Pondělí, Srpen 19

Rosatom se podílel na světovém objevu roku 2014

Deset nejzásadnějších objevů roku 2014 zveřejnil 12. prosince prestižní vědecký časopis Physics World. Patří k nim rovněž historicky první přistání vědecké sondy na povrchu komety. Řeč je o listopadovém přistání sondy Philae kometě Čurjumov-Gerasimenko.

Separation
Oddělení přistávacího modulu od sondy Philae. (Zdroj: ESA/ATG medialab)

Jeden z úkolů sondy Philae spočíval v získání údajů o složení horniny na kometě. Podařilo se je získat díky unikátnímu radioaktivnímu zdroji na bázi izotopu curia 244, který byl vyroben v jednom z podniků korporace pro jadernou energii Rosatom – dimitrovgradském Vědeckovýzkumném ústavu jaderných reaktorů (NIIAR).

Na palubě sondy Philae byl namontován spektrometr alfa částic a rentgenového záření APXS — přístroj sloužící k analýze složení horniny. Po ozáření horniny částicemi alfa a rentgenovým zářením ze zdroje na bázi curia 244 vzniká druhotné záření, z něhož lze zjistit složení povrchu komety.

„Samozřejmě jsme hrdí, že jsme se dostali mezi oceněné v žebříčku objevů roku 2014. Vysoké hodnocení projektu tak vlivným časopisem je oceněním také naší práce. Svědčí o mimořádně vysoké úrovni vědeckých projektů Rosatomu jak v oblasti teoretické fyziky, tak i v oblasti praktického uplatnění výsledků dlouholetých výzkumů našich vědců,“ poznamenal náměstek generálního ředitele státní korporace Rosatom, Vjačeslav Pěršukov.

Další projekt oceněný časopisem Physics World za rok 2014, jehož se účastnili ruští vědci, pomohl potvrdit vžitou teorii o tom, že Slunce získává svou energii z termojaderné fúze. Výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature. Projekt uskutečnila pracovní skupina Borexino, kterou tvoří vědci z několika vědeckých center Evropy, USA a Ruska. Za ruskou stranu se projektu účastnili experti z Vědeckovýzkumného institutu jaderné fyziky D. V. Skobelcyna při Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova (NIIJF MGU), Spojeného institutu jaderné fyziky V. P. Konstantinova a Moskevského inženýrsko-fyzikálního institutu.

Výsledky výzkumu pomohly mezinárodnímu týmu vědců dojít k závěru, že energie, vyzařovaná Sluncem se nemění již minimálně po dobu 100 tisíc let.

Podle používané teorie probíhá ve středu Slunce termojaderné syntéza, kdy se slučují dva protony za vzniku deuteria a uvolnění pozitronu a nízkoenergetického neutrina. Podle propočtů dopadá na čtvereční centimetr zemského povrchu každou vteřinu zhruba 60 tisíc těchto nízkoenergetických neutrin, které je ale náročné detekovat. Týmu se podařilo pozorovat srážky těchto nízkoenergetických neutrin s elektrony ve velké nádrži s kapalinou, umístěnou hluboko v masivu hory Gran Sasso v Itálii. Cesta neutrin ze Slunce na Zemský povrch trvá přibližně osm minut. Jejich změřený počet dosáhl předpovězené hodnoty, čímž se teorie potvrdila.

PW-2014-08-27-Croswell-neut
Snímek detektoru, který použil tým Borexino, z roku 2007. Nylonová vnitřní nádrž o průměru 8,5 metru byla naplněna důkladně vyčištěnou vodou, nacházela se uvnitř druhé nylonové nádrže a byla obklopena trubicemi pro zesílení světelných záblesků. Později byla voda nahrazena kapalnou organickou scintilační látkou. (Zdroj: Physicsworld.com)

Nejedná o jediný úspěch mezinárodní vědy v poslední době, jehož se zúčastnili ruští vědci. Například na vesmírném vozítku Curiosity na Marsu, které v roce 2012 provedlo výzkum planety Mars, byl namontován ruský generátor neutronů, vyvinutý experty institutu Duchova, jenž je také součástí Rosatomu. Generátor se podílel na výzkumech povrchu Marsu, když předtím musel přestát značnou mechanickou a klimatickou zátěž – let ze Země na Mars, přistání na Rudé planetě a silné kosmické záření.

Zdroj: Tisková zpráva

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..