Úterý, Duben 25

Větrná energetika má v Polsku na kahánku

Zatímco v jiných evropských zemích, které mají velmi dobré podmínky pro výstavbu větrných parků, je tento obor na vzestupu, v Polsku se značným rozvojovým potenciálem je tomu přesně naopak. Impozantní růst instalovaného výkonu z větrných elektráren, který od roku 2010 činil průměrně 25% ročně a počátkem roku 2016 dosáhl přibližně 5 100 megawattů, se prakticky zastavil.

Letecký snímek větrné farmy Margonin, která je s instalovaným výkonem 120 MW největší v Polsku. (Zdroj: EDPR.com)

„Rok 2016 byl nejhorší v celé skoro patnáctileté historii větrné energetiky v Polsku. Vláda se v rozporu s celosvětovým trendem rozhodla ji vytlačit z energetického mixu,“ konstatuje Wojciech Cetnarski, předseda Polského sdružení větrné energetiky (PSEW).

Polský parlament na jaře roku 2016 změnil zákon o podnikání ve větrné energetice takovým způsobem, že se do tohoto oboru přestalo investovat. Zastánci obnovitelných zdrojů tvrdí, že se tak stalo na nátlak mocné uhelné lobby.

Zákon například stanoví, že větrné parky lze stavět od obytných domů, škol a dalších budov ve vzdálenosti odpovídající desetinásobné výšce stožárů. V praxi to znamená půldruhého až dva kilometry. V Dánsku, kde je hustota osídlení srovnatelná s Polskem, stačí čtyřnásobek výšky.

Majitelé větrníků jsou také povinni každé dva roky provádět audit parků a následně žádat o prodloužení povolení k dalšímu provozu. Navíc propukl „právní choas“ v určování daně z pozemků, kterou mají provozovatelé větrníků odvádět obcím a městům, na jejichž katastru podnikají. „Zákon v praxi znamená moratorium na výstavbu nových a likvidaci stávajících větrných parků,“ tvrdí Cetnarski.

Polsko by mohlo budovat větrné elektrárny na Baltském moři. Do roku 2030 tam lze podle studie poradenské společnosti McKinsey & Company instalovat zařízení o celkovém výkonu až šest tisíc megawattů. Ale to by si vyžádalo investice v hodnotě 70 miliard zlotých (v přepočtu asi 427 miliard korun).

„Baltské moře má pro výstavbu větrných parků velice dobré podmínky. V jeho prospěch hovoří menší hloubka ve srovnání s jinými moři. Kromě toho, síla větru a jeho směr se zde nemění tak často jako v jiných oblastech, což je pro výrobu elektřiny touto technologií velice důležité,“ říká Marcin Purta, varšavský partner zmíněné společnosti.

Polsko, které vyrábí 90% elektřiny v uhelných elektrárnách a je jedním z největších producentů CO2, získalo v nedávném hodnocení zemí podle úrovně jejich úsilí v boji proti klimatickým změnám, rating „špatný“ a umístilo se až na 34. místě z celkem 62 hodnocených zemí.

 

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *