Sobota, Prosinec 16

60 let centrem jaderné energetiky Cesta od vědeckého ústavu k mezinárodně uznávané společnosti.

Vznik Ústavu jaderné fysiky, dnešní ÚJV Řež, a. s., byl unikátní a znamená v historii československé (a české) vědy a výzkumu mimořádný počin.

Datum 10. června 1955 představuje zásadní zlom ve výzkumu a především aplikaci vědeckých poznatků v oblasti jaderné energetiky v bývalém Československu. Tento den byly, s podporou tehdejšího Sovětského svazu, vládním nařízením č. 30/1955 Sb. ustaveny Výbor pro výzkum a mírové využití atomové energie a Ústav jaderné fysiky (od roku 1959 Ústav jaderného výzkumu). Jako strategicky nejvýhodnější místo pro jeho umístění byla vybrána obec ve středních Čechách, na pravém břehu Vltavy, Řež.

Q4vFEhgtU7om61jQEjHnNKDp7VAIZbRh65VjwryB34KL8D-U8kzXCjNGtYi_UkGUel7NoOQ
Výzkumný reaktor VVR-S v roce 1958 (zdroj: ÚJV Řež)

Historické ohlédnutí

Využití atomové energie pro mírové účely mělo od počátku silnou vládní podporu a dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu. Díky tomu postupovala stavba rychle. Již v roce 1957 byl spuštěn výzkumný reaktor VVR-S (přestavěn v 90. letech na LVR-15). Ve stejném roce byla uskutečněna první štěpná řetězová reakce v Československu. V průběhu let se tehdejší ústav rozšiřoval a modernizoval. Druhý experimentální reaktor, těžkovodní reaktor nulového výkonu, TR-0 byl uveden do provozu v roce 1972 (po rekonstrukci v roce 1983 jako LR-0). Od roku 2011 oba výzkumné reaktory provozuje dceřiná společnost Centrum výzkumu Řež, s. r. o. v její gesci je také jeden z nejvýznamnějších projektů financovaných u nás z fondů EU: projekt Udržitelná energetika – SUSEN (Sustainable Energy).

HdFnRoFSx7ad7NUJdAqTaNQloWQUPykjQkkbcJQ_9lwSLL3tDhgjxud6abxzhvXIzpKB1Ng
Areál ÚJF v Řeži na jaře 1957 (zdroj: ÚJV Řež)
C7q5Dm4aC4Ifxdr6eptbMCztaSx2gtdO5OSz1QIcW0OdYbqmdkBaG69CMYQ7Tr2Q9lpJnGA
Experimentální reaktor TR-0 (zdroj: ÚJV Řež)

„Odborníci z tehdejšího ústavu se významným způsobem podíleli na projektech spojených s výstavbou všech jaderných elektráren na území bývalého Československa v Jaslovských Bohunicích, následně Dukovanech, Temelíně i Mochovcích“, připomíná Karel Křížek, předseda představenstva ÚJV Řež, a. s.

Zásadní změna nastává po roce 1989, kdy byl ústav privatizován (1992) jako celek. Z příspěvkové organizace se transformoval v akciovou společnost. Od 1. září 2012 mění obchodní firmu (název). Novou značkou je jednoduché spojení:

 

ÚJV Řež, a. s.

Současnost

Už 60 let je tak dnešní ÚJV Řež, a. s., odborným centrem v oblasti jaderné energetiky. „Zaměřujeme se hlavně na inženýrské a projektové činnosti nebo aplikovaný výzkum. Podnikáme v oborech bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren, výzkumu a sledování stavu materiálů včetně řízení životnosti komponent, projektování a nakládání s radioaktivními odpady. Rovněž se specializujeme na vývoj a výrobu radiofarmak, především pro pozitronovou emistní tomografii – PET“, upřesňuje Karel Křížek. Společnost disponuje řadou ojedinělých experimentálních zařízení, výrobními i výzkumnými kapacitami. Zaměstnanecká skladba je v České republice pro komerční podnik unikátní, z téměř sedmi stovek pracovníků má 64 % vysokoškolské vzdělání.

vpNHea4oM7b41dwFwAfuH_m2dLtcNAIMeeWjOXJ9uzCJA0Q5uyvOEfrpPPMGdUh_IwFUCy0
Polohorká metalografická linka (zdroj: ÚJV Řež)
ÚJV Řež, 12. července 2012
Obalové soubory ŠKODA VPVR/M určené pro přepravu vysokoobohaceného jaderného paliva (zdroj: ÚJV Řež)

ÚJV Řež, a. s., se výrazně podílí i na mezinárodních projektech. Základem je členství České republiky v Evropské unii, MAAE a Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD/NEA), Evropské komisi (EURATOM). Úzce spolupracuje s národními agenturami pro technologický rozvoj (TA ČR) a grantovou politiku (GA ČR).

E1km4MZCrmgoZjSH6Fj1Bj5f_wKyPJCZGRPX8nkdDo1NswCIZPLFOL2Qx1pJnFNm5KjfclI
Čisté prostory v laboratořích VaV PET Centra Řež (zdroj: ÚJV Řež)

 

Zajímavosti:

 

Proč Řež?

Zadání bylo jasné: pozemek neměl být dál jak 50 km od Prahy s dostatečně častým a rychlým spojením s metropolí. Měl být k dispozici dostatek chladicí vody, kterou by nebylo třeba čerpat do velké výšky. Poblíž by mělo existovat napojení na elektrickou síť s dostatečným výkonem se zajistitelností náhradního zdroje a možnost dalšího teritoriálního rozšiřování „ústavu“ v budoucnosti. Vedle technický požadavků, existovaly i požadavky a omezení tak říkajíc politická. Západ od Vltavy byl považován za nežádoucí ze strategických vojenských důvodů. Jih od Prahy byl územním plánováním předurčen za rekreační oblast pro obyvatele hlavního města, kam jaderný provoz nelze umístit. Oblast na jihovýchod od Prahy nemá dostatek zdrojů chladicí vody. Proto se hledalo místo v sektoru vymezeném severním a východním směrem od Prahy. Není bez zajímavosti, že jednu dobu byl ve hře pozemek bezprostředně sousedící s pozemky pražské zoo v Tróji nebo v obci Přemyšlení. Ale vypadly z výběru pro svoji nedostatečnou rozlohu.

 

Boj o pozemek

Pozemek v Řeži podél vody byl nezastavěný a volný, tedy teoreticky. Byly na něm vyhnívající jímky pro kaly, které sem vyvážela pražská čisticí stanice. Pozemek však této organizaci nikdy nebyl oficiálně přidělen a byl tedy volný. Podle předběžné zastavovací studie plně vyhovoval. Proto o jeho přidělení požádal jménem Vládního výboru pro výzkum a mírové využití jaderné energie, její náměstek Jan Neumann a pozemek byl budoucímu ústavu přiklepnut. Reakce dosavadního uživatele pozemku byla rychlá, požádal také o jeho přidělení a kupodivu jej rovněž dostal. V této souvislosti má největší zásluhu na tom, že zde skutečně stavby ÚJV Řež dnes stojí jeho první ředitel Čestmír Šimáně, který požádal svého vedoucího investiční výstavby, aby urychleně opatřil bagr a do kalových polí provedl první stavební zásah. Ústav tak získal pozemky jakýmsi právem prvního záboru (jako na divokém Západě).

 

Mléko jako chladivo?

Experimentální řežský reaktor VVR-S potřeboval ke svému spuštění a provozu mnoho kubických metrů destilované vody. Bylo potřeba najít vhodný způsob její dopravy z destiloven do Řeže. Nakonec byla použita nerezová cisterna na převoz mléka. Přestože byla pečlivě vymytá, po zalití reaktoru se objevil mléčný zákal.
A tak se rozšířila fáma, že první československý reaktor byl chlazený mlékem…

 

Poprvé štěpíme

Noc z 24. na 25. září 1957 byla z pohledu československého jaderného výzkumu přelomová. Přibližně ve 23:52 byla totiž do prvního československého jaderného reaktoru vložena poslední, 26. palivová kazeta, a bylo tak dosaženo kritičnosti. Sedm minut po půlnoci pak byl vedoucím směny vydán příkaz k odstavení reaktoru. Tato přibližně patnáctiminutová epizoda byla vyvrcholením několikaleté snahy českých a sovětských odborníků a techniků různých průmyslových odvětví o rozvoj a mírové využití jaderné energie v tehdejší ČSR.

 

Jaderné údolí v číslech

Areál má délku 1200 m, průměrná šířka je 270 m. Plocha celého areálu představuje 323 132 m2 (32,3 ha) z toho 149 430 m2 (14,9 ha) je lesní pozemek (pro ilustraci Václavské náměstí v Praze by se sem vešlo téměř osm krát). Své sídlo nebo pracoviště tady mají skoro dvě desítky firem i další vědecké a výzkumné instituce. K nim patří například: Ustav jaderné fyziky a Ústav anorganické chemie Akademie věd České republiky.

 

Skupina ÚJV

Výjimečné postavení na trhu zaujímá Skupina ÚJV, kterou tvoří ÚJV Řež, a. s.,
a dceřiné společnosti zaměřené na výzkum a vývoj, projekční a inženýrské služby, výrobu speciálních produktů a zařízení nebo expertní činnosti v oblastech energetiky a průmyslu (Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o., Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. a EGP INVEST, spol. s r.o. v Uherském Brodě, Centrum výzkumu Řež s.r.o). Skupina ÚJV má přibližně 1300 pracovníků, z nichž víc jak 60% tvoří vysokoškoláci. V dceřiných společnostech má ÚJV Řež, a. s., 100% podíl.

Zdroj: Tisková zpráva

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *