Pondělí, Březen 25

Jaká je budoucnost jaderné energetiky v Japonsku?

S dlouhodobě odstavenými jadernými reaktory čelí Japonsko ekonomickým změnám i výzvám ze strany veřejného mínění. Přesto je však vláda optimistická v tom, že jaderná energetika bude opět hrát důležitou roli v japonském energetickém mixu. Stejně tak vláda věří, že Japonsko opět naváže na ambiciózní exportní plány japonských jaderných technologií.

1424105661253
Jaderná elektrárna Takahama (zdroj: www.power-eng.com)

Přesto, že jsou to již čtyři roky, co se v březnu 2011 udála nehoda v japonské jaderné elektrárně Fukušima Dajiči, budoucnost japonské jaderné energetiky je stále nejistá. Všechny japonské jaderné bloky prozatím zůstávají odstavené, proces likvidace následků nehody v jaderné elektrárně Fukušima je velmi nákladný a náročný a budoucnost zřízení místních továren pro různé části palivového cyklu zůstává nejistá.

Jaderná energie byla základním kamenem japonské energetiky již od sedmdesátých let minulého století, a to navzdory tomu, že Japonsko jako jediná země na světě poznala během druhé světové války devastující účinky jaderných zbraní. Před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči se na japonském energetickém mixu jádro podílelo zhruba 30 %. Japonsko nemá žádné významné surovinové zdroje, tudíž musí pro energetiku dovážet až 80 % paliv. Jaderná energetika toto procento významně snižovala.

Japonský jaderný program však měl problémy ještě před nehodou ve Fukušimě, neboť nové jaderné projekty se často potýkaly se zpožděními, spousta z nich byla dokonce zrušena. Jedním z důvodů rušení projektů bylo i to, že prognóza růstu poptávky elektrické energie se neustále snižovala a národní ekonomika zpomalila. Tyto problémy ovlivnily projekty deseti velkých japonských firem, a to nejen v oblasti jaderné energetiky. Problémy japonské jaderné energetice způsobovala i veřejná podpora, která po sérii různých menších nehod a incidentů postupně klesala. Tyto nehody (které byly svým rozsahem neporovnatelně menší než ta, která se udála ve Fukušimě) zahrnovaly únik sodíku na rychlém množivém reaktoru v Monju, požár bitumenačního zařízení spojeného s továrnou na přepracování jaderného paliva, a velká nehoda ve výrobně jaderného paliva, která si vyžádala dva životy. Různé incidenty zahrnovaly falšování kontrol kvality u jaderného paliva typu MOX pro lehkovodní reaktory dovážené z Evropy a špatná dokumentace inspekcí na reaktorech společnosti Tepco, přičemž tento problém se později rozrostl i na reaktory dalších provozovatelů.

Důvěra v japonský jaderný průmysl (a s ním spojených japonských úřadů) tak byla výrazně poskvrněna ještě před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči. Znovuzískání veřejné podpory je nyní tím nejdůležitějším úkolem, kterému japonský jaderný průmysl čelí. Ke zlepšení veřejného mínění však nepřispívá ani pokračující tok špatných zpráv z areálu jaderné elektrárny Fukušima Dajiči, kde nyní probíhají likvidační práce.

Přesto japonská vláda nedávno potvrdila, že počítá s 20% zastoupením jaderné energie v budoucím energetickém mixu země. K dosažení tohoto cíle bude nutné znovu uvést do provozu více než polovinu odstavených jaderných bloků s tím, že v budoucnu budou muset být postaveny a uvedeny do provozu i nové reaktory. Proč vláda usiluje o znovu zprovoznění japonské jaderné energetiky je však poměrně jasné.

Prvním důvodem je zcela zřejmý dopad odstavení všech japonských jaderných reaktorů na platební bilanci země. Stoupající náklady dovážených fosilních paliv, především zkapalněného zemního plynu (LNG), poslaly platební bilanci země poprvé za mnoho let do výrazného deficitu. Zvýšená závislost země na dovozu fosilních paliv také ohrožuje japonskou energetickou bezpečnost.

Druhým důvodem je vysoká cena elektrické energie. Odstranění nízkonákladových zdrojů elektrické energie a jejich nahrazení za drahé plynové elektrárny mělo zásadní dopad na cenu elektřiny. V zemi, která téměř nepoznala inflaci, najednou zákazníci pocítili nárůst cen elektřiny o dvacet a více procent. Následný tlak na konkurenceschopnost japonského průmyslu vedl japonskou obchodní lobby, aby se začala tvrdě zasazovat o restart japonské jaderné energetiky.

Nakonec je třeba zmínit i dopad na japonské plány snižování emisí oxidu uhličitého. Emise CO2 z japonské energetiky vzrostly v roce 2012 o 40 % oproti období, kdy byly všechny reaktory v provozu. Odstavení jaderných bloků tak zhatilo klimatické cíle energetického sektoru, který nyní ročně vypouští o 100 milionů tun CO2 více než před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči. Celkové emise CO2 Japonska se tak zvýšily o 8 %. Cíle na snížení emisí se poté upravily tak, aby reflektovaly odstavené jaderné elektrárny, neboť obnovitelné zdroje takto velký nárůst zachránit nedokáží. Obnovitelné zdroje energie v Japonsku nemají ani příliš vysoký potenciál, neboť vysoce urbanizovaná společnost s významnou průmyslovou energetickou poptávkou potřebuje stabilní a spolehlivé dodávky elektrické energie. Japonsko tak bez restartu významného počtu jaderných reaktorů riskuje vážné poškození pověsti na nadcházejících mezinárodních jednáních o změnách klimatu.

Další velkou otázkou je navrhovaná deregulace japonského energetického sektoru, která již začala s omezenou konkurencí pro větší zákazníky napříč japonskými regionálními energetickými společnostmi. V dubnu 2016 má být japonský energetický trh deregulován, přičemž právní separace výroby, přenosu a distribuce energie nastane v dubnu 2020. Jak do tohoto procesu zapadnou jaderné bloky (za předpokladu, že některé nakonec budou uvedeny do provozu) je velmi těžké odhadnout. Pravděpodobně nejrozumnější by bylo všechny jaderné bloky sloučit pod jednu odbornou jadernou společnost, avšak tato alternativa je vysoce nepravděpodobná. Jaderný sektor tak pravděpodobně zůstane roztříštěný mezi několik provozovatelských společností, jak tomu bylo dosud.

Restart jaderných bloků

Nyní se podívejme na vyhlídky japonských jaderných reaktorů na restart. Před nehodou v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči provozovalo Japonsko 54 jaderných bloků. Po havárii se do provozu již určitě nevrátí šest bloků jaderné elektrárny Fukušima Dajiči, navíc dalších pět starších jaderných bloků bylo natrvalo vyřazeno z provozu. U mnoha ze zbylých 43 jaderných bloků je velmi nepravděpodobné, že by byly do provozu navráceny. Důvodem toho jsou buď vážné seismické problémy, nebo lokální nepříznivé veřejné mínění (to se týká například i čtyř bloků jaderné elektrárny Fukušima Dajini). Nicméně v současné době již 24 jaderných bloků podalo žádost k japonskému regulačnímu úřadu Nuclear Regulatory Agency (NRA) a nyní procházejí skrze různé fáze procesu návratu do provozu. Jakmile bloky dostanou povolení od regulačního úřadu NRA, musí ještě získat souhlas od místní prefekturní vlády. Získání souhlasu od místní vlády může být ve skutečnosti ještě těžší než získání povolení od regulačního úřadu NRA. Povolení k restartu od regulačního úřadu NRA získalo již pět japonských jaderných bloků. Jsou jimi: první dva bloky JE Sendai, třetí a čtvrtý blok JE Takahama a třetí blok JE Ikata. Je možné, že povolení od úřadu NRA nakonec získá více než 30 japonských jaderných bloků. Další nejistotou je prodlužování životnosti bloků nad 40 let. Obecně se ale předpokládá, že pokud regulační úřad NRA nebude mít k prodlužování životnosti námitky, prodlužování licencí bude povoleno.

Získání souhlasu od místních prefekturních vlád bude velmi náročné i pro mnoho bloků, které mají dobré technické předpoklady k navrácení do provozu. Takovým případem jsou i dva bloky s pokročilými varnými reaktory (AWBR) v jaderné elektrárně Kashiwazaki-Kariwa. Přesto že jsou to velké a zánovní bloky, trpí špatnou pověstí jejich provozovatele, společnosti Tepco. Další možnou překážkou pro navrácení bloků do provozu budou i po získání obou povolení právní spory. Žaloba již byla podána na restart třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Takahama, kde soud restart bloků pozastavil. Pozastavení restartu bude nakonec pravděpodobně zrušeno, přesto však tento soudní proces vyvolává obavy ohledně dalších soudních sporů. Za dobrý výsledek tak může být považováno, pokud se podaří navrátit do provozu alespoň polovinu ze 43 japonských jaderných bloků. Někteří pozorovatelé ale pochybují o dosažitelnosti tohoto cíle. V nejlepším scénáři se podaří v průběhu tohoto roku obnovit provoz u 4 bloků, přičemž se předpokládá, že bloky se budou podobnou rychlostí navracet do provozu i v dalších letech. Proces restartování všech bloků, které budou schopny získat potřebná povolení, tak může trvat i více než pět let.

Dopad na palivový cyklus a export jaderných technologií

Bez japonských reaktorů v provozu světová poptávka po uranu značně klesla. Účastníci trhu nyní doufají, že restart některých japonských reaktorů dá trhu nový impuls. Zásoby uranu držené japonskými společnostmi se ale značně navýšily, neboť palivo z dlouhodobých kontraktů je stále dováženo. Zabere to tedy ještě nějaký čas, než japonští odběratelé přijdou na světový trh s novými objednávkami.

Za předpokladu, že japonská vláda bude chtít udržet 20% podíl jádra v energetickém mixu země, bude potřeba v Japonsku v blízké době začít stavět nové jaderné bloky. V současné době se v Japonsku staví pouze jeden jaderný blok – Ohma 1. Do provozu by měl vstoupit na počátku dvacátých let a stane se prvním reaktorem, který bude využívat výhradně jaderné palivo typu MOX, které obsahuje recyklované plutonium. Dalším blokem, který byl v době havárie v jaderné elektrárně Fukušima ve výstavbě, je třetí blok jaderné elektrárny Shimane. Jeho výstavba ale byla pozastavena do doby, než druhý blok elektrárny dostane povolení k restartu od regulačního úřadu NRA. Jedním z požadavků pro obdržení povolení je i výstavba 15 metrů vysoké zdi, která má elektrárnu ochránit před vlivy moře. Kromě těchto dvou bloků existuje v Japonsku několik dalších jaderných projektů, které se dostaly v minulosti do fáze plánování. Další pokrok na těchto projektech nyní závisí na tom, jak úspěšný bude aktuální program navracení jaderných bloků do provozu.

Japonsko by chtělo i nadále udržet export jaderných reaktorů. V říjnu 2010 zdejší průmysl spolu s vládou založil společnost International Nuclear Energy Development of Japan Co Ltd (JINED), která má sloužit ke spolupráci při exportu jaderných technologií a služeb. Společnost je vlastněna vládou (ministerstvem ekonomiky, obchodu a průmyslu přes společnost Innovation Network Corporation), devíti společnostmi (hlavními akcionáři jsou Chubu, Kansai a Tepco) a třemi výrobci (MHI, Toshiba a Hitachi). Společnosti Japan Atomic Power Co. a JINED podepsaly dohodu s vietnamskou společností Electricity of Vietnam (EVN) na přebrání projektu výstavby jaderné elektrárny Ninh Thuan II, která se má stát druhou největší jadernou elektrárnou ve Vietnamu. Pokrok na projektu ale od nehody v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči zpomalil. Jedinou významnou exportní dohodou za poslední roky je spolupráce japonské společnosti MHI s francouzskou společnosti AREVA na výstavbě turecké jaderné elektrárny Sinop. Jako provozní partneři v projektu figurují společnosti GDF Suez (nyní Engie) a Itochu. Další příležitosti, které by mohly Japonsku přinést velké exportní dohody, jsou ve Velké Británii. Společnost Hitachi zakoupila společnost Horizon Nuclear Power, která plánuje stavbu čtyř bloků typu ABWR v lokalitách Wylfa a Oldbury. Společnost Toshiba vytvořila se společností GDF Suez společný podnik NuGen, který plánuje postavit tři bloky typu AP1000 v lokalitě Moorside, přičemž vlastníkem bloků se má stát Toshiba.

V minulosti Japonsko vyvinulo kompletní domácí průmysl v oblasti palivového cyklu, který je založen na dovozu uranu. V zemi se tak nachází malá továrna na rafinaci a přepracování uranu. Většina japonského jaderného paliva je obohacena v zahraničí, avšak nachází se zde i komerční obohacovací závod, který provozuje společnost Japan Nuclear Fuel Ltd (JNFL). Zařízení čelilo mnoha technickým problémům, přesto plánuje plnit kapacitu 1,5 milionu SWU (jednotka separační práce) ročně do začátku 20. let. V Japonsku se nachází také několik výroben jaderného paliva, které dokáží pokrýt většinu japonské poptávky, avšak výstavba závodu na výrobu jaderného paliva MOX také trpí řadou zpoždění.

Budoucnost japonské jaderné energetiky

Základy toho, aby si Japonsko zanechalo významný podíl jaderné energetiky na energetickém mixu země, jsou již položeny. Do karet jaderné energetice hraje i vládní podpora, bohaté zkušenosti se stavbou a provozováním jaderných reaktorů, velké zkušenosti s palivovým cyklem a rozsáhlý výzkumný a vývojový program. Přesto pochybnosti o budoucnosti jaderného průmyslu v Japonsku dále přetrvávají.

Japonská veřejnost má z jaderné energetiky strach, navíc ztratila důvěru v příslušné regulační úřady i v samotnou vládu. Obnovení pozitivního veřejného mínění zabere hodně času, avšak bez něho má jaderná energetika v Japonsku jen malou šanci na prosperující budoucnost. Po havárii v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči bylo učiněno mnoho chyb, přičemž mezi nejhorší z nich patří nezvládnutí masové evakuace z míst kolem postižené elektrárny a neschopnost správně komunikovat s veřejností.

Klíčovým prvkem obnovy japonské jaderné energetiky je bezesporu program obnovení činnosti jaderných bloků. Jen těžko si lze představit, že by tento program měl probíhat hladce, ale je to nutnost, bez které se nelze obejít. První reaktory, které se navrátí do provozu, budou pod drobnohledem všech japonských protijaderných sdružení, která jsou připravena vrhnout se na každou chybičku. Přestože ekonomický impuls z restartů bloků bude významný, stále je zapotřebí širší národní veřejná podpora, bez ní Japonsko nakonec dopadne podobně jak Německo a jaderná energetika z něj postupně vymizí. Jestliže bude program restartu jaderných bloků slabý a pomalý, na místo jaderné energetiky budou tlačeny různé alternativy, které si mohou dovolit pouze země s vysokými příjmy na osobu (jako je právě Japonsko nebo Německo), které zvládnou vydržet určité ekonomické nevýhody.

Jaderný průmysl tedy musí výrazně vylepšit své vztahy s veřejností a znovu navrátit důvěru v jadernou energetiku, přičemž musí vystoupit ze stínu jaderné elektrárny Fukušima Dajiči, z jejíž likvidace pramení kontinuální proud negativních zpráv.

Zdroj: Neimagazine.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..