Sobota, Prosinec 16

Jaderná elektrárna Kudankulam

Výstavba jaderných elektráren se dnes přesunula spíš na východ. V Rusku, Číně, Indii a jiných zemích probíhá bouřlivá renesance jaderné energetiky. Jaderné elektrárny, které jsou nyní ve výstavbě však nelze zcela zařadit do generace II. Mnohé z nich mají speciální bezpečnostní prvky generace III. Vznikají tak mnohem bezpečnější elektrárny. Hlavním prvkem, který nyní určuje bezpečnost je takzvaný CFD faktor (frekvence roztavení aktivní zóny). V indické jaderné elektrárně Kudankulam jsou právě takové systémy instalovány a CFD faktor se jim podařilo o dva řády snížit, ačkoliv se jedná pouze o reaktory VVER-1000/428. Více se dočtete v následujícím článku zde.

Pohled na oba zprovozněné jaderné bloky.

Průběh výstavby

Výstavba jaderné elektrárny Kudankulam začala 31. března 2002 a v jejím průběhu se projevilo několik problémů. Kritičnosti bylo poprvé dosaženo 22. října 2013 a komerční provoz byl zahájen v prosinci 2014. Zpoždění oproti prvnímu plánu nakonec dosáhlo 6 let, převážně kvůli protestům veřejnosti, které vedly k pozastavení prací. Kromě prvního bloku je již připojen k síti také druhý blok. V říjnu 2016 byla oficiálně zahájena výstavba dalších dvou bloků stejného typu.

Technické parametry

Bloky 1 a 2 jsou voroněžské reaktory VVER-1000, které staví společnost Atomstrojexport na zakázku indického provozovatele NPCIL. Použitá verze reaktorů VVER-1000 je na pomezí II. a III. generace. Tepelný výkon reaktorů v elektrárně Kudankulam je 3000 MW, elektrický 1000 MW. VVER-1000 má celkem 4 parogenerátory s hlavními cirkulačními čerpadly. Chladivem i moderátorem je voda, jejíž teplota na vstupu do reaktoru je 291 °C a na výstupu 321 °C, při tlaku 15,7 MPa. Přes reaktor proteče přes 86000 m3 vody za hodinu. V reaktorech a parogenerátorech je celkem 24 m3 páry a 55 m3 vody.

Aktivní zóna má výšku 353 cm a průměr 316 cm. Rozteč mezi jednotlivými kazetami je 23,6 cm. Celkem je v palivové kazetě 311 palivových proutků, 20 proutků bez paliva a 18 absorpčních tyčí. V celém reaktoru je 163 palivových kazet.

JE Kudankulam. Zdroj: Renewableindia.com
Výstavba JE Kudankulam. Zdroj: Renewableindia.com

Bezpečnost

Bezpečnostní systémy pro jadernou elektrárnu Kudankulam byly vypracovány dle dohody a musí splňovat hlavní body Indického regulačního úřadu pro jadernou bezpečnost. Jsou koncipovány jako fail-safe systémy, které jsou funkční i při výpadku elektrické energie. Každý aktivní bezpečnostní systém má čtyři 100% zálohy, z nichž každá dokáže nahradit funkci původních systémů. Krom těchto zálohovaných systémů je také zálohovaný systém vstřikování koncentrované kyseliny borité, která je zálohovaná jako 4×50%.

Celková trasa všech kontrolních systémů je koncipována tak, aby splňovala kritérium jednoduché poruchy, což znamená, že pokud vypadne jeden systém, neovlivní to celý řetězec systémů. Každý aktivní systém je zálohovaný podobným pasivním systémem. Bezpečnostní systém je koncipován tak, aby operátor v případě poruchy nemusel po dobu 30 minut konat úkony (freeze time). Každý aktivní systém má zálohované napájení pomocí baterií a dieselgenetrátorů.

U klasických jaderných elektráren s reaktory VVER-1000 je faktor CDF (frekvence roztavení aktivní zóny za rok) udáván jako 10-5/reaktor-rok, zatímco elektrárna Kudankulam udává CDF na 10-7/reaktor-rok, což znamená, že elektrárna statisticky dojde k poruše vedoucí k roztavení aktivní zóny jednou za 10 na 7 let.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *