu. Ministr energetiky Rick Perry během Energetického týdne minulý týden řekl, že vláda věří v nezastupitelnost jádra v americké energetice a v to, že zásadně změní celosvětový rozvoj nízkoemisních zdrojů energie. Proti tomu jde to, že současná verze návrhu nového rozpočtu zásadně snižuje financování jaderného výzkumu.

Pro podporu velkých energetických projektů byl ve Spojených státech přijat v roce 2006 zákon Base Load Review Act, který umožňuje vybírat investorům část nákladů na nové elektrárny dopředu formou navýšení cen za elektřinu. Dále nové zdroje splňující určité podmínky mohou uplatnit daňové odpočty, což by se vztahovalo i na nové bloky JE V. C. Summer, pokud by byly uvedeny do provozu před koncem roku 2020. Podle původního plánu by na to měly dostatek času, ale termín spuštění 2. bloku JE V. C. Summer byl později posunut na rok 2019 a podle SCE&G je již nyní zřejmé, že se stanovený termín nestíhá. Trumpova vláda ani Kongres neudělaly nic pro to, aby termín prodloužili, což vzbuzuje úvahy o tom, co vlastně Trumpova vláda chce podporovat.

Podle analytika Michala Shellenbergera, vedoucího skupiny Environmental Progress, by dokončení bloků AP1000 v JE V. C. Summer vedlo ke snížení výroby v uhelných elektrárnách v Jižní Karolíně o 86 %, přičemž odpovídající množství uhlí vyprodukuje emise srovnatelné s 3,8 miliony automobilů. Jedním z vysvětlení laxnosti Trumpovy vlády, o kterém se spekuluje, by mohlo být to, že si její představitelé s vazbami (ať už minulými či stávajícími) na uhelný průmysl nepřejí takovou konkurenci pro uhelné elektrárny.

Vizualizace bloku s reaktorem AP1000. (Zdroj: Westinghouse)

 

Těžké rozhodování

Podle tiskové zprávy společnosti SCE&G hrálo nezastupitelnou roli při rozhodování o osudu projektu V. C. Summer také stanovisko společnosti Santee Cooper, státní energetické společnosti, která v projektu drží 45% podíl (zbývající podíl má právě SCE&G). Podle něj si nepřála pokračovat ve výstavbě ani jednoho bloku JE V. C. Summer.

Poté, co společnost Westinghouse Electric Company (WEC) požádala o ochranu před věřiteli, zahájily společnosti SCE&G a Santee Cooper detailní analýzu toho, jak co nejrozumněji naložit s osudem projektu. Při hodnocení nákladů na projekt a harmonogramu spolupracovali s generálním dodavatelem i s nezávislými analytiky a odborníky z jaderného průmyslu.

Výsledkem analýzy byl závěr, že pokračování výstavby obou bloků by nebylo finančně únosné. Příčinou bylo to, že se nestíhal termín pro uplatnění zákona o daňových odpočtech a že by vynaložené náklady vysoce převýšily garanční platby vyplývající pro společnost Toshiba ze smlouvy na výstavbu nových bloků JE V. C. Summer. Ta je mateřskou společností WEC, takže na ni dopadla povinnost vyrovnat závazky dané smlouvou o fixní ceně výstavby nových bloků.

Společnost SCE&G tak zvažovala i variantu, kdy by byl dostavěn jen jeden bloky typu AP1000 a druhý by zůstal nedokončen. Jeho instalovaný výkon by nahradila elektrárna na zemní plyn, takže ve výsledku by SCE&G dlouhodobě splňovala požadavky legislativy na dekarbonizaci energetiky a nebyla by příliš náchylná k výkyvům cen zemního plynu. Jak bylo napsáno výše, společnost Santee Cooper nechtěla jít ani do této varianty, takže byla zavrhnuta, protože SCE&G by do ní nešla na vlastní riziko bez svého spolupodílníka.

Závěrem se tedy SCE&G rozhodla, že v zájmu jejích akcionářů a zákazníků je jediným rozumným řešením výstavbu neprodleně ukončit. Nyní podává společně se Santee Cooper žádost k South Carolina Public Service Commission, která plní roli dozoru nad energetickým, vodárenským a dopravním sektorem v Jižní Karolíně, o schválení tohoto kroku.

Kevin Marsh, generální ředitel společnosti SCANA (mateřské společnosti SCE&G), k tomu v tiskové zprávě uvedl: „Toto rozhodnutí bylo velmi obtížné, ale nezbytné. Došli jsme k němu po měsících hodnocení projektu a jeho perspektiv, kdy jsme hledali nejrozumnější cestu, jak s ním naložit. Od zahájení tohoto projektu se bohužel změnilo mnoho faktorů, které leží mimo naši kontrolu. Nejdůležitějším z nich je bankrot našeho generálního dodavatele, společnosti Westinghouse, který eliminoval výhody toho, že kontrakt stanovoval fixní cenu pro naše zákazníky, investory a akcionáře. Nakonec nás rozhodnutí našeho partnera Santee Cooper na pozastavení projektu utvrdilo v tom, že pokračovat na vlastní riziko by nebylo ekonomicky proveditelné. Zastavení prací bylo naší poslední možností, ale je to jediná správná věc, kterou v tuto chvíli můžeme udělat.“

Společnosti SCE&G a Santee Cooper plánují vyrovnat ztrátu za nedokončený projekt, jak vyrovnáním ze strany Toshiby, tak prodejem vyrobených komponent. Toshiba koncem července souhlasila s postupným vyplacením více jak 3 miliard dolarů vlastníkům tohoto projektu a podobnou částku ji bude stát i náhrada rostoucích nákladů a zpoždění výstavby JE A. W. Vogtle.

Další bloky typu AP1000 se staví v Číně v lokalitách San-men a Chaj-jang. Celkově jde o čtyři bloky s výhledem na další, což poskytuje příležitost využít komponenty, které již byly pro elektrárnu V. C. Summer vyrobeny. Podle Marshe budou komponenty zakonzervovány a udržovány v dobrém technickém stavu pro případ, že by se objevil zákazník používající shodnou technologii. Protože Westinghouse je v bankrotu a jeho mateřská společnost Toshiba ve velkých finančních potížích, není jasné, kdy přijde zákazník, který bude mít zájem o to rozjet výstavbu nových bloků typu AP1000.

Bloky typu AP1000 se nejlépe rýsují v Číně. Na snímku je JE San-men v roce 2015. (Zdroj: World-nuclear-news.org)

 

Zdroje:

Tisková zpráva SCE&G

WashingtonPost

World Nuclear Association

Daily Caller

One Comment

  • Tím se dostává světový jaderný průmysl a jaderná energetika do zajímavé situace ! V Koreji nový prezident zarazil další stavby nových reaktorů , prý už budou jenom udržovat chod těch starých. V USA je k 99 často přestárlým reaktorům stavěno pouze 2 kusy nových /Vogtle/ = v USA musí nutně výkon jaderné energetiky postupně padat. AREVA ve Francii je zadlužená , jejich Flamanwille – 3 i Olkiluoto -3 /od 2007 a 2005/ stále nejsou dokončené = odklady a prodražování. Zbývá : Rusko, Čína a Indie. ROSATOM s Čínou zřejmě převezmou celou světovou jadernou energetiku do svých rukou. Kdo asi nyní může jít do tendru na naše nové bloky ?? Rusko a Čína. Nebudou tu politické překážky ?????

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *