Čtvrtek, Září 21

Nové bloky v Novovoroněžské JE-II

Novovoroněžská jaderná elektrárna je známá tím, že jsou zde stavěny prototypy jaderných elektráren VVER. Prozatím v komplexu Novovoroněžská JE-I jsou vystavěny reaktory:

VVER-210, prototyp východního tlakovodního  jaderného reaktoru o výkonu 210 MW. Výstavba započala v roce 1957, k uvedení do komerčního provozu došlo v roce 1964 a k odstavení v roce 1988. V návaznosti na VVER-210 byl vyvinut blok VVER-365 jako 2. blok Novovoroněžské elektrárny.

VVER-365, jaderný blok o čistém výkonu 336 MW, jehož výstavba započala v roce 1964. Během pouhých 6 let byl uveden do komerčního provozu elektrárny a k vyřazení došlo v roce 1990. Ve srovnání s nastávajícími reaktory jsou VVER-210 a VVER-365 poněkud méně známé.

Dalšími reaktory, které se nacházejí v komplexu Novovoroněžská JE-I je dvojice reaktorů VVER-440/179, které jsou stále v provozu od roku 1972, respektive 1973 a jejich aktuálně mají platné povolení k provozu do roku 2016, respektive 2017. Jedná se o stejnou výkonovou řadu jako je vystavěna například v Dukovanech, maďarské elektrárně Paks, slovenských Jaslovských Bohunicích nebo ve finské elektrárně Lovissa.

Posledním reaktorem řazeným pod Novovoroněžská JE-I je prototyp reaktoru VVER-1000/187, který je v komerčním provozu od roku 1981 a jeho odstavení se plánuje na rok 2035. Později na základě reaktorů VVER-1000/187 vznikly reaktory VVER-1000/320, které jsou vystavěné v Temelínské jaderné elektrárně. Ačkoliv se jedná o reaktory II. generace, jsou stavěny i nadále. Například v jižní Indii byl v říjnu letošního roku připojen k síti 2. blok elektrárny Kudankulam s modernizovanou verzí reaktoru VVER-1000/412, který je na pomezí II. a III. generace.

Nyní v oblasti Novovoroněžské jaderné elektrárny vyrostl nový reaktor VVER-1200. Jedná se o první tlakovodní reaktor generace III+, který byl spuštěn. Zkušenosti, které budou získány díky provozu tohoto reaktoru mohou výrazně ovlivnit budoucí výstavbu jaderných elektráren jak u nás, tak ve světě. Hlavními rozdíly mezi generacemi II a III+ jsou ve využívání pasivních bezpečnostních prvků. Oproti klasickým bezpečnostním prvkům, jako je například kontejnment, či havarijní sprchovací systémy má reaktor VVER-1200 také lapač roztavené aktivní zóny, což zvyšuje jeho stabilitu v případě nestandardních provozních stavů, či možnost odvodu tepla přes parogenerátory, což mnohem efektivněji odvede zbytkové teplo z aktivní zóny v případě neschopnosti odvodu tepla klasickým způsobem (přes turbínu).

V následující galerii si můžete prohlédnout celou elektrárnu Novovoroněžská II s jedním reaktorem VVER-1200 ve fázi energetického spouštění a druhým dokončovaným.

3 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *