Středa, Říjen 18

Búšehr, íránská jaderná elektrárna

Na webu iDNES.cz vyšel zajímavý článek o jaderném reaktoru v íránské elektrárně Búšehr. Jaderná elektrárna Búšehr je zatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a prozatím je zde v provozu pouze jeden blok VVER-1000. VVER-1000 je standardní označení výkonové hladiny, jaderné reaktory v Temelínské elektrárně mají označení VVER-1000/320, jedná se o klasické reaktory bez extrémních úprav. Kromě typu 320 jsou také reaktory typu 446, určené do oblastí s vyšší seismickou aktivitou. Právě takový reaktor je v elektrárně Búšehr. Více se dočtete v následujícím článku. 

První blok JE Búšehr
První blok JE Búšehr (irancorner.wordpress.com)

Tuto elektrárnu provázelo v minulosti velké množství problémů, kvůli kterým se výstavba velmi protáhla. Následující článek poskytne základní informace o problematice této elektrárny.

Búšehr je prozatím jedinou íránskou jadernou elektrárnou a nachází se nedaleko města Búšehr na břehu Perského zálivu. Její výstavba započala v roce 1975, kdy německá firma Kraftwerk Union AG (KWU), která stála v čele konsorcia se společnostmi Siemens a Telefunken, podepsala smlouvu v hodnotě 4-6 miliard dolarů na výstavbu jaderné elektrárny. První jaderný reaktor měl být dokončen již v roce 1980, ale jeho dostavba se zkomplikovala vlivem revoluce v roce 1979 a KWU opustila stavbu. Problémy však nepřestaly a tak dostavba nepokračovala ani nadále. Teprve v roce 1988, kdy polevila irácko-íránská válka, začal mít Írán zájem na dostavbu této jaderné elektrárny. Během války však byly poničeny některé budovy, nehledě nato že KWU nechal na staveništi neoznačené díly, se kterými bylo později složité pracovat. První blok nakonec dokončila ruská společnost Atomstrojexport. Vzhledem k problémům s válkou poničenými díly nedokázal ani Atomstrojexport dokončit výstavbu podle svých prvních předpokladů a tak se výstavba protáhla až do roku 2011. Do komerčního provozu přešla elektrárna až v září roku 2013.

Technické specifikace

Jaderný reaktor vystavěný v elektrárně Búšehr je voroněžský VVER-1000, typ 446. Tato verze je upravena do oblastí s vyšší seismickou aktivitou a vyššími teplotami podnebí. Jedná se však o reaktor generace II. Jaderný reaktor se velmi podobá temelínským VVER-1000 typ 320, které mají elektrický výkon kolem 1000 MW, tlak v primárním okruhu přibližně 15,6 MPa, vstupní teplota chladiva do reaktoru je přibližně 290 °C a výstupní teplota z reaktoru přibližně 320 °C. Hlavním rozdílem při konstrukci těchto reaktorů jsou použité materiály. Vzhledem k vyšší vlhkosti a přítomné soli od moře jsou materiály v typu 446 mnohem kvalitnější, nehledě nato že se pro Búšehr vyvíjela speciální antikorozní nátěrová barva, která výrazně prodlouží životnost natřených komponent v těchto náročných podmínkách.

Položení základního kamene 2. a 3. bloku JE Búšehr (http://theiranproject.com)

Jaderná elektrárna Búšehr přitom stojí v seismicky aktivní oblasti. Byly proto vytvořeny systémy ochrany před zemětřesením, například kompenzační tlumiče otřesů. Elektrárna však obsahuje i standardní ochranné systémy jako například dvojitý kontejnment, který se dělí na vnitřní železnou obálku a vnější betonovou obálku, tento systém chrání jak jaderný reaktor před vnějšími vlivy, tak okolní prostředí před vlivy elektrárny. Nyní může být elektrárna provozována až do šestého stupně MSK-64 (jaderný reaktor VVER-TOI má být stabilní podle nejnovějších informací až do 9. stupně zemětřesení). Síla tohoto zemětřesení posouvá nábytkem a způsobuje praskání oken.

celý článek si můžete přečíst zde

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *