Sobota, Listopad 18

Vědci z NASA plánují průzkum Titanu pomocí jaderné ponorky

Saturn obíhá početná rodina měsíců, k roku 2009 jich bylo potvrzeno 62. Největší z nich je Titan a ač jde o měsíc, je větší než planeta Merkur. Tento měsíc má atmosféru tvořenou především dusíkem a na jeho povrchu se nachází rozsáhlá jezera uhlovodíků. Dosud bylo obtížné získávat podrobnější informace o hloubce a složení těchto jezer. Nedávno NASA oznámila, že plánuje přejít od zkoumání pomocí sond a teleskopů k průzkumu skutečně do hloubky. Do největšího moře na Titanu s názvem Kraken Mare se má ponořit ponorka, která bude čerpat energii ze štěpení jader.

Screen Shot 2015-02-13 at 4.51.24 PM
Ponorka poháněná radioizotopovým termoelektrickým generátorem proplouvá nad dnem uhlovodíkového moře. (Zdroj: IFLScience.com)

 

Moře Kraken Mare tvoří především metan a je minimálně 35 m hluboké. Vědci očekávají, že zde budou panovat velmi tvrdé podmínky způsobené častými změnami přílivu a odlivu a silným vlnobitím. Ponorka by měla průzkumem tohoto moře strávit 90 dní, během nichž urazí na 2000 kilometrů. Doba strávená pod vodou nebude omezena, protože ponorka bude získávat energii z radioizotopových termoelektrických generátorů, které jsou s úspěchem používány k napájení sond vydávajících se na dalekou cestu od Slunce – typickým příkladem byly sondy Voyager a Pioneer. Pro ponorku ale bude nutné se jednou za čas vynořit, aby mohla odeslat data vědcům na Zemi.

Radioizotopové termoelektrické generátory nemají žádné pohyblivé části, takže jsou vhodné k napájení sond, které musí zůstat v provozu dlouhou dobu a není možné je v průběhu mise opravovat. Většina energie z těchto generátorů bude spotřebována na pohánění ponorky pod hladinou a zbývající část využijí palubní průzkumné přístroje. Ponorka bude během mise sbírat informace pomocí různých nástrojů a jedním z hlavních úkolů bude analýza chemického složení moře Kraken Mare. Oceánografové získají podrobnější informace o podmořských proudech a o průběhu přílivu a odlivu. K obrazovému zaznamenání pobřeží na Titanu a jeho terénu poslouží množství kamer. Cíle této mise nebyly definovány, protože jde zatím o rámcový plán mise.

Prozatím nebyl určen ani termín, kdy by měla mise proběhnout, a je nutné vyřešit několik technologických otázek stejně jako naplánovat přepravu ponorky. Načasování mise bude také ovlivněno oběhem Titanu kolem Saturnu, který trvá 30 pozemských let.

Pro průzkum jezer na Titanu byla v roce 2009 navrhována sonda s názvem Titan Mare Explorer (TiME). V tomto případě půjde o sondu v podobě jakéhosi plováku než člunu s vlastním pohonem. Bohužel tato mise byla odložena kvůli nedostatečně pokročilému vývoji palivového zdroje. Jisté je to, že podobná mise bude předcházet jakémukoliv rozsáhlejšímu průzkumu moří pomocí ponorky.

První průzkum Satrunu a jeho měsíců byl proveden v roce 1979 sondou Pioneer 11, která tímto systémem prolétla. Mnohem kvalitnější snímky pořídila v letech 1980 a 1981 dvojice sond Voyager 1 a 2. V roce 2004 po sedmiletém letu dorazila sonda Cassini do systému Saturnu a jeho měsíců. O rok později úspěšně na povrchu Titanu přistál modul Huygens, který přes svou mateřskou sondu Cassini odeslal na Zemi první snímky z povrchu tohoto měsíce. Další mise byly zatím jen plánovány – kromě ponorky a plovoucí sondy jde také o balón a bezpilotní letoun.

Zdroj: IFLScience.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *