Čtvrtek, Červen 22

Alexej Sačik: Multi-D dokázalo zkrátit dobu výstavby až o 20 %

Vedoucí marketingové podpory metodiky Multi-D, Alexej Sačik, poskytl u příležitosti přednášky na konferenci All for Power rozhovor pro portál Atominfo.cz o uplatnění této metodiky při výstavbě jaderných elektráren. Automatizací a řízením výroby se začal zabývat již na Moskevské státní technické univerzitě, později pracoval pro těžařský průmysl a nakonec nastoupil do společnosti NIAEP, dceřiné společnosti Rosatomu, která se zabývá projektováním a výstavbou nových jaderných elektráren.

sacik
Alexej Sačik přednášející na konferenci All for Power o metodice Multi-D a jejím uplatnění při výstavbě jaderných elektráren.

 

Mohl byste ve stručnosti říci, čím se metodika Multi-D zabývá a jaké nejvýraznější výhody přináší?

Jde o metodiku optimalizující harmonogram výstavby, která je založená na velmi detailním 3D modelu. Základním principem, na němž metodika Multi-D staví, je jednotná databáze pro ukládání technických dat, která je udržována po celý životní cyklus elektrárny – od projektování přes provoz až po jeho vyřazení z provozu.

Na kterých jaderných elektrárnách je tato metodika dnes používána? Našla uplatnění i na zahraničních projektech Rosatomu?

V zahraničí zatím není používána, protože tyto projekty Rosatom zahájil před poměrně dlouhou dobou a většina je již v posledních fázích výstavby. Zpětné zavádění na již zahájených projektech neplánujeme, protože nemá valný význam, ale na nových projektech již nachází uplatnění. Příkladem může být běloruská jaderná elektrárna Ostrovec. Během výstavby této elektrárny je Multi-D uplatněno v plné míře již od počáteční fáze projektování, z na pohled patrných věcí zde najdete informační stojany, 3D projekční místnost a další věci typické pro Multi-D stejně jako na Rostovské jaderné elektrárně.

Jak je to s použitím metodiky Multi-D na Novovoroněžské a Leningradské jaderné elektrárně? To jsou nové projekty v Ruské federaci.

Leningradská JE-II nespadá do portfolia naší společnosti. Novovoroněžská tam také nepatřila, ale díky změně vlastnické struktury společnosti Moskovskij Atomenergoprojekt (MAEP), který její výstavbu původně řídil, ji již máme na starosti. Metodika Multi-D byla vyvinuta společností Nižegorodskij Atomenergoprojekt (NIAEP), takže nachází uplatnění jen na staveništích řízených touto společností. Proto tam ještě v roce 2014 nebyla používána, ale nyní ji tam budeme postupně zavádět, i když ne v plné míře kvůli pokročilému průběhu výstavby.

Jaký software používáte k projektování jaderných elektráren a jak jednotlivé 3D modely spojujete do jednoho celku?

Používáme software SmartPlant společnosti Intergraph pro projektování technologické části jaderné elektrárny, protože je specializován na zařízení určená pro rozvod páry a pro odvádění elektřiny do sítě. Vzniká v něm podrobný 3D model veškerého potrubí, elektrických kabelů a řídicích systémů pro jednotlivá zařízení, mezi něž patří například i elektromotory pohánějící čerpadla. Stavební část projektu vytváříme pomocí softwaru CATIA od francouzské společnosti Dassault Systemes. Sjednocení všech modelů probíhá za pomoci softwaru DELMIA od stejné společnosti.

Zmínil jste mnoho zahraničních dodavatelů softwaru, co získáte sjednocením jejich řešení a jak vám to pomáhá úspěšně řídit výstavbu složitého průmyslového celku?

Stavba velkých průmyslových podniků je tak komplikovaná z toho důvodu, že musíte udržet v jedné mysli celý závod. Musíte porozumět podniku na všech úrovních, to znamená od čerpadla k celé elektrárně. To je pro tým lidí náročné a velmi jim v tom pomůže jednotná databáze a jednotná projektová dokumentace. Výstavba takto velkého podniku není jen záležitostí společnosti, která ji má na starosti, promlouvají do ní i její akcionáři a obyvatelé okolních obcí. Než samotná výstavba započne, je nutné všem těmto vlivům porozumět a přizpůsobit jim průběh projektu, což je dost obtížné, nemáte-li jednotnou databázi propojenou s 3D modelem a dokumentací.

Jaké největší úspěchy zaznamenala metodika Multi-D?

Referencí z oblasti jádra je třetí blok Rostovské jaderné elektrárny, během jehož výstavby jsme ušetřili dva měsíce a vypořádali se se zpožděním dodávky tlakové nádoby. Dalšího úspěchu jsme dosáhli při výstavbě Južnouralské tepelné elektrárny, kde se nám podařilo zkrátit dobu výstavby o 20 procent.

Děkuji Vám za rozhovor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *