Sobota, Srpen 24

KS-150 československý těžkovodní reaktor

Jaderný reaktor KS-150 byl vystavěn v Jaslovských Bohunicích jako jaderná elektrárna A1. Původní plán byl vystavět výzkumný reaktor pro výzkum těžkovodních reaktorů, ale později se z výzkumného reaktoru stal prototyp energetický reaktor, na kterém mělo dojít k odladění technologie a zjištění ekonomických provozních možností. KS-150 byl pro tehdejší společnost velmi zajímavý projekt z důvodu využití přírodního uranu, jednalo se o reaktor I. generace. Důležitou informací je, že vývoj a výstavba neprobíhala ryze v československém tažení, inženýři úzce spolupracovali s Ruskými výzkumníky, kteří měli zkušenosti se spouštěním reaktorů VVER-210 a AMB-100, což byl předchůdce ruských kanálových, grafitem moderovaných, RBMK reaktorů.

Technické specifikace

Jaderný reaktor KS-150 byl moderován těžkou vodou, ale chlazený byl oxidem uhličitým, díky tomuto chladivu měla elektrárna na svou dobu vyšší termickou účinnost než tehdejší lehkovodní elektrárny. Celkový tepelný výkon elektrárny byl 560 MW a elektrický výkon dosahoval 127 MW. Hlavní výhodou oproti klasickým lehkovodním reaktorům byla možnost využití přírodního uranu jako paliva, tato možnost se zdála být velmi přitažlivá pro tehdejší Československo, které v té době těžilo velké množství uranové rudy. Hmotnost moderátoru v reaktoru byla 57200 kg a hmotnost paliva 24600 kg. Díky použitému chladivu (oxid uhličitý) byly teploty na vstupu / výstupu z reaktoru 112°C / 426 °C. Termická účinnost se pohybovala kolem 22 %, tlak chladiva se pohyboval kolem 5 až 6 MPa a průtok chladiva byl 1576 kg/s. Jaderný reaktor poháněl celkem 3 turbíny o celkovém výkonu 150 MW.

Mezinárodní stupnice jaderných událostí INES

Jelikož se na elektrárně A1 staly za dobu jejího provozu 2 nehody, je třeba vědět něco málo o mezinárodní stupnici jaderných událostí. INES obsahuje celkem 8 skupin nehod, seřazených do 3 částí. První část, 0. skupina, je pouze odchylkou od normálního provozu jaderného reaktoru, ve druhé části, nehody, jsou celkem 3 skupiny, a to: anomálie, nehoda a vážná nehoda. Poslední část je klasifikována jako havárie, patří do ní: havárie bez vážnějšího vlivu na okolí, havárie s rizikem vlivu na okolí, těžká havárie a velmi těžká havárie. Kompletní shrnutí mezinárodní stupnice jaderných událostí si můžete prohlédnout na obrázku.

Celý článek najdete na adrese http://pavelsuk.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=573376

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..