Sobota, Duben 29

Elektrárenský komplex Greifswald

Na severu Německa u Baltského moře začal v roce 1967 vznikat komplex jaderných elektráren Energienwerke NORD. Celkem zde bylo vystavěno 6 jaderných reaktorů. První série čtyř reaktorů VVER-440/230 byla úspěšně spouštěna od roku 1974 až 1979. Další 4 reaktory měly být VVER-440/213. Kompletně vystavěné byly pouze dva bloky, přičemž provozován byl pouze Greifswald 5, který byl provozován pouze 3 týdny. Do Greifswaldu 6 nebylo nikdy zavezeno palivo, takže žádná komponenta není kontaminována radioaktivními prvky, díky tomu jsou nyní na tomto bloku pořádáné exkurze i na místa, kam by se jinak nesmělo. Vzhledem ke změně politiky nikdy nebyly dostavěny zbylé dva bloky. 

img_5578
Nápis nad vstupní bránou do komplexu Greifswald

Jaderné reaktory VVER-440/230 byl starší typ jaderného reaktoru VVER-440, jehož bezpeční prvky byly velmi omezené. Maximální projektová havárie byla malá LOCA. Následky takové nehody byly řešeny hermetickými boxy, do kterých unikala radioaktivní pára. Hermetické boxy byly podtlakovány a prvotní, málo radioaktivní, pára byla upouštěna do ovzduší. Z těchto důvodů je již dnes většina elektráren s těmito reaktory odstavena.

Jaderný reaktor VVER-440/213 byl z bezpečnostního hlediska modernější. Maximální projektová havárie byla velká LOCA. Zvládání takových havárií bylo posíleno pomocí barbotážní věže. Barbotážní věž je soubor několika kobek, ve kterých je voda, unikající plyny se zchlazují, kondenzují a do hermetických boxů unikají pouze nekondenzovatelné plyny.

Nyní probíhá v Greifswaldu decomissioning. Všechny části jaderné elektrárny budou demontovány a budovy bude možné použít pro jiné účely. Více o decomissioningu se můžete dočíst zde

 V následující galerii si můžete prohlédnout některé části jaderné elektrárny VVER-440/230 vystavěné v Greifswaldu. 

3 Comments

  • jarda

    Lubminská jaderka je příkladem zcela nelogického uvažování německých inženýrů. Reaktory VVER 440 obou typů se řadí k těm nejspolehlivějším – mají velké objemy vody v primáru, menší zatížení všech komponent vlivem nižšího výkonu a žádný z nich, který byl kde vystavěn, neprožil nikdy havárii, která by souvisela s nepromyšleným návrhem jako v Černobylu. Obrovská stavba jako je tady mohla přispět ke stabilním dodávkám v základním zatížení a nebyly by potřeba větrníky, které rozhazují stabilitu přenosové soustavy i u nás. Když si vezmu, že po modernizaci novějších bloků V213 mohla mít elektrárna výkon cca 3800 MW, pak by Němci nemuseli mít uhlí ani větrníky. Měli by obdivuhodný elektrárenský komplex, složený ze starších, ale již zajetých bloků, které fungují po Evropě i teď. Dodnes jsem krok k odstavení nepochopil – nebo tedy pochopil tak, že se jednalo o politické rozhodnutí, které postarádá hlavu a patu. Ruské tlakovodní reaktory beru jako nejlepší možnou volbu.

  • mirko

    … pre pochopenie napoviem:
    V bývalých socialistických krajinách po r. 1989 muselo byť zničené nielen školstvo, poľnohospodárstvo, zdravotníctvo a všetky ďalšie vybudované a fungujúce systémy, takisto musela byť zničená aj energetika! (Otázkou je „prečo“ a „komu to prospelo“).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *