Pondělí, Srpen 19

Úložiště Richard se naplní asi v roce 2030, chystá se rozšíření

Úložiště jaderného odpadu ve vápencovém dolu Richard v Litoměřicích je po padesáti letech provozu naplněno zhruba z pětašedesáti procent. Při současném tempu by bylo plné asi v roce 2030, správa úložišť proto připravuje plán na zvýšení kapacity. Za dobu existence se proti úložišti ozývali spíše jednotlivci. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) se nebrání veřejné debatě o budoucnosti.

Richard
Jaderné úložiště Richard (zdroj: ceg.fsv.cvut.cz)

Do původně vápencového dolu, v němž na konci druhé světové války nacisté vybudovali tajnou továrnu, se vozí kontaminovaný odpad ze zdravotnictví, zemědělství, průmyslu. „V Česku je registrováno více než 100 původců radioaktivního odpadu, odpady ze zahraničí se do ČR nesmí dovážet, ani se zde ukládat,“ řekla ČTK mluvčí správy úložišť Tereza Bečvaříková.

Ročně se v Richardu uloží průměrně 300 obalových souborů s odpady. Samotné odpady se dávají do stolitrových sudů. Radioaktivní odpad se vozí také do úložiště Bratrství v Jáchymově, které je však menší a jeho kapacita se blíží konci. „Teď se chystají studie, co bude dál, zda a jak ještě využít kapacitu v Richardu, ale rozšíření v Litoměřicích by bylo i tak pouze v rámci dvou kilometrů chodeb, které v dole spravujeme,“ uvedl vedoucí provozu obou úložišť Václav Trhlík. Celé podzemí je protkáno zhruba čtyřiceti kilometry chodeb.

V Richardu se skladuje také vyhořelé jaderné palivo, které se odveze pryč po vzniku hlubinného úložiště. „V současnosti má správa navrhnout dvě vhodné lokality pro budoucí hlubinné úložiště do konce roku 2018, předpokládaný termín pro výběr finální lokality je rok 2025, je ale důležité říci, že tyto termíny nejsou kritické,“ uvedla mluvčí.

Loni podala správa úložišť žádosti o stanovení průzkumného území u sedmi míst, které jsou momentálně v Česku vybrány jako předběžně vhodné. Jedním z nich je Lubenec na Lounsku, kde se staví proti umístění místní sdružení. „My jsem se samotným úložištěm nikdy problém neměli, občas se ozývali kritické hlasy od občanů, ale většinou pramenili z nedostatečných informací a z toho vyplývajících obav o bezpečí místa, v němž žijeme,“ řekl ČTK dosavadní starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč (ODS).

Město dostává ročně od státu třímilionový příspěvek, který investuje do životního prostředí. „To je nepochybně pozitivum, za negativum lze považovat skutečnost, že Litoměřice jsou zmiňovány v souvislosti s úložištěm, což může vyvolávat negativní dojem,“ doplnil Chlupáč.

Ukládání koordinuje 11 zaměstnanců, náklady na provoz obou úložišť jsou 22 milionů korun ročně. Za ukládání a skladování obalových souborů platí firmy kolem 30.000 korun, každý rok se na jaderný účet připisuje něco přes miliardu korun, v současnosti je na něm 21 miliard korun. Z účtu se platí provoz, výzkum a budoucí stavba hlubinného úložiště.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..