Čtvrtek, Srpen 17

Právo: Beneš: Stát může stavět jaderné bloky podstatně levněji

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Právo uvedl, že cena elektřiny vyrobené v nových jaderných blocích v Dukovanech či Temelíně by mohla být až o polovinu nižší, pokud by se pro financování dostavby těchto bloků rozhodl stát.

Daniel Beneš. (Zdroj: ČEZ)

ČEZ oznámil, že změní organizační strukturu společnosti a vytvoří novou divizi jaderná energetika. Proč?

Je to výsledek dlouhodobějšího přemýšlení nad tím, jaká struktura nejvyššího vedení ČEZ je pro nás v tuto chvíli nejvhodnější, abychom mohli co nejefektivněji plnit všechny úkoly, které před námi stojí. Ty souvisejí hlavně s tím, co na nás klade nová legislativa a státní energetická koncepce. Chceme proto zvýšit stabilitu našeho manažerského týmu, maximálně se připravit na projekt nového jaderného zdroje a plnění strategických úkolů rozprostřít co nejrovnoměrněji mezi členy nejvyššího vedení. To, že jsme divizi výroba rozdělili na divizi jaderná energetika a divizi klasická energetika, kopíruje nejlepší praxi u evropských a světových energetických firem, které provozují jaderné elektrárny. Vytvořit novou jadernou divizi naší společnosti nám doporučil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

 

V jaké fázi je příprava nového tendru na dostavbu jaderných elektráren?

Co se týká výstavby jaderných bloků, tak tento tendr je jenom podmnožinou širšího projektu, který běží již několik let. Jeho rámec na straně státu vznikl ve státní energetické koncepci schválené v dubnu 2015 a o dva měsíce později v dalším navazujícím dokumentu, Národním akčním plánu pro rozvoj jádra. Tento dokument hovoří i o stálé vládní komisi a de facto všichni, kteří se tomu mají věnovat, se tomu věnují.

Jsou tam dané úkoly na jednotlivé orgány veřejné správy, na různá ministerstva a také pro nás. My se tomuto projektu v jeho přípravné fázi významně věnujeme, máme na to speciální útvar, který je teď nově začleněn do jaderné divize, a všechny úkoly, které vycházejí z národního akčního plánu, jsou z naší strany plněny řádně a včas. Pokud dojde k nějakému zpoždění, tak bude spíš na straně jiných orgánů a organizací než ČEZ.

Aktuálně jsme se zabývali především posouzením vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, a dalším milníkem by pro nás mělo být výběrové řízení. Podle harmonogramu by mělo být spuštěno někdy v prvním čtvrtletí příštího roku.

Trváte stále na tom, že bez státní podpory nelze tak velký projekt realizovat?

Je to stále otevřené, vede se o tom debata, takže bych nepředjímal výsledek. My na to máme zřízenou speciální dceřinou společnost a uvidíme, jak to dopadne. Je potřeba rozlišovat mezi schopností financovat projekt a mezi návratností projektu. Když se dívám na zkušenosti z ostatních zemí ve světě, například na projekty z Británie, Maďarska, Turecka a kdekoliv jinde, stát do takového projektu musí vždy nějakým způsobem vstoupit, protože bez toho by nebyly vůbec nabídky.

Navíc stát pracuje s jinými náklady kapitálu než ČEZ. Mimochodem to ovlivňuje i finální celkovou cenu investice a nákladovou cenu elektřiny. ČEZ vytvořil dvě dceřiné společnosti pro stavbu nového jaderného zdroje v Dukovanech a Temelíně. Stát může tyto společnosti převzít a vzít tak na sebe zodpovědnost za realizaci projektu. Jak uvádí Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky a potvrzují zkušenosti Maďarska, výhodou tohoto postupu by byla nižší výsledná cena elektřiny. Výsledkem může být až poloviční cena.

Pro spotřebitele, ale i celý průmysl je výhodné, když takto významný projekt je s významnou ingerencí státu a s náklady na financování, které může poskytnout pouze stát.

Už jste jednali se zájemci o dostavbu?

