Pátek, Srpen 23

Co řeklo Atomexpo 2014 o budoucnosti jádra?

 

Mezinárodní veletrh Atomexpo 2014 je každoročně největší událostí ruského jádra navštěvovanou tisícovkami odborníků z desítek zemí světa. Je to tedy ideální příležitost k představení nových projektů, úspěchů za minulý rok a dalších plánů. Jaká tedy mohou být naše očekávání budoucího vývoje jádra v souvislosti s tím, co bylo možné vidět a slyšet na tomto veletrhu?

Předně je jasné, že Rosatom stále bude držet svou pozici na zahraničních trzích a plánuje stavbu nových bloků. Pro ostatní společnosti bude představovat velkou konkurenci, což je patrné i z jeho úspěchů v Evropě. Zdá se ale, že na čínském trhu ztrácí a nemá tak velké plány jako Areva či Westinghouse. Může to být tím, že nedává čínským konstruktérům takový přístup k dokumentaci jako dvě zmíněné firmy. Vede to patrně i k tomu, že se jen tak nedočkáme čínské verze reaktorů VVER, jako je to v případě amerického AP1000 a jeho čínské verze CAP-1400.

I když se stánky čínských společností na veletrhu ztrácely mezi ruskými firmami, jejich poselství bylo jasné: Největší rozvoj energetických reaktorů bude probíhat v Číně. Plány této země jsou vskutku ambiciozní ať už se jedná o stavbu reaktorů vlastní konstrukce na svém území, nebo v zahraničí, nebo vývoj nových typů reaktorů. Jen čas ale ukáže, jak budou tyto plány realizovatelné.

Na tento veletrh také pronikaly hlasy o tom, že bez jádra se lidstvo neobejde. Toto se týká nejen rozvojových zemí, v nichž s rozvíjejícím se průmyslem a životní úrovní prudce roste i spotřeba elektrické energie, ale i vyspělých zemí, které chtějí dodržet své plány v redukci emisí CO2. Zástupci Japonska potvrdili, že otázka ceny energií a nárůstu emisí v souvislosti s uzavřenými jadernými reaktory po fukušimské havárii je stále nevyřešená.

Předností ruských společností jsou velmi pokročilé metody řízení výstavby jaderných elektráren, které jsou souborně nazývány Multi-D. Na jejich rozvoji pracuje společnost NIAEP-ASE a během veletrhu došlo k slavnostnímu podpisu dohod se společnostmi zabývajícími se řízením velkých projektů. Byla to pobočka společnosti IBM pro východní Evropu a asociace Sovnet. Můžeme tedy očekávat další rozvoj metod pro řízení výstavby jaderných elektráren, které vedou k dodržování termínů a nezvyšování nákladů oproti původní hodnotě projektu.

Další oblastí probíranou během veletrhu Atomexpo 2014 bylo ukládání radioaktivních odpadů, protože francouzské a ruské společnosti přinesly informace o svých probíhajících projektech. Ve Francii probíhá výzkum v podzemní laboratoři ve hloubce zhruba 500 metrů a po jeho dokončení zde má vzniknout úložiště radioaktivního odpadu. Ruský projekt hlubinného úložiště je již v konečné fázi a čeká na udělení bezpečnostního certifikátu.

Na veletrhu bylo také vidět, že Rosatom rozšiřuje svou práci s veřejným míněním, když podepsal memorandum o zřízení jaderného informačního centra v Bělorusku. Do konce tohoto roku by v Minsku mělo vzniknout moderní multifunkční infocentrum, které bude veřejnost informovat o využití jaderné energetiky a fungování jaderných elektráren. Cílem je zprůhlednění principu funkce jaderných elektráren a zvýšení podpory jádra v cílené oblasti.

Velice slibnou oblastí jsou projekty ruských společností na reaktory použitelné v lékařství. Doteď nemělo Rusko příliš dobrou