Neděle, Prosinec 15

Japonsko bude těžit z obnovení provozu jaderných bloků

Dle japonského ekonomického institutu Institute of Energy Economics, Japan (IEEJ) bude japonským politickým cílům nejlépe vyhovovat scénář s 25% podílem jádra na energetickém mixu této země. V období do roku 2030 bude tento scénář levnější než nejaderné scénáře, a pomůže tak vrátit zemi do kladné obchodní bilance.

Dle nedávné prezentace institutu IEEJ bude muset Japonsko do roku 2030 využít všechny dostupné technologie výroby elektrické energie. Modelovací centrum IEEJ s dostupnými energetickými daty vypracovalo tři scénáře budoucího japonského energetického mixu. V každém z nich zůstal podíl z většiny dovážených fosilních paliv na 50 až 60 %, zatímco podíl obnovitelných zdrojů a jádra se ve větší míře měnil.

První scénář, počítající s nulovým podílem jaderné energetiky, zaznamenal nejhorší výsledky ve všech ekonomických, ekologických i bezpečnostních měřítkách s výjimkou nulové produkce jaderného odpadu.

Nejvíce upřednostňovaný scénář institutem IEEJ je scénář s 25% podílem jádra. Dle IEEJ je tento scénář nejblíže tomu, k čemu by se mělo vzhledem k současné politické situaci směřovat. Dle tohoto scénáře budou v roce 2030 v provozu jaderné bloky o celkovém instalovaném výkonu 42 GWe včetně tří reaktorů, které jsou v současnosti ve výstavbě. Předpokládá se, že jaderné bloky budou v provozu 60 let a budou produkovat 25 % japonské elektřiny, přičemž obnovitelné zdroje se budou podílet na energetickém mixu stejnou měrou a zbytek budou zajišťovat fosilní paliva.

Tento scénář je srovnatelný s 30% podílem jádra, který byl této zemi realizován do března 2011, kdy východ země postihlo silné zemětřesení a došlo k havárii v jaderné elektrárně Fukušima Dajiči. V současné době jsou všechny japonské jaderné elektrárny odstavené s tím, že čekají na povolení k obnovení provozu od japonských regulátorů. První z elektráren by měla znovu najet do provozu v první polovině tohoto roku.

Přínos tohoto scénáře oproti nejadernému představuje především nižší cena elektrické energie (16,4 jenů/kWh namísto 21.0 jenů/kWh – přibližně 3,4 až 4,4 Kč/kWh) a ročně až o 67 milionů tun emisí oxidu uhličitého méně. S tímto jaderným scénářem by měla země mít 28% soběstačnost oproti 19% v případě nejaderného plánu, což by ročně ušetřilo 19,1 milionů tun importovaného LNG v ceně 2,1 bilionů japonských jenů (cca 436 miliard korun). Dle IEEJ by tak Japonsko mohlo opět dosáhnout kladné obchodní bilance, ročně až 1,3 bilionů japonských jenů (zhruba 271 miliard korun) namísto ročního deficitu 2,3 bilionů japonských jenů (přibližně 478 miliard korun) při nejaderném scénáři.

S nulovým podílem jaderné energie počítá první scénář, který by přineslnavýšení podílu obnovitelných zdrojů na 35 % a fosilních zdrojů na 65 %. Jaderný scénář počítá s 25% podílem obnovitelných zdrojů, stejným podílem jádra a 50% podílem fosilních paliv. Další scénář je zhruba mezi prvním a druhým a počítal s s 20% podílem obnovitelných zdrojů a s 30% jaderných zdrojů. Tento scénář má však nižší přínos než jaderný scénář, který institut IEEJ nejvíce upřednostňuje.

Energetická účinnost hrála roli ve všech scénářích, a tak se očekává navzdory další elektrifikaci omezení růstu spotřeby elektrické energie mezi lety 2013 a 2030 pouze na 7 %.

Zdroj: World Nuclear News

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..