Čtvrtek, Květen 23

ihned.cz: Iluze trvale levné elektřiny zmizí

Problematika elektrické energie v Evropě se za posledních pár let výrazně změnila. Hlavní podíl na tom má Německo s přechodem k obnovitelným zdrojům energie, které masivně začalo stavět a nahrazovat jimi jaderné elektrárny. Německo plánovalo snížení spotřeby energií, stejně jako snížení emisí, bohužel tento koncept nepřináší takové výsledky, jaké by si představovali. Více se dočtete v následujícím článku, převzatého z webu ihned.cz.

Energiewende (Zdroj: https://www.e-world-essen.com)

Energiewende neboli obrat v energetice. To je zjednodušeně charakteristika německé energetické politiky, jejíž věhlas a význam dávno překročil hranice sektoru energetiky i Německa. V samotném Německu se dokonce Energiewende stala doslova novou politickou ideologií, kterou dlouhodobě podporuje naprostá většina občanů. Jejím cílem je ekologický a trvale udržitelný rozvoj. Zajistit ho má přechod od fosilních a jaderných elektráren směrem k obnovitelným zdrojům energie s důrazem na redukci spotřeby energie a její hospodárné a šetrné využívání. V tomto duchu se na konci minulé dekády zavázala spolková vláda k výrazné redukci emisí skleníkových plynů, a to i nad rámec cílů přijatých EU. V roce 2011 po neštěstí ve Fukušimě se němečtí politici dokonce rozhodli do roku 2022 postupně zcela ukončit využívání všech jaderných elektráren na svém území.

Před pár dny nová německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová na jedné z energetických konferencí v Německu poměrně otevřeně a překvapivě zhodnotila
dosavadní výsledky v této oblasti takto:

„Čistě národní Energiewende nefunguje na liberalizovaném evropském trhu.“

Okamžitě ale dodala, že jde o úspěšnou energetickou politiku, kterou je potřeba pozvednout na evropskou úroveň. Jak také jinak?

A tady vyvstávají klíčové otázky: Je německá Energiewende opravdu úspěšná? Je v souladu s energetickou politikou EU nebo je to pro Němce zase jen cesta, jak Evropě popřípadě regionu vnutit svou národní a zároveň poměrně extrémní energetickou politiku? Je to energetická politika, kterou bychom měli následovat, nebo dokonce si nechat bez obav vnutit?

Tyto a další otázky by si měli položit zejména politici a odborníci v oblasti energetiky ze zemí přímo sousedících s Německem. Především pak Češi a Slováci, již jsou svou závislostí na Německu a svou geografickou polohou důsledky Energiewende doslova obklopeni.

Němci od roku 2011 zavřeli téměř 9000 MW výkonu jaderných elektráren a do roku 2022 se chystají zavřít zbývajících 11 300 MW. Ty ale stále ještě vyrábí každoročně okolo 85 TWh bezemisní elektřiny a nahradit je do roku 2022 bude hodně obtížné. Bude to drahé a nepochybně to dále zvýší emise CO2 v německé energetice.

Naopak doslova boomem prošla za poslední roky v Německu oblast obnovitelných zdrojů (OZE), zejména solárních a větrných elektráren. Jejich celková roční výroba se za posledních deset zvýšila o 170 % až na 185 TWh. S poklesem výroby elektřiny v jaderných elektrárnách tak v roce 2016 dosáhl podíl OZE na celkové brutto výrobě 34 %. Tím se ale OZE zřejmě přiblížily dočasně svým limitům. Bez technologického a cenového průlomu v oblasti skladování energie je další takto rychlý růst už nemyslitelný.

I tak se ale Německo v oblasti rozvoje OZE stalo lídrem trhu. 

Otevřenou otázkou zůstává, která jiná země v EU si obdobný koncept může ekonomicky dovolit a zda pro samotné Němce nejde tak trochu o past. Za úspěšným a rychlým rozvojem OZE je totiž nutné vidět i odvrácenou tvář Energiewende. Cena elektřiny pro domácnosti vzrostla v Německu za posledních deset let o 50 % a rokem 2017 dosáhla svého dalšího maxima 29,16 ct/kWh, což je více než dvojnásobek českých cen pro domácnosti. Největší podíl na tom má právě přímá podpora OZE ze strany domácností a vynucené investice do přenosové soustavy.

Příspěvek domácností na OZE se za deset let v Německu zvedl sedmkrát a jen poslední rok vzrostl o 8 %. Obdobně rychle rostou i již zmíněné investice do přenosové soustavy, které mají zajistit integraci obrovského objemu nových a nestabilních OZE.

Na tržních principech už je v Německu tvořeno jen 20 % této ceny a příspěvky na OZE v konečné ceně pro domácnosti už převyšují cenu silové tržní elektřiny o 22 %. Situace dospěla dokonce tak daleko, že na cestě do propasti už museli alespoň částečně zasáhnout i politici.

Nový zákon o OZE, který v Německu začal platit letos a začal alespoň regulovat množství nově vznikajících obnovitelných zdrojů a skrze otevřené aukce se snaží snížit i jejich cenu.

Vůbec nejhůře se ale Energiewende podepsala na trhu se silovou elektřinou, tj. elektřinou vyrobenou v klasických elektrárnách.

Celý článek si můžete přečíst na webu ihned.cz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..