Úterý, Listopad 12

Bulharsko se snaží zmírnit negativní dopady projektu JE Belene

Více než dva měsíce poté, co mezinárodní soud rozhodl o tom, že Bulharsko musí zaplatit společnosti Atomstroyexport kompenzace za práci provedenou na projektu jaderné elektrárny Belene, se bulharský premiér Boiko Borissov stále snaží najít způsob, jak minimalizovat finanční dopady projektu, který byl zrušen v roce 2013.

belene
Vizualizace JE Belene (zdroj: aep.ru)

Ženevský soud pod záštitou Mezinárodní obchodní komory dne 16. června rozhodl, že bulharská státní společnost National Electricity Company (NEK) musí společnosti Atomstroyexport, která je součástí ruské státní jaderné korporace Rosatom, zaplatit 550 milionů eur za vyrobené komponenty -včetně reaktoru, které společnost pro elektrárnu již vyrobila.

Přestože konečná výše kompenzace je oproti původně požadovaným 1,2 miliardám eur významně nižší, stále se jedná v kombinaci se 708 miliony eur, které Bulharsko do projektu již investovalo, o velkou zátěž pro státní kasu. Bulharsko navíc každý týden, kdy se snaží situaci vyřešit, čelí úrokům za prodlení ve výši 170 000 euro.

V analytické zprávě vydané krátce po rozhodnutí soudu Timothy Ash ze společnosti Nomura uvádí, že rozhodnutí o kompenzaci představuje značnou ránu pro Bulharsko, neboť uvedená částka představuje více než 1 % bulharského HDP.

Možnosti Bulharské vlády jsou jen velmi omezené. Teď už nejde o nalezení ideálního řešení pro energetiku země, ale spíše o nalezení řešení, které bude mít nejmenší negativní finanční dopad.

Zpočátku se jako nejideálnější řešení zdálo prodání reaktoru a dalších komponent třetí straně. Objevily se spekulace, že kupec by se mohl najít v Indii, Íránu nebo Jordánsku, neboť všechny tyto země plánují výstavbu stejného reaktoru, jaký byl plánován pro JE Belene.

„Nejlepší možností by bylo, kdyby se nám společně s ruskou stranou podařilo prodat komponenty třetí straně, přičemž obdržené finance by pomohly pokrýt soudní vyrovnání. Jakákoliv jiná možnost je příliš komplikovaná,“ řekl novinářům podle agentury Reuters čtyři dny po rozhodnutí soudu bulharský premiér Borrisov. Avšak během návštěvy bulharského premiéra v Teheránu nebyl v plánech na prodej reaktoru zjevně učiněn žádný pokrok a nakonec i sám Borrisov uznal, že prodat reaktor bude téměř nemožné.

Krátce po návštěvě Íránu nadhodil Borrisov myšlenku oživení projektu. Tehdy podle deníku Dnevnik uvedl, že by se mělo zjistit, zda by byl projekt ekonomicky životaschopný. Jednalo by se u něho ale o značný obrat v názorech poté, co se proti projektu za vlády minulého kabinetu ohrazoval.

Dne 5. srpna proběhl mezi bulharským premiérem Borrisovem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem telefonický rozhovor, po kterém Borrisov prohlásil, že je velmi optimistický ohledně různých velkých energetických projektů včetně jaderné elektrárny Belene. Podle Kremlu proběhl rozhovor na žádost bulharského premiéra a během něj se oba politici dohodli na spolupráci.

Nicméně existují určité překážky v dalším pokračování projektu se společností Atomstroyexport, které souvisejí se sankcemi EU vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Bulharsko se už jednou vzepřelo Bruselu, když pokračovalo v projektu ruského plynovodu South Stream v roce 2014. Borrisov již v minulosti uznal, že sankce vůči Rusku mohou představovat problém.

Třetí možností, kterou bulharská vláda navrhuje, je prodej projektu soukromým investorům, kteří by jadernou elektrárnu Belene dokončili s pomocí bulharské vlády. Opět je ale otázkou, nakolik realistický tento scénář je, neboť již dlouhou dobu panují pochybnosti, zda vůbec Bulharsko nové energetické kapacity potřebuje. Bulharská ministryně energetiky Temenuška Petkova se dne 24. srpna setkala s představiteli společnosti China General Nuclear power Group (CGN), aby s nimi projednala projekt JE Belene. O schůzku údajně požádala právě firma CGN.

Jaderná elektrárna Belene měla vyrůst na břehu řeky Dunaj. Elektrárna s dvěma 1000MWe bloky typu VVER-1000 měla být částečně také náhradou za stárnoucí jadernou elektrárnu Kozloduj. V lednu tohoto roku však byla podepsána dohoda s konsorciem – sestávajícím se ze společnosti Rosatom Service a místní firmy Risk Engineering – na prodloužení provozu dvou zbývajících reaktorů v JE Kozloduj až do roku 2049. Čtyři starší reaktory VVER-440 v230 byly postupně do roku 2007 odstaveny jako součást podmínek vstupu Bulharska do Evropské Unie.

Zdroj: Intellinews.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..