Jednání v této chvíli, kdy se upřesňují technické podmínky, vedlo ministerstvo průmyslu a technická komise zřízená vládou a naši techničtí experti byli u toho přítomni.

Vedení Svazu průmyslu a dopravy nedávno prohlásilo, že jeho podporu získá společnost, která nabídne 70 procent dodávek českým firmám. Je to však podle vás vůbec reálné?

Záleží na tom, jaký bude způsob obchodního zajištění. Pokud by to byla veřejná zakázka, což už nechceme opakovat, tak se to těžko dá do těch podmínek napsat. Nicméně my se touto cestou vydat opravdu nechceme.

Podíl domácích subdodávek je samozřejmě pro české hospodářství důležitý. Ale vždycky je to tak, že když je něco nezávazné, a tak tomu je i v tomto případě, tak vám všichni slíbí maximum a v momentě, kdy to začíná být závazné, tak se ta čísla zmenšují. Takže to nechci nyní příliš komentovat. Současně ale musím říct, že 70 procent je nerealisticky velké číslo.

Jaké formy státních garancí bude ČEZ vyžadovat pro dostavbu jaderných bloků?

Je to před námi a debatu ještě budeme muset se státem vést. Není to rozhodnuté.

Máte představu, kolik budou nové bloky stát? Změnily se ceny od posledního tendru, který jste zrušili?

Čísla jsou pořád podobná. Jeden jaderný blok by mohl stát řádově 100 miliard korun.

Jak jste daleko s tendrem na dodavatele jaderného paliva?

V představenstvu jsme schválili postup zajištění paliva pro jadernou elektrárnu v Temelíně po roce 2020. Shodli jsme se na tom, že chceme soutěž. Potenciálně přichází hlavně v úvahu samozřejmě ruský TVEL a americký Westinghouse, konkrétně jeho dceřiná společnost ve Švédsku, která dělá jaderné palivo tohoto typu.

Definovali jsme, jaké palivo bychom chtěli mít, a s oběma potenciálními dodavateli nyní jednáme, abychom si jejich produkty vyzkoušeli. Na základě toho potom chceme udělat soutěž, kdy se oba zájemci poperou především cenou.

A kdy tato soutěž proběhne?

Celé je to nastavené tak, že by to mělo začít v prvním pololetí příštího roku a mělo by to gradovat někdy kolem roku 2020.

Nový atomový zákon bude mj. znamenat, že stovky pracovníků ČEZ budou muset mít bezpečnostní prověrku Nejvyššího bezpečnostního úřadu. Je to pro vás komplikace?

Dochází ke zpřísnění podmínek pro vstup osob do prostorů, ve kterých jsou umístěna zařízení důležitá pro zajištění jaderné bezpečnosti. Jde o projev doporučení renomovaných mezinárodních organizací, dobrou světovou praxi i to odráží mezinárodní bezpečnostní situaci. Pro řadu pracovníků to není nic příjemného a povznášejícího, sám jsem tuto proceduru musel podstoupit. Nicméně je to součást legislativy a pro nás tím pádem povinnost, i když množství lidí, kterých se to dotkne, je značné. Dohromady jich bude až dva tisíce nejen v Temelíně, ale i v Dukovanech, Praze a jinde.

Po několika letech se oprášily plány na stavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. Nakolik je pro vás tento projekt zajímavý?

Pro nás zajímavý rozhodně je a doufám, že bude zajímavý i pro město České Budějovice. Českým Budějovicím může přinést velmi ekologické a zároveň ekonomické řešení jejich potřeb ve městě z hlediska tepla. Nyní o tom projektu vyjednáváme s Českými Budějovicemi a jejich teplárnou, děláme analýzy a rádi bychom někdy v průběhu léta udělali rozhodnutí, jestli ten projekt budeme realizovat, nebo ne.

 

Celý rozhovor najdete v Právu z 26.5.2017

One Comment

  • Vlastislav Výprachtický

    Vzhledem k předpokládanému termínu realizace, mělo by se zvažovat o výstavbě moderních reaktorů 3+ generace. Jako náhradní řešení mít v záloze klasiku. V roce 2020, již budou provozní zkušenosti s novým typem reaktorů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *