Neděle, Červenec 21

Čínský jaderný program – jak vážná jsou zpoždění?

Zpomalení procesu vydávání licencí pro nové reaktory, společně se zpožděními zahraničních projektů reaktorů III. generace mělo dopad na čínský program výstavby nových jaderných bloků. Přes všechny tyto problémy se ale zdá, že je Čína na správné cestě mít 50 GWe instalovaného výkonu v jádru do roku 2020.

201161393638
Plánovaná podoba jaderné elektrárny Chaj-jang se šesti bloky typu AP1000. (Zdroj: Cnec24.com)

V současné době je již zřejmé, že Čína má jednoduše největší program výstavby jaderných bloků na světě a je velmi pravděpodobné, že nakonec předčí USA i Francii v počtu provozovaných jaderných reaktorů. Po nehodě v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči byl čínský jaderný program omezen, avšak s obnovou schvalování nových jaderných reaktorů se nyní opět zdá cíl 58 GWe instalovaného výkonu jaderných elektráren v Číně jako reálný. Krom toho učinila Čína i několik kroků, aby se stala významným hráčem v jaderném průmyslu na mezinárodní úrovni. Naznačuje to hlavně vývoj uranového dolu Husab v Namibii, ale také zájmy investovat do zámořských jaderných projektů včetně Pákistánu, který je čínským klientem již nějakou dobu. Jako nejambicióznější se jeví plán čínských společností mít 40% podíl na projektu britské jaderné elektrárny Hinkley point C společně se společností EDF a dalšími partnery.

Nicméně vyšlo najevo, že se v čínském jaderném programu objevilo několik nových rostoucích problémů, které jsou dostatečně velké na to, aby donutily Čínu přehodnotit některé z expanzivních scénářů pro 20. léta tohoto století. Věc se má tak, že se současnými 26 reaktory ve výstavbě (celkově se ve světě staví 69 reaktorů) bude čínský jaderný program nadále spouštět 5 až 6 reaktorů za rok. Mimochodem v 80. letech rostla stejným tempem i francouzská jaderná energetika. Vzhledem k potřebě obrovského množství čisté energie (znečištěný vzduch ve městech se stal obrovským problém, který je nyní předmětem veřejné kontroly) se zdálo rozumné, urychlit po roce 2020 proces na 10 a více reaktorů za rok. V roce 2020 by tak čínská výroba elektřiny z jádra mohla dosáhnout 58 GWe, o deset let později by se už mohla pohybovat v rozmezí od 150 do 200 GWe.

Přestože tenhle cíl stále není nemožný, v současné době se v čínském jaderném programu objevuje řada problémů, které by mohly mít dlouhodobější následky. Nejzřejmější z nich bylo zastavení schvalovacího procesu pro nové reaktory. Přestože se schvalovací proces opět rozeběhl poté, co bylo podepsáno moratorium o bezprostředních důsledcích nehody ve Fukušimě, nebylo v roce 2014 uděleno žádné povolení na výstavbu nových reaktorů. Stále velký počet projektů tlačí na národní regulační úřad National Nuclear Safety Authority (NNSA) a čínskou státní radu o konečně schválení. Během roku 2015 se tak očekává schválení výstavby šesti až osmi nových bloků. Přesto ale bude mít tato pauza následky na dosáhnutí cíle 58 GWe instalovaného výkonu v jádru do roku 2020. Nyní se tak zdá téměř jisté, že tento cíl dosažen nebude.

Počty jsou jednoduché. Nyní má Čína v provozu 23 jaderných reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 20,1 GWe. Dalších 26 bloků je ve výstavbě, po dokončení tedy přidají dalších 28,5 GWe. Všechny nyní rozestavěné by měly být v provozu do roku 2020, mnohé z nich jsou již dokonce těsně před dokončením. Sečteno a podtrženo, dohromady budou všechny tyto bloky mít 48,6 GWe. Ke splnění původního cíle by se musely do konce letošního roku začít stavět reaktory o celkovém výkonu 10 GWe a to vše ještě za předpokladu, že stavba žádného z nich nezabere více jak 5 let. Vzhledem k nedávné frekvenci schvalování nových reaktorů se to jednoduše zdá nepravděpodobné. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře se tak Číně podaří do konce roku 2020 dosáhnout kolem 52 – 54 GWe instalovaného výkonu v jádru.

1387777101
Průběh výstavby jednoho z bloků elektrárny Chaj-jang) (Zdroj: SNPTC.com.cn)

 

Důvody zpomalení vydávání povolení

Není úplně jasné, proč zpomalilo vydávání povolení pro nové bloky, přesto existuje řada možných důvodů. Dobrou zprávou je, že se zde nezdá být jakékoliv oslabení podpory jaderné energetiky ze strany vedení Číny. V různých prohlášeních jmenoval čínský prezident i premiér jadernou energetiku společně s největším světovým programem obnovitelných zdrojů jako klíč k dosažení čistšího vzduchu ve městech. V roce 2014 publikovala státní rada akční plán energetického rozvoje mezi lety 2014-2020, jehož hlavním cílem je snížení čínské závislosti na uhlí spolu s podporou využívání takzvaných čistých energií. V prosinci 2014 byla dokonce mezi Čínou a USA podepsána dohoda o snížení emisí oxidů uhlíku. Čína tak poprvé v historii bere svoji pozici jako největší světový znečišťovatel seriózněji.

 

Větší opatrnost ze strany čínských orgánů

Nejpravděpodobnější příčinou zpomalení schvalovacího procesu je větší opatrnost čínských úřadů. Tato opatrnost může být charakterizována jako druhá fáze pofukušimského zpomalení čínského jaderného programu. Příčinou jsou dvě rozhodnutí. První z nich je autorizování pouze těch reaktorů, které splňují bezpečnostní standardy třetí generace jaderných reaktorů. Druhým z nich je rozhodnutí oddálit schválení vnitrozemských projektů. To vynáší otázku, co je přesně míněno standardy třetí generace reaktorů. Přestože se tato terminologie dnes používá, dosud neexistuje její jasná definice. Každopádně je úřad NNSA nyní velmi zaneprázdněn a jistě zjistil, že je velmi těžké udržet si povědomí o široké paletě různých konstrukcí jaderných reaktorů, které před ně přicházejí. V čínském jaderném programu bylo tohle vždy citlivé místo a nyní se zdá, že se z toho stal důležitý faktor pro další vývoj. Vláda si uvědomuje negativní důsledky, které by nastaly po jakémkoliv bezpečnostním incidentu v čínské jaderné elektrárně. Je tedy pravděpodobné, že nyní bude spíše opatrnější, než aby se snažila za každou cenu naplnit původní cíl 58 GWe instalovaného výkonu v jádru.

 

Zpoždění projektů reaktorů třetí generace

Dalším důležitým faktorem jsou nepochybně zpoždění, která se vyskytla při stavbě zahraničních reaktorů generace III v Číně, tedy reaktorů AP1000 a EPR. První čínský reaktor AP1000 v prvním bloku jaderné elektrárny San-men (pinyin: Sanmen) bude pravděpodobně uveden do provozu během roku 2016, což je o dva roky později, než se původně plánovalo. Podobně je na tom i první čínský reaktor EPR v prvním bloku jaderné elektrárny Tchaj-šan (pinyin: Taishan), který pravděpodobně bude uveden do provozu také v roce 2016, což představuje rovněž dvouleté zpoždění oproti plánu. V obou případech byly problémy s dodávkami klíčových komponent, navíc je řízení projektu (a bez pochyby i uvedení do provozu) nových reaktorů velmi náročné. V obou případech se totiž jedná o první reaktory svého typu na světě. Jeden z největších problémů, které ze zpoždění vyvstávají, jsou eskalující náklady. U obou reaktorů se tak cena za instalovanou kW pohybuje okolo 3500 dolarů. Naproti tomu u reaktorů CPR1000 (nejrozšířenější typ reaktorů u čínských elektráren, které jsou v současné době ve výstavbě) se cena za instalovanou kW pohybuje okolo 2000 dolarů. Vyšší náklady lze částečně přičíst zpožděním, ale větší roli u obou zahraničních reaktorů generace III hraje nižší lokalizace zakázek. U reaktorů typu CPR1000 dosahuje lokalizace úrovně vyšší než 80 %, u reaktoru AP1000 se takové úrovně podaří dosáhnout až za několik let. Přestože zde jsou dohody o převodu technologií klíčových komponentů, zabere to ještě dost času, než místní firmy dosáhnou požadované kvality a výrobních objemů.

Již nyní je však zřejmé, že zpoždění na projektech reaktorů AP1000 budou mít významné následky na budoucnost čínského jaderného programu. Obecně se očekává, že do elektrárny Tchaj-šan budou objednány ještě dva bloky s reaktory EPR, avšak pravděpodobně budou poslední svého druhu, které se budou v Číně stavět. Když byla v Číně přijata dohoda společnosti Westinghouse na reaktory AP1000 a začala spolupráce se společností State Nuclear Power Technology Corporation (SNPTC), předpokládalo se, že většina budoucích reaktorů v Číně bude typu AP1000, respektive CAP1000, což je reaktor AP1000, u kterého je vysoká lokalizace zakázek v Číně. Nyní se však zdá, že místní autority nechtějí povolit žádnou novou výstavbu těchto bloků do doby, než bude první blok jaderné elektrárny San-men uveden do povozu (nebo k tomu bude aspoň mnohem blíže než je tomu teď). Velká rána bylo i omezení rozvoje vnitrozemních jaderných elektráren (téměř všechny z nich totiž měly být typu AP1000). Nyní se zdá, že reaktory AP1000 dostanou další velkou ránu v souvislosti se zpožděními.

444800
Staveniště JE Tchaj-šan s prozatím dvěma bloky s reaktory EPR. (Zdroj: CGNPC.com.cn)

 

Příchod nových čínských reaktorových designů

Dalším projektem, který může zamíchat kartami v Číně, je příchod reaktorů typu Hualong one. Hualong one je společným projektem společností China National Nuclear Corporation (CNNC) a China General Nuclear (CGN). Využity v něm jsou zkušenosti obou firem s dříve importovanými francouzskými technologiemi (v podstatě s reaktory ACP1000 a ACPR-1000). Reaktory Hualong (což v překladu znamená „drak“) byly nyní schváleny jako reaktory generace III čínským regulačním úřadem NNSA, což jim umožňuje získat stavební povolení v už tomto roce. Společnost CNNC tak pravděpodobně postaví 5. a 6. blok jaderné elektrárny Fu-čching (pinyin: Fuqing) s tímto typem reaktoru, a společnost CGN postaví 3. a 4. blok jaderné elektrárny Fang-šeng-kang (pinyin: Fangshenggang) rovněž s reaktory Hualong One. Zda reaktory Hualong One nahradí reaktory AP1000 jako hlavní typ reaktorů pro budoucí čínský jaderný program se teprve uvidí, ale již nyní je zřejmé, že se budou již od začátku stavět s vysokou mírou lokalizace dodávek (možná až 80 %), což z nich dělá ekonomicky velmi atraktivní volbu.

Standartní výkupní cena za jadernou energii, kterou zaručují dvě čínské rozvodné společnosti, je 0,43 čínský jenů za kWh (v přepočtu zhruba 1,7 Kč za kWh). Majitelé a provozovatelé prvních reaktorů AP1000 i EPR se budou bez pochyby snažit vyjednat výkupní cenu vyšší, avšak tyto výkupní ceny pravděpodobně nebudou schváleny v dlouhodobém měřítku. Za předpokladů, že nenastanou žádné technické problémy, reaktory AP1000 by měly být konkurenceschopné reaktorům Hualong One. Vzhledem k relativní jednoduchosti konstrukce reaktorů AP1000, která se z velké části spoléhá na prvky pasivní bezpečnosti a tudíž není potřeba velké množství čerpadel a ventilů, by ekonomická konkurenceschopnost neměla být problémem, jakmile se podaří zavést sériovou výrobu s vysokou lokalizací zakázek.

 

Nejistoty kolem struktury čínského jaderného průmyslu

Dalším faktorem, který by mohl být relevantní ke zpomalení schvalovacího procesu, jsou zjevné nejistoty kolem struktury čínského jaderného průmyslu. Krom jednání o možném spojení dvou velkých firem se zde objevil i počet vnitřních bojů kolem různých zájmů. Zvenčí je těžké pochopit, kde vlastně leží skutečná moc, neboť za každou velkou společností stojí vysocí politici, kteří jsou oficiálně v důchodu.

Nedávno schválená fúze společností SNPTC a China Power Investment Corporation (CPI) dává jako spojení reaktorové technologické firmy a dodavatele s provozovatelem jaderných elektráren smysl. První reaktor provozovaný společností CPI (jako investor se společnosti již několikrát uplatnila) v prvním bloku jaderné elektrárny Chaj-jang (pinyin: Haiyang ) bude celkově druhý reaktor AP1000 uvedený do provozu. Jedním z pozitivních rysů této fúze byla flotace společnosti CGN Power na burze v Hongkongu v prosinci 2014. Zvýšit dodatečné financování, které není od čínských státních bank, a zlepšit pozici společnosti CGN jako důležité průmyslové korporace v Číně i mimo ni byl velký úspěch. Nepochybně bude následovat burzovní růst i dalších čínských firem spojených s jaderným průmyslem, včetně provozovatelů elektráren jako je například společnost CNNC Power (ta je v roce 2015 zaměřena na burzu v Šanghaji) a velkých dodavatelů jako jsou například společnosti Dongfang nebo Shanghai Electric.

00123f3793250a90e08601
Zahájení betonážních prací na JE Fu-čching, kde bude stát první blok s reaktorem Hualong One. (ZDroj: Gov.cn)

 

Jsou tyto rostoucí problémy velkou hrozbou čínskému jadernému strojírenství?

Za předpokladu že proces schvalování nové výstavby jaderných bloků bude brzy obnoven, tak pravděpodobně ne moc velkou hrozbou. Očividně je velmi důležité aby reaktory AP1000 i EPR byly co nejdříve uvedeny do provozu, neboť část důvěry byla ve vyšších politických kruzích bez pochyby ztracena kvůli zpožděním. Nový pětiletý plán (již 13., pro léta 2016-2020), který vyjde v březnu 2016, může napovědět o dalším směřování čínské jaderné energetiky. Během období mezi lety 2016 a 2020 bude pro místní autority velmi důležité schválit i některé vnitrozemské projekty, neboť na nich závisí udržení tempa čínského jaderného programu. Pro jaderné elektrárny bylo určeno obrovské množství lokalit nacházejících se téměř v každé provincii Číny. V několika z nich již bylo dokonce provedeno velké množství přípravných prací.

Jedním z negativních důsledků moratoria o vnitrozemských elektrárnách jsou existující významné bezpečnostní problémy. Některé z nich (zejména v provincii S‘-čchuan (pinyin: Sichuan)) se totiž potýkají s většími seismickými problémy, než je tomu u elektráren umístěných na pobřeží. Mnohé elektrárny budou potřebovat k udržení chladící vody na potřebné teplotě chladící věže, což může být značný ekonomický dopad. Na druhou stranu i americký a francouzský jaderný program je z velké části založený na vnitrozemských elektrárnách, přestože obě země mají rozsáhlé pobřeží. Je však nanejvýš zřejmé, že bude potřeba citlivě nakládat s lokálním veřejným míněním o vnitrozemských elektrárnách. Poslední věcí, kterou by Peking chtěl, je vyprovokovat jakékoliv problémy, které by čínské obyvatele přinutily vyrazit do ulic.

V 20. letech by země velikosti Číny nepochybně mohla zvládnout jaderný program, který by uvedl do provozu 10 reaktorů ročně, avšak pouze za předpokladu, že bude zajištěné řádné financování a že pro to budou vystaveny řádné základy v předchozí periodě. Na Čínu lze hledět jako na samostatný kontinent, jehož provincie mají značně nezávislé politické pravomoci a jejichž populace by šla přirovnat k populaci velkých západoevropských zemí. Každopádně centrální národní regulační úřad musí mít důvěru nejen u politických lídrů, ale i u veřejnosti. Podpora veřejnosti se v Číně nikdy nezdála být tak důležitá, jako je tomu v dnešní době.

Zdroj: Neimagazine.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..