Pátek, Listopad 22

Rozhovor se studenty o likvidované německé jaderné elektrárně Greifswald

V roce 1978 začala stavba jaderné elektrárny Dukovany, již o dva roky dříve byla zahájena výstavba dvou nových bloků stejné konstrukce v německé jaderné elektrárně Greifswald. Osudem těchto dvou bloků bylo, že nebyly nikdy spuštěny a připojeny k síti. V roce 1989 padlo rozhodnutí o ukončení provozu běžících bloků JE Greifswald a zastavení výstavby nových východoněmeckých jaderných bloků. Zeptali jsme se studentů Fakulty strojní ČVUT na několik otázek souvisejících s touto jadernou elektrárnou. Na otázky nám odpovídali studenti prvního a druhého ročníku magisterského oboru Jaderná energetická zařízení Stanislav Malec, Tomáš Faust, Tomáš Melichar a Jan Vimpel, kteří se nedávno vrátili z exkurze na JE Greifswald.

Při jaké příležitosti jste podnikli cestu na Greifswaldskou elektrárnu?

Malec: Byl to sjednocený zájezd naší fakulty a fakulty z Plzně. Počet studentů z obou fakult byl zhruba půl na půl a ještě s námi jelo pár studentů z FJFI. Bylo to placené z grantu EU.

Faust: Navštívili jsme jadernou elektrárnu Greifswald, mezisklad jaderného paliva a potom stelarátor v Max-Planckově institutu.

Jaké dojmy jste si odsud odvezli?

Malec: Je všeobecně známo, že Německo přešlo na zelenou energii a podobně to i vypadá v areálu té jaderné elektrárny – udělali z ní továrnu na větrníky. Vyrobené velké díly jsou tam nakládány na lodě a ve starých turbínových halách vyrábí velké jeřáby pro stavbu větrných elektráren.

Vimpel: Nejvíce mě zaujal ten fakt, že je to postaveno a pak to není nikdy využito. Prostě jsou spláchnuty takové velké peníze.

Jak to tam teď vypadá? Podle toho, co padlo, je jasné, že ve strojovnách toho moc nezbylo. Jak to vypadá co se týče primárního okruhu?

Faust: První čtyři bloky typu VVER-440/230 jsou už víceméně zlikvidované, reaktorové nádoby byly převezeny do meziskladu, potrubí primárního okruhu je uřezané, parogenerátory a vše další, co bylo aktivní, umístili také do tohoto meziskladu. Pátý blok, který byl ve fázi fyzikálního spouštění, ale byl zastaven, je na tom stejně a šestý blok nechali jako muzeum.

Melichar: Moc toho tam nezbylo, viděli jsme všeho všudy jenom parogenerátor, tlakové nádoby byly pryč. Ale podrobněji to porovnávat nemohu, protože jsem na žádné jiné podobné elektrárně ještě nebyl.

V čem se tamní bloky konstrukčně lišily od dukovanských?

Malec: Nejvýraznější rozdíl je v tom, že nemají chladicí věže, protože je to u moře. Ty čtyři nejstarší bloky byly modely 230, dva novější byly už 213, což jsou v podstatě Dukovany.

Faust: Říkali nám, že by lidi z Greifswaldu měli jet někdy v listopadu na Dukovany a že se na to strašně těší. Jsou zvědaví, jaký pokrok jsme u nás udělali za těch víc jak 20 let, co jsou Dukovany v provozu.

Malec: Rozdíl je také v tom, že pátý blok v Greifswaldu byl postaven, ale nijak nevyvíjen, kdežto Dukovanské bloky byly modernizovány a vyvíjeny.

Co stálo za tím, že provoz této elektrárny byl ukončen, že spouštění pátého bloku bylo zastaveno a šestý blok nebyl dokončen?

Faust: Stalo se to po revoluci, takže velkou roli hrálo to, že všechno ruské bylo špatné. Bylo to především politické rozhodnutí.

Co se vám nejvíce zarylo do paměti během návštěvy této elektrárny?

Malec: Takhle daleko v jaderné elektrárně jsem ještě nebyl, takže mě zaujalo v podstatě všechno. Viděl jsem to naživo, nebylo to jen z obrázků.

Faust: Nejzajímavější bylo, že z toho udělali továrnu na větrníky a že tam montovali ty ohromné sedmdesátimetrové díly.

Malec: Dále stál za vidění mezisklad aktivních dílů. Bylo tam ohromné množství součástek, které rozřezávali na menší díly, když se snížila jejich aktivita. Pak je ukládali do kontejnerů a čeká je uložení do úložiště. Ty méně aktivní znovu zpracují, aby se dal materiál, z nějž byly vyrobeny, znovu využít.

Jak tamní skladiště vypadá?

Faust: Je to velká nadzemní hala, která má silné stěny a stropy a je zabezpečená. Menší díly jsou v kontejnerech nebo slisované v sudech. Parogenerátory a tlakové nádoby tam leží naskládané vedle sebe.

Malec: Čekají, až se ty díly vyzáří a pak je začnou řezat na menší části.

Děkujeme studentům za rozhovor a na závěr si několika fotografiemi přiblížíme areál JE Greifswald a výrobu větrníků ve starých strojovnách, kterou zmínili.

202f2131ef
Areál JE Greifswald. Zprava zde vidíme dva dvojbloky VVER-440/230, jejichž výstavba začala v letech 1970 a 1972, spouštění následovalo postupně v mezi roky 1973 a 1979. Další čtyři bloky jsou typu VVER-440/213, pátý bok se dostal do fyzikálního spouštění, šestý blok byl dokončen a levý dvojblok nebyl ani dostavěn. (Zdroj: Ewn-gmbh.de)
f86229ce9f
Skladiště aktivních dílů, u nichž se čeká na pokles aktivity a následné zpracování. (Zdroj: Ewn-gmbh.de)
pressure_vessels
V popředí jsou vyrovnány tlakové nádoby čtyř nejstarších bloků, za nimi si můžete všimnout parogenerátorů. (Zdroj: Dismantling of the Reactors on the Greifswald Nuclear Power Plant, Ralf Borchardt, EWN)
e0fc07095a
Montáž jeřábu pro stavbu větrných elektráren ve staré strojovně. (Zdroj: Ewn-gmbh.de)
d68ae4db1b
Výroba rour pro ukotvení větrných elektráren do země. (Zdroj: Ewn-gmbh.de)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..