Neděle, Leden 20

Environmentalisté pro jadernou energetiku – jak nám jaderná energetika ovlivňuje životní prostředí a v čem je problém?

Globální oteplování je jednou z nejzávažnějších dlouhodobých hrozeb, které musíme v současné době čelit, pokud si chceme zachovat ekosystém a přírodní podmínky, jaké známe. Tím, že tento problém v běžném životě neřešíme, by se mohl mylně zdát banálnějším, než je. Ale opak je pravdou. Jak dokazují nové klimatologické studie (zdroj IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change), podnebí se na zemi rapidně mění kvůli zvyšujícímu se množství skleníkových plynů, z nichž nejnebezpečnější jsou vysoké koncentrace oxidu uhličitého. Střední teplota povrchu země se zvyšuje, hladina oceánů vzrůstá a čím dál tím častěji jsme svědky extrémního počasí. Pokud nepřestane být lidská činnost závislá na spalování fosilních paliv, mohla by se země na konci století ohřát o skoro 5°C, což by bylo téměř třikrát tolik co v minulém století. Proto zaujali světový lídři na jednání o změně klimatu COP15 v roce 2009 v Kodani jasné stanovisko: produkce skleníkových plynů je na svém vrcholu a měla by se rapidně snižovat, abychom nepřevýšili maximum 2 °C ohřátí povrchu země vzhledem k době před průmyslovou revolucí, viz Graf 1.

graf1
Graf 1: Globální roční střední změna teploty vzduchu oproti střední hodnotě z let 1986-2005. Jednotlivé barvy znázorňují jednotlivé modely měření. Model RCP2.6 je právě zmiňovaný limit, kterého podle Kodaňské úmluvy chceme dosáhnout. Naopak RCP8.5 je nejhorší možný scénář. Vystínované oblasti reprezentují odchylky v modelech.

Emise vznikají lidskou činností hlavně při spalování fosilních paliv k výrobě elektřiny a tepla. Navíc nesmíme zapomínat na to, že stále na světě žije téměř 2,6 miliard lidí v energetické chudobě – buď žijí zcela bez elektřiny (ano, stále v 21. století žije 1,3 miliardy lidí bez elektřiny) anebo v nedostatečně elektrifikované oblasti, která se teprve rozvíjí. Z tohoto důvodu je zřejmé, že výroba elektřiny bude v následujících letech rapidně růst, ať už to bude v Číně, Indii nebo v jiných rozvojových zemích, které chtějí vyšplhat na pomyslný evropský žebříček životního standardu. Ten je totiž neodmyslitelně spjat se stabilním zdrojem elektřiny. Spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny jsou v dnešní době hlavním předpokladem k růstu ekonomiky a pozitivnímu vývoji společnosti. Jednoduše bez elektřiny už moderní člověk nepřežije.

A tím se dostáváme k jádru problému, tentokrát doslova k jádru. Co hovoří pro jaderné elektrárny, jsou hlavně tyto pevné argumenty: jsou stabilním a velkým zdrojem elektřiny, s poměrně dlouhou životností, bez produkce emisí při provozu a celkově nízko emisním životním cyklem, navíc nezabírají tolik prostoru a mají dlouhou životnost. Co víc, uran není vzácným kovem, který by v přírodě docházel, a i kdyby, z doposud provozovaných jaderných elektráren máme palivo na několik desítek let provozu v rychlých reaktorech.

 

Jaderné elektrárny šetří životní prostředí již 50 let

Za 50 let provozu jaderných elektráren jsme ušetřili životní prostředí obrovské množství skleníkových plynů, které by byly jinak vyprodukovány převážně elektrárnami na fosilní paliva. Jen v roce 2011 to bylo 2,1 miliard tun CO2. Více neuvolněných skleníkových plynů mají na svědomí už jen vodní elektrárny, které jsou bezesporu nejčistším zdrojem, který máme. Abychom mluvili v číslech, vodní elektrárny v roce 2011 ušetřily 2,8 miliard tun C02 a ostatní obnovitelné zdroje 0,8 miliard tun (zdroj: IEA World Energy Statistics and Balances 2014). Tuto skutečnost pěkně znázorňuje graf na Graf 2.

graf2
Graf 2: Celosvětové emise produkované výrobou elektřiny (černá barva), doplněné o emise, které vyprudukovány nebyly díky využití nízkoemisních zdrojů: jádro žlutě, vodní zdroje modře a ostatní obnovitelné zdroje červeně

V současné době na světě pouze 6 států splňuje 80 % podíl nízko emisních zdrojů na výrobu elektřiny. A 4 z těchto států využívají jadernou energii, jsou to: Švýcarsko, Francie, Švédsko a Finsko. Zbývající dva státy, Norsko a Brazílie, využívají převážně vodní zdroje.

Z pohledu životního prostředí hovoří pro jádro i to, že během svého provozu neznečišťují ovzduší a nejsou emitory žádných zdraví ohrožující částic, jak je tomu u uhelných elektráren. V porovnání s některými obnovitelnými zdroji mají dokonce mnohem menší potenciál pro zvyšování okyselení půdy (tj. emise S02).

 

Tak v čem je problém?

Během posledních dekád hrála jaderná energetika důležitou roli v dodávkách elektřiny po celém světě, konkrétně v roce 2011 tvořilo jádro 12,3 % celkové výroby elektřiny na světě. Přesto zůstává budoucnost jaderné energetiky v Evropě nejistá. Nejčastější argumenty proti jaderné energetice, které současně hovoří ve prospěch fosilních elektráren, jsou: vysoká pořizovací cena a s ní související dlouhá doba navrácení investice, relativně časově náročná výstavba a klesající podpora veřejnosti i politiků.

Výstavba jaderné elektrárny vyžaduje vysokou počáteční investici, a proto by ideálně země provozující jaderné elektrárny měly být ekonomicky stabilní, aby překonaly i možné navýšení nákladů během výstavby. V dnešní době je běžné určovat přibližnou cenu jaderné elektrárny pomocí tzv. overnight cost, což je částka, která by byla potřeba na postavení jaderné elektrárny ‚přes noc‘, tj. bez jakýchkoliv úroků a změn cen. Tyto čisté náklady jsou stanoveny na 1 GW (jeden blok Temelína) přibližně 2-6 miliard amerických dollarů. V porovnání s HDP některých rozvíjejících se zemí, je tato částka opravdu nebeská. Čím se ale jaderné elektrárny liší od klasických neobnovitelných zdrojů, je fakt, že stejně jako obnovitelné zdroje, je sice pořizovací cena vysoká, ale náklady na provoz jsou minimální. Dobře vedená jaderná elektrárna s vysokou bezpečnostní kulturou a zkušenými pracovníky, je pak velmi stabilním zdrojem příjmu a tvoří ostatním zdrojům velmi slušnou konkurenci.

graf3
Graf 3: Náklady v amerických dolarech na kWe na výstavbu daného zdroje tzv. přes noc, tj. bez jakýchkoliv úroků z půjček nebo jiných navýšení nákladů. Data pocházejí z let 2010-2013.

Oproti obnovitelným zdrojům provozování jaderné energetiky zvyšuje lidský potenciál země, protože vyžaduje vysoce vzdělané a vyučené pracovníky a to nejen v oblasti jádra, ale i přidružených technických oborů. Tím, že zaměstnává většinu lidí v regionu, pak přispívá k růstu ekonomiky celé země.

 

Základem je podpora veřejnosti

Stále více postoj veřejnosti k jaderným elektrárnám hraje velmi důležitou roli v rozhodování daného státu, zda začít či pokračovat v jaderné energetice. Pojďme se podívat alespoň na ty tři zásadní obavy spojené s jádrem. Možná první na mysli většinou vyvstane strach ze zvýšené radiace díky provozu samotných elektráren. Radiační situace je v okolí jaderných elektráren velmi bedlivě monitorována. Lidé žijící v blízkosti jaderných elektráren jsou vystaveni zanedbatelným dávkám, které jsou na výrazně nižší úrovni než přirozené radioaktivní prostředí.

Na zvyšování bezpečnosti jaderných elektráren se podílí všechny členské státy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a v poslední dekádě byl pozorován velký pokles nečekaných událostí, které by mohly ovlivnit bezpečnost elektrárny. To je vidět na grafu na Grafu 4, který ukazuje počet neplánovaných odstavení reaktoru z důvodů iniciované události během 7000 hodin provozu.

graf4
Graf 4: Sestupný pokles neplánovaných odstavení reaktoru během 7000 hodin za posledních deset let.

Havárie v jaderné elektrárně Fukušima znamenala zlom v historii jaderných elektráren a výrazně přispěla k ještě většímu posílení bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti po celém světě, a to díky vzniklému Akčnímu plánu. Ten popisoval nové požadavky na návrh a konstrukci jaderných elektráren s ohledem na vážné havárie a navíc určoval kontroly na všech jaderných zařízeních. Mimo jiné v rámci akčního plánu byla nařízena i vyšší transparentnost v komunikaci mezi veřejností a elektrárnou v případě všech událostí ovlivňující bezpečný chod elektrárny.

Třetím nejčastějším argumentem proti jaderným elektrárnám je zdánlivě nevyřešená otázka radioaktivního odpadu. Avšak výzkum trvalých úložišť probíhá už od sedmdesátých let minulého století a je proto na velmi pokročilé cestě. Nejblíže licencování a provozu hlubinného úložiště je Finsko a Švédsko. Geologická úložiště jsou vytvářena v takových horninách, že radioaktivní materiál je izolován od spodních vod stejně tak jako atmosféry a biosféry, a to pomocí několika přírodních i inženýrských bariér.

Co z toho všeho vyplývá? Problém globálního oteplování je akutní a vyžaduje řešení všemi možnými způsoby. Proto bychom neměli křičet jen po obnovitelných zdrojích ale vzít v úvahu i jádro. Obnovitelné zdroje v čele s vodními elektrárnami, větrnými elektrárnami a koncentračními solárními elektrárnami spolu s jadernými jsou tím pravým zdravým energetickým mixem, který naše země potřebuje.

 

Alžběta Bednářová

Všechny grafy a informace lze nalézt v Climate Change and Nuclear Power, 2014, MAAE.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.