Čtvrtek, Červen 22

11. mezinárodní sjezd pro atomovou energii, bezpečnost a životní prostředí Rosatom

Na konci listopadu byl v Moskvě pořádán 11. mezinárodní sjezd pro atomovou energii, bezpečnost a životní prostředí, který byl zaměřený na udržitelnost jaderné energie a ekonomické aspekty elektrické energie produkované jadernými zdroji.

4_dialog
Ilustrační obrázek (Zdroj: http://rosatomnewsletter.com/)

Hlavní diskutovanou problematikou byl vliv jaderných elektráren na životní prostředí. Hlavním závěrem, který byl na konferenci prezentován, byla neudržitelnost koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře bez použití jaderných elektráren. Je velmi složité udržet vzrůst globální teploty pod hranicí 2 °C bez použití jaderných technologií. Stejně těžké je vyvíjet jaderná zařízení bez stálé diskuse s obyvatelstvem. Každá země, která disponuje jaderným průmyslem, či vývojem zařizuje kampaně pro obyvatelstvo sama. Mnoho vystupujících na konferenci připomnělo, že Rosatom staví veřejné mínění o jaderných elektrárnách na obecné důvěře.

Prvním vystupujícím byl Alexei Likhachov, který zmínil rozvíjení jaderného průmyslu za poslední dekádu. „Musíme překonat nedostatek důvěry a strachu, který vznikl v čase, kdy byl jaderný průmysl uzavřený novým inovacím. Naše spolupráce s místním obyvatelstvem přinese nové možnosti komunikace a jsme připraveni skloubit práci mezinárodních expertů pro životní prostředí zaměřené na jaderné elektrárny s obyvateli.“ Důkazem nové spolupráce mezi odborníky na životní prostředí a veřejností je výstavba nového bloku Leningradské jaderné elektrárny. Při posuzování vlivu nového bloku na životní prostředí byli pozváni odborníci z celkem 7 zemí a to Ruska, Finska, Litvy, Maďarska, Běloruska, Kazachstánu a Arménie. Získané informace a podklady získané při posuzování vlivu Leningradské elektrárny Rosatom prezentuje ve své zahraniční politice.

Sergej Baranovsky, prezident skupiny Green Cross Russia prohlásil: „Není pochyby, že jaderná energetika hraje důležitou roli ve snižování koncentrace oxidu uhličitého, ačkoliv to málokdo připustí. Jaderná energetika je velmi efektivním nástrojem pro redukci CO2 a metanu, který je 23 krát škodlivější pro životní prostředí než CO2. Možností je několik. Hlavní je vyměnit konvenční elektrárny na uhlí za obnovitelné zdroje energie, jako jsou větrné, solární, či vodní elektrárny. Tyto elektrárny však nedokáží vyrábět tolik elektřiny ve správný čas a tak je jasné, že se neobejdeme bez jaderných zdrojů. “

Michael Chudakov IAEA generální ředitel „Jaderná energetika, jako obnovitelný zdroj energie produkuje minimum oxidu uhličitého. Pokud zde nejsou žádné nehody, či havárie, jaderná elektrárna zůstává nejčistší výrobnou elektrické energie. Pokud se však zaměříme na jaderné nehody a porovnáme počty obyvatel, které zemřou v důsledku provozu uhelných elektráren a jaderných nehod, dostaneme jasný přebytek úmrtí v důsledku zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a těžkých kovů v ovzduší. Dalším aspektem, kterým se jaderná energetika odlišuje od konvenčních elektráren, je množství paliva, kterým je nutné elektrárnu zásobit. V jednom kilogramu uranové rudy je schováno 50 MWh elektrické energie, pokud přepracujeme použité palivo a separujeme z něj plutonium, můžeme dostat až 2500 MWh z jednoho kilogramu. V porovnání s uhelnými zdroji, které jsou schopny z kilogramu uhlí získat 3–5 kWh elektrické energie je jaderná energetika mnohem efektivnější.“

m-chudakov-hr
Michael Chudakov (Zdroj: www.iaea.org)

Takové názory byly sděleny na konci listopadu při setkání v Moskvě. Je velmi důležité, aby při výstavbě jaderných elektráren bylo okolní obyvatelstvo dobře srozuměno s plánem výstavby a budoucím ovlivněním okolního prostředí. Velmi zajímavými příspěvky byly také informace o počtech úmrtí způsobených provozem uhelných elektráren a energiích, které lze získat použitím uranové rudy, či přepracováním použitého jaderného paliva. Všechny tyto aspekty by měly vést ke zvýšení zájmu o jadernou energetiku a vývoj. Nyní je uranové rudy dostatek a technologie obohacování dobře zvládnutá, je však potřeba myslet také na další generace a vyvíjet nové způsoby výroby štěpného materiálu například v množivých reaktorech, jako je BN-800, či využití Thoriového cyklu.

Zdroj: http://rosatomnewsletter.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *