Středa, Říjen 18

Jaderná výstavba dosahuje nejvyššího meziročního vzrůstu za posledních 25 let

Jaderný průmysl připojil k síti v loňském roce více než 9 GWe nových jaderných kapacit – což je nejvyšší meziroční nárůst za posledních 25 let – uvádí nová zpráva Světové jaderné asociace (World Nuclear Association – WNA), čímž je dosaženo cíle vize Harmony, která má za cíl v roce 2050 dosáhnout 25% podíl jádra na výrobě elektrické energie za použití 1 000 GWe nových kapacit.

Vývoj světových jaderných kapacit (zdroj. WNN)

Zpráva s názvem World Nuclear Performance Report 2017 asociace podrobně popisuje výrobu elektřiny a stavební úspěchy za předchozí rok.

Deset nových reaktorů, které vstoupily do provozu v roce 2016, přidalo 9,1 GWe do celosvětové jaderné kapacity a instalovaný výkon světové jaderné energetiky tak poprvé v historii překonal metu 350 GWe.  Tato hodnota ale nezahrnuje asi 40 GWe z provozuschopné japonské jaderné flotily, která zůstává mimo provoz, ale pomalu postupuje ke svému restartování.

V růstu jaderné energetiky má vedoucí pozici Čína, kde se nachází pět z deseti nových reaktorů. „Tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v nadcházejících letech, neboť přibližně třetina reaktorů, které jsou v současné době ve výstavbě, se nachází právě v Číně,“ uvedla Agneta Risingová, generální ředitelka asociace WNA.

Čínský průmysl postavil své nové reaktory v průměru za 5 let a 9 měsíců. Sériová výroba je v tomto ohledu hlavním faktorem. Případová studie ukázala, že během výstavby prvních tří bloků jaderné elektrárny Jang-ťiang (pinyin: Yangjiang) bylo zjištěno 912 problémů. Jejich úspěšné vyřešení pomohlo postavit čtvrtý blok této elektrárny o více než deset měsíců rychleji než blok první.

Ustálený výkon je rysem jaderných elektráren. Kapacitní faktor celé jaderné flotily činil v celkovém průměru  80,5 %, což je jen mírný pokles oproti loňské 81% hodnotě. Podle zprávy je 64 % reaktorů na celém světě v průměru na 80 % jejich plného potenciálu po celý rok. Pouze 8 % reaktorů dosahuje méně než 50 % své potenciální výroby.

Zpráva uvádí, že „neexistuje žádný významný trend ve výkonu jaderných reaktorů související s jejich stářím“, přičemž starší bloky dosahují stejného výkonu jako bloky novější. Zpráva rovněž vyzdvihuje případ druhého bloku jaderné elektrárny Heysham II, která se nachází ve Spojeném království. Tento reaktor je v provozu od roku 1988 a v loňském roce dokončil rekordní výrobu elektrické energie bez přerušení po dobu 941 dnů.

Celkové množství elektřiny vyrobené z jádra již čtvrtý rok v řádu roste – v roce 2016 to bylo 2 476 TWh. Tato hodnota obecně drží krok s celkovým růstem energetického sektoru. Údaje o celosvětové výrobě elektřiny ze všech druhů se vyhodnocují déle, ale nejnovější data za rok 2014 ukazují, že jaderný průmysl má na celkové výrobě elektřiny podíl o velikosti cca 10,6 %.

„Světové jaderné elektrárny v letošním roce pracovaly dobře, což významně přispělo k uspokojování potřeby po čisté, spolehlivé a cenově dostupné elektřině,“ uvedla ředitelka asociace Risingová.

Budoucí růst

Míra výstavby 9 GWe ročně představuje zdvojnásobení ve srovnání s průměrem za posledních 25 let, uvedla zpráva. Ředitelka Risingová uvítala, že tato míra je v souladu s potřebami cíle vize Harmony, která má za cíl v roce 2050 dosáhnout 25% podíl jádra na výrobě elektrické energie za použití 1 000 GWe nových kapacit.

Risingová dále uvedla, že cesta k dosažení tohoto cíle vyžaduje nyní v průměru 10 GWe nových kapacit ročně, poté v průměru zdvojnásobení na 25 GWe mezi lety 2021 a 2025 a následně maximální stavební rychlost přibližně 33 GWe ročně od roku 2026. Tato rychlost představuje návrat k hodnotám, kterých průmysl dosáhl v 80. letech minulého století.

Asociace určila tři oblasti, díky kterým by se mělo dosáhnout tohoto cíle: vytvoření rovných podmínek na trhu s elektřinou, vybudování harmonizovaných regulačních procesů a účinné bezpečnostní paradigma. Druhá oblast znamená zvažovat záležitosti jaderné bezpečnosti nejen z technického hlediska, ale také „z hlediska holistické společnosti“, vysvětlila Risingová.

„Benefity jaderné energetiky – jak pro zdraví, tak pro životní prostředí – nejsou oceňovány spravedlivým způsobem s alternativními zdroji energie,“ doplnila. Další faktory, „jako je ekonomika, průmysl, sociální i veřejné zdraví a životní prostředí“, je třeba také vzít v úvahu, dodala na závěr.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *