Sobota, Listopad 18

Solární panely generují 300 krát více toxického odpadu než jaderné elektrárny

Solární panely vytvářejí 300 krát více toxického odpadu na jednotku vyrobené elektřiny než jaderné elektrárny, uvádí čtvrteční zpráva skupiny Environmental Progress (EP) podporující jádro.

Ilustrační obrázek (zdroj: solaroregon.org)

Zpráva zjistila, že solární panely používají těžké kovy – včetně olova, chromu a kadmia – které mohou poškodit životní prostředí. Rizika jaderného odpadu jsou dobře známa a lze s nimi počítat do budoucna, avšak pro zmírnění problémů s odpadem ze solární energie bylo učiněno velmi málo.

„Problémem s odpady ze solární energie je to, že se s ními nemanipuluje stejně jako s jaderným odpadem,“ řekl Dr. Jeff Terry, profesor jaderné fyziky zabývající se energetickým výzkumem v institutu Illinois Institute of Technology, pro zpravodaj The Daily Caller News Foundation (TheDCNF). „Existují dva druhy odpadu ze solární energie. Odpad z výrobního období a odpad ze solárních panelů po skončení jejich životnosti. V panelech jsou materiály, které pokud by se vylily ven, nebylo by to dobré.“

Terry sdělil, že odpad ze solárních panelů se rychle stane mnohem větším problémem než jaderný odpad, protože energetické sítě potřebují obrovské množství solárních panelů pro získání stejného množství elektrické energie jako z jaderného reaktoru.

„Závažnost problému s odpadem ze solární energie je mnohem větší než z jaderné energie kvůli energetické hustotě,“ prohlásil Terry.  „Na libru vytvořeného odpadu získáváte mnohem více energie z jádra. V případě solárních a větrných elektráren potřebujete mnohem více materiálu k výrobě než v případě jaderné energie.“

Další odborník se obává, že vědci a inženýři mají značně více praxe s radioaktivním odpadem z jaderných reaktorů, ale se solárním odpadem mají zkušeností velmi málo.

„Všechny formy energie vytváří jako vedlejší produkt odpadní materiály z jejich počáteční výstavby, provozu a případné likvidace,“ řekl Lake Barrett, bývalý zástupce ředitele Úřadu pro civilní nakládání s radioaktivním odpadem spadajícího pod ministerstvo energetiky, pro zpravodaj TheDCNF. „Společnost má více než 50 let vyčerpávajících vědeckých zkušeností s bezpečnou správou a technickou likvidací jaderného odpadu, ale o nakládání s odpadem z obnovitelných zdrojů energie a jeho likvidaci má jen velmi málo znalostí.“

Terry uvedl, že při výrobě solárních panelů se používají nebezpečné materiály jako kyselina sírová a toxický plyn fosfan. Recyklace těchto materiálů je velmi obtížná a panely mají relativně krátkou provozní životnost.

„Chemické zpracování spojené s výrobou solárních panelů je významné,“ sdělil Terry. „V současné době jsme je pouze umístili v zahraničí a přenechali problém s odpadem jiným lidem.“

Solární panely nemohou být snadno uloženy na skládce, aniž by mohly potenciálně kontaminovat oblast, a rozbít panely pro recyklaci je extrémně náročný a neziskový proces.

„Pokud jen zahodíte solární panel na skládce, rozpadne se a způsobí problémy,“ vysvětlil Terry.  „Lidé prostě nemají co do činění se solárním odpadem a nikdo nemá skutečný plán, co se má s těmito panely dělat poté, co budou vyřazeny z provozu. U jaderné energie se naopak dopodrobna plánuje, jak naložit s odpadem.“

Solární panely se nesmírně obtížně likvidují nebo recyklují. Japonsko se již pokouší nalézt způsoby, jak znovu využít svůj rostoucí inventář odpadu ze solárních panelů, který by měl do roku 2020 překročit 10 000 tun a do roku 2040 by se měl zvýšit na 800 000 tun ročně. Navíc většina vlád, které silně podporují solární energii, nevyžadují od výrobců, aby shromažďovali a likvidovali solární odpad.

Barrett také poukázal na to, že jaderný odpad s největším rizikem radiace se pomalu rozpadá, zatímco odpad ze solárních panelů může zůstat v životním prostředí daleko delší dobu.

„Jaderné odpady jsou radioaktivní a radioaktivita je často děsivá pro ty, kteří jí nerozumí,“ prohlásil Barrett. „Časem se jaderné odpady přirozeně rozpadají na benigní úrovně za několik stovek nebo tisíc let. Odpady z těžkých kovů, které se často nacházejí v odpadech z obnovitelných zdrojů energie, se nikdy nerozpadnou a mohou zůstat toxické v životním prostředí navždy.“

Navíc jaderný odpad může být často znovu použit, a to buď jako palivo pro jaderné reaktory, nebo pro medicínské účely.

„Většina jaderného odpadu není skutečným odpadem, protože může být přepracován na reaktorové palivo,“ vysvětlil Terry. „Spojené státy toto skutečně prokázaly již dříve s reaktorem EBR-2. Nikdy neobnovíte 100 % uranu nebo plutonia, ale můžete znovu získat obrovské množství. Produkty štěpení jsou rovněž užitečné pro další aplikace jako např. radiofarmaka.“

Ve Spojených státech je v současné době 1,4 milionu solárních energetických instalací, z nichž se mnohé blíží ke konci své pětadvacetileté životnosti. Vlády neudělaly zdaleka tolik, aby zvládly solární odpad stejně jako jaderný odpad.

„Jaderný odpad je nejvíce regulovaným odpadem v historii lidstva,“ uvedl Barrett. „Byly vytvořeny velmi detailní předpisy a normy komise US NRC [U.S. Nuclear Regulatory Commission] a agentury USEPA [U.S. Environmental Protection Agency], které vyžadují velmi přísné limity pro ochranu veřejného zdraví, bezpečnost a životního prostředí až po dobu jednoho milionu let do budoucna. Žádná další jiná forma odpadu nemá takové ochranné požadavky.“

Některé výzkumy naznačují, že solární panely nejsou ani účinným způsobem jak snížit emise skleníkových plynů, což je jediné odůvodnění pro podporu této technologie pro nasazení ve velkém měřítku.

Čistý dopad solárních panelů skutečně dočasně zvýšil emise oxidu uhličitého (CO2), a to vzhledem k tomu, kolik energie je při jejich konstrukci využito, uzavřela studie zveřejněná v prosinci roku 2016. Solární průmysl byl „dočasným čistým producentem emisí skleníkových plynů“ a modernější solární panely mají menší nežádoucí vliv na životní prostředí než starší modely. Vědci odhadli, že nejpozději do roku 2018 by tak solární průmysl jako celek mohl mít čistý pozitivní dopad na životní prostředí.

Federální údaje ale naznačují, že výstavba solárních panelů výrazně zvyšuje emise fluoridu dusitého (NF3), který je 17,200 krát účinnější skleníkový plyn než CO2 v atmosféře navíc působí po dobu 100 let. Emise NF3 za posledních 25 let vrostly o 1,057 %. Pro srovnání – emise oxidu uhličitého ve Spojených státech se během stejného časového období zvýšily přibližně o 5 %.

Zdroj: The Daily Caller

One Comment

  • O morálně i materiálně dožitý výrobek by se měl pokaždé postarat výrobce, tak by dala formulovat legislativa. Takže výroba by se neměla dříve zahájit dokud nebude vyřešeno likvdační zpracování- recyklace a d. Pozdě řešit bycha- přísloví.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *