Úterý, Listopad 21

Právo: Špičkový jaderný „výzkumák“ umožní ČR podílet se na prestižních projektech

Rozhovor s Martinem Ruščákem, ředitelem Centra výzkumu Řež s.r.o. (patří do Skupiny ÚJV vedené ÚJV Řež, a.s.), vyšel na stránkách Práva v komerční příloze. Věnuje se novému výzkumnému zázemí vybudovanému v rámci projektu SUSEN a také zmiňuje ambiciozní plán Řeže na vývoj inovativního malého jaderného reaktoru.

Jeden z boxů horkých komor během zátěžové zkoušky v roce 2014. (Zdroj: SUSEN2020.cz)

Nový technologický komplex SUSEN má Česku pomoci navázat spolupráci s významnými světovými výzkumnými centry zaměřenými na jadernou energetiku, jako jsou např. legendární Národní laboratoře Oak Ridge v USA. Můžete nám jej přiblížit?

V Řeži u Prahy a v Plzni vznikly v rámci projektu SUSEN (SUStainable ENergy, tedy Udržitelná energie) špičkově zařízené laboratoře a technologické zázemí, které pomůže nejen s výzkumem životnosti současných jaderných zdrojů, ale i jaderné fúze či reaktorů nové generace. Unikátní vybavení například umožní vědeckým týmům zkoumat, jak se chovají materiály v podobně náročných podmínkách, jaké panují přímo v atomovém reaktoru. Extrémně citlivý analyzátor zase pomůže mezinárodním organizacím sledovat, zda se dodržuje zákaz testování jaderných zbraní.

Nové výzkumné centrum stálo 2,7 miliardy korun. Některé vybavení se dělalo doslova na míru. Zdá se, že špičkový výzkum něco stojí…

Jestli si chceme zachovat několika generacemi inženýrů vybudované renomé v jaderných technologiích, které dnes Česká republika má, není jiné cesty. Troufám si říci, že vybavení nás řadí mezi elitní světovou ligu s širokým spektrem vědecko-výzkumné náplně. Navíc i výzkumná centra jaderných velmocí, jako jsou Francie, USA, Rusko nebo Čína, z kapacitních důvodů vyhledávají u náročných projektů mezinárodní spolupráci. Pokud budeme mít adekvátní technické a technologické zázemí, máme mnohem větší šanci se o účast v těchto konsorciích ucházet, popř. je přímo iniciovat. Díky vybavení SUSEN například máme předpoklad stát se jedním ze světových znalostních center ve výzkumu a vývoji heliových nebo solných technologií, klíčových pro vývoj reaktorů čtvrté generace.

Podílely se na dodávkách i české firmy?

Samozřejmě a jsme tomu velice rádi. Věříme, že díky této referenci dokážou své špičkové produkty prodat i dalším institucím a firmám. Nebudu jmenovat všechny, ale namátkou zmíním např. dodávku zařízení pro simulaci podmínek při jaderných haváriích (firmy ExPS a TARPO), stínění horkých komor (Chemcomex), heliovou smyčku včetně unikátních heliových cirkulátorů (Ateko), zářiče VF Černá Hora či mikroskopy TESCAN.

Co všechno se podařilo pořídit?

Je toho opravdu hodně, zmíním tedy jen pár instalací. Máme například deset horkých komor (pozn. redakce – zařízení pro práci s vysoce radioaktivními materiály). Díky jejich novému řešení v podobě vyjmutelných hermetických boxů trvá výměna technologického zařízení v komorách jen desetinu času proti dřívějšku, kdy zabrala i několik měsíců až rok. Zajímavým přístrojem pro hodnocení materiálů je hmotnostní spektrometr sekundárních iontů, tzv. SIMS, za 60 miliónů korun. Díky tomuto extrémně citlivému přístroji umíme naprosto přesně stanovit i minimální množství prvků ve zkoumaném předmětu. Na náš řežský reaktor LVR-15 jsme napojili superkritickou a vysokoteplotní experimentální smyčku pro testování materiálů při vysokém tlaku, teplotě a radiaci. V Plzni vznikla špičková laboratoř neaktivních mechanických zkoušek a zařízení pro testování fúzních technologií. Ten seznam je skutečně dlouhý

Výstavba technické infrastruktury trvala téměř šest let. Narazili jste během té doby na nějaké zásadní zádrhely?

Jelikož jsme projekt financovali z velké části z evropských fondů a rozpočtu ministerstva školství, museli jsme postupovat podle velmi přísných kritérií zákona o veřejných zakázkách. Bohužel byrokracie nepočítala s tím, že v našem oboru mnohdy neexistuje na trhu více dodavatelů specializovaných přístrojů. Když se nám tedy do výběrového řízení opakovaně přihlásil jediný zájemce, který by technologii vyvíjel přímo nám na míru, dostávali jsme se do konfliktu s legislativou. Ke zrušení těchto podmínek zákona o veřejných zakázkách došlo až v roce 2015, což nás dost zdrželo.

SUSEN si na sebe bude muset vydělat. Máte již nějaké zajištěné zakázky?

Ano, mohu s klidným srdcem prohlásit, že na první období plnění již máme finance včetně nasmlouvání potřebných zakázek a projektů.

 

 

Zdroj: Právo 29/07/2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *