Středa, Červen 26

Stanovisko Energetické sekce Evropské fyzikální společnosti k evropské energetické politice a snižování emisí CO2 ve světě

Evropská energetická politika a snižování emisí CO2 ve světě:

Vstříc efektivní udržitelné výrobě elektrické energie v Evropě

 

Stanovisko Energetické sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS)

 

Nadcházející Konference OSN na téma klimatických změn (která se bude konat v Paříži v prosinci 2015) je pořádána s cílem dosáhnout závazné globální dohody všech národů světa o přístupu ke klimatu.

Tato konference, věnovaná ochraně klimatu, bude jedinečnou příležitostí pro nalezení nových řešení v globálním úsilí lidstva o vývoj udržitelných zdrojů energie. Energetická sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS) vítá politiku Evropské Unie (EU), která podporuje obnovitelné zdroje pro výrobu elektrické energie spolu se zvyšováním energetické účinnosti. Tato politika by měla být zavedena s ohledem na výši potřebných investic a se zohledněním dopadu na ekonomickou úroveň EU vůči zbytku světa. Protože přímý vliv jakékoliv energetické politiky EU na celosvětové emise CO2 je omezený, nejlepší strategií by bylo převzít iniciativu v potlačování změn klimatu a v zavedení takové energetické politiky, která nabídne atraktivní a ekonomicky schůdný model se snížením emisí CO2 a nižší energetickou závislostí.

Energetická sekce EPS nabízí následující komentář k nedávno představené transformaci energetiky v Evropě:

(i) Evropa sama nemůže brzdit nárůst celosvětových emisí CO2. Nutná je součinnost celého světa.

Evropské emise CO2, způsobené energetickým průmyslem (352 gCO2/kWh v roce 2011, viz [1]), jsou již jen poloviční ve srovnání např. s Čínou, a příspěvek EU ke globálním emisím CO2 činí v současnosti pouze 11 %. Z toho plyne, že navrhované zavedení [2] tzv. Energetické cestovní mapy 2050 (Energy Roadmap, [3]), jejímž cílem je, mimo jiné, snížení celkových evropských emisí CO2 do roku 2030 o 40-50 %, bude odpovídat odhadovanému snížení celosvětových emisí CO2 o pouhých 4-5 %, a to po desítkách let velmi významných investic. Dopad snížení emisí CO2 v EU tak zůstane zanedbatelný a bude výrazně překonán nárůstem emisí v jiných částech světa, pokud ostatní národy nepřispějí svým dílem ke snížení emisí CO2.

(ii) Účelný rozvoj obnovitelných zdrojů vyžaduje řešení jejich kolísavé výroby a ukládání energie.

Významné snížení CO2, které je pro energetický sektor doporučeno v Energetické cestovní mapě 2050 (ve srovnání s rokem 1990: snížení o 57-63 % do roku 2030 a o 93-99 % do roku 2050) znamená rozsáhlé přeorientování současného systému zásobování energiemi v EU (kde zhruba 50 % elektrické energie pochází ze spalování fosilních paliv) na obnovitelné nebo jaderné zdroje, případně jejich kombinaci. Již se současným podílem obnovitelných zdrojů (zhruba 23 % výroby elektrické energie) existuje palčivá potřeba vhodných řešení jejich kolísavé výroby. To vyžaduje kombinaci velkých nekolísavých zdrojů (jaderné elektrárny, uhelné elektrárny, elektrárny spalující ropné produkty) a flexibilních záložních elektráren (plynové a vodní elektrárny), velké kapacity pro skladování elektrické energie a významné posílení distribučních sítí, se zavedením chytrých sítí (tzv. smartgrids). I tak ale bude začleňování této kolísavé dodávky elektrické energie obtížné, jakmile její podíl překoná 30-40 %. Předpokládané změny v energetice představují kolosální výzvu (viz např. [5]) a očekává se, že způsobí významné technické a politické problémy, což vyžaduje dlouhodobé výhledy a trvající investice do výzkumu a vývoje.

(iii) Energetická politika EU by měla být koncipována tak, aby posílila ekonomické pozice Evropy vůči zbytku světa.

Úroveň podpory bezemisních zdrojů by měla být nastavena tak, aby napomohla potřebnému výzkumu a poskytla konkurenční prostředí pro rozvoj nových technologií v energetice. Přemrštěná podpora v současné době způsobuje vysoké ceny elektrické energie, které vysoce překonávají ceny ve zbytku světa, což přispívá k probíhajícímu odchodu průmyslu z Evropy do oblastí s levnější energií. Existují rostoucí obavy nad zrychlujícím se odchodem energeticky náročného průmyslu z Evropy do zemí s nižšími environmentálními standardy, viz [6], což vede nejen k narůstající evropské nezaměstnanosti, ale taktéž k nárůstu celosvětových emisí skleníkových plynů.

(iv) Evropa může být lídrem v celosvětovém úsilí snížit emise CO2 tím, že navrhne a uvede do provozu přitažlivý a ekonomicky schůdný model.

V Evropě čelíme celosvětovému problému, což vyžaduje metodický přístup trvající desetiletí a přesahující současný „Evropský model transformace energetiky“. Bude třeba souvislá a udržitelná energetická politika, která posílí vzájemně přínosné vazby mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi.

 

 

Energetická sekce EPS proto doporučuje následující:

(1) Provést revizi současných podpor v elektroenergetice v EU.

Potřeba revize současné regulatoriky v evropské elektroenergetice (dotace, feed-in tarify atp.) je akutní a měla by se zaměřit na podporu vnitřního energetického trhu tak, aby poskytoval čistou energii za konkurenceschopnou cenu. To zejména znamená, že by se mělo zvýšit úsilí ve výzkumu a inovacích pro udržitelnou energetiku.

(2) U všech zdrojů zahrnout nepřímé náklady do ceny elektrické energie.

Náklady u různých zdrojů elektrické energie by měly být správně určeny tím, že budou obsahovat i nepřímé náklady, které zahrnují vhodnou cenu uhlíku, náklady spojené se sociálními a zdravotními riziky a dodatečné náklady vázané na výrobu velkého množství energie v kolísavých zdrojích. Při zavádění Energetické cestovní mapy 2050 bude tato poslední položka do budoucna velmi významná, neboť bude nutné mít souběžné programy vývoje skladování energie (baterie, power-to-gas, atp.), zálohování dodávek energie, posilování distribučních sítí (např. přes smartgrids) a zlepšení energetické účinnosti (vytápění, klimatizace, osvětlení, …).

(3) Navýšit ve výzkumu a vývoji rozpočty pro udržitelné technologie se zaměřením na vývoj efektivní a ekonomické nízkouhlíkové energetiky.

Výzkum a vývoj pokročilých technologií v energetice spolu s technologií CCS (Carbon Capture and Storage – zachycování a ukládání CO2) je klíčem k dosažení udržitelné energetiky budoucnosti. Taková investice přinese výhodu konkurenceschopnosti na rychle rostoucím světovém trhu udržitelných technologií.

(4) V debatě o energetické budoucnosti EU zvažovat všechny nefosilní zdroje elektrické energie.

Současné zaměření na rozvoj kolísavých obnovitelných zdrojů by mělo být doplněno vývojem a zavedením dalších nízkouhlíkových variant, které umí poskytnout provoz v základním zatížení a řiditelnou výkonovou rezervu (jako například spalování biomasy 2. generace, geotermální zdroje, štěpné jaderné zdroje v současnosti a fúzní zdroje do budoucna). Cílem by měl být vyvážený energetický mix, který je ekonomicky optimalizovaný a zajišťuje bezpečnost dodávek energií a diverzifikaci zdrojů. Jakkoliv se současný přístup k jaderné energetice mezi jednotlivými státy EU liší, tento zdroj a s ním spojené znalosti a dovednosti v celosvětovém měřítku zůstávají významné. Musí být zachována vhodná úroveň výzkumu a technické kompetence za účelem udržení možnosti budovat jaderné bloky dalších generací i technologie pro jadernou fúzi ve vzdálenější budoucnosti.

(5) Vyjednat globální dohodu o snížení celosvětových emisí CO2.

Zavedení ekonomicky schůdné energetické politiky, respektující stav celého světa, na níž se shodnou všechny evropské národy, posílí pozici Evropy jako lídra v probíhajících mezinárodních jednáních, která jsou vedena za účelem celosvětové dohody o snížení emisí CO2 a dalších významných skleníkových plynů. Celosvětové redukce emisí může být dosaženo pouze tehdy, pokud se všechny národy světa postaví zodpovědně ke snižování vypouštění skleníkových plynů.

(6) Provést revizi Energetické cestovní mapy 2050.

Potřebujeme cestovní mapu, která nebude pouze k vybraným datům přiřazovat instalovaný výkon, výrobu elektrické energie, spotřebu elektrické energie a snížení emisí, ale také bude brát v potaz časovou náročnost vývoje technologie, bezpečnost a socioekonomické aspekty různých energetických zdrojů. Tím, jak se nízkouhlíkové zdroje stávají víc a víc konkurenceschopné, otevírá se možnost nechat výběr energetického mixu větší měrou na tržním prostředí, berouce v potaz národní a regionální odchylky.

(7) Podporovat vědecky a věcně založené vzdělávací programy v oboru energetických technologií a využití energií, zaměřené na studenty i veřejnost.

 

 

EPS vyzývá k diskuzi nad Energetickou politikou EU a nad výše uvedenými doporučeními v co nejširším kontextu.
EPS také podporuje posílení vědeckých názorů a technických znalostí v oblasti energetiky s cílem pomoci definovat dlouhodobou a účinnou energetickou politiku.

 

 

Reference:

[1] CO2 Emissions from fuel combustion, Highlights, IEA Statistics, 2013 Edition

[2]”A policy framework for climate and energy in the period 2020 to 2030”, COM(2014) 015, EC Brussels, 22 Jan 2014

[3] “Energy Roadmap 2050”, COM(2011) 885, EC Brussels, 15 Dec 2011

[4] EDGAR, Emission Database for Global Atmospheric Research (http://edgar.jrc.ec.europa.eu)

[5] F.Wagner, “Considerations for an EU-wide use of renewable energies for electricity generation”, Eur. Phys. J. Plus (2014) 129: 219

[6]“Resolution and Report on renewable energies and economic competitiveness”, EEA Consultative Committee, Ref. 1130862, Oslo, 8 May 2014; “Impact of energy and feedstock costs on the competitiveness of the chemical industry in the ARA-cluster”, Essenscia, Brussels, 8 May 2014;”Development and integration of renewable energy: lessons learned from Germany”, Finadvice, Aldiswil, June 2014.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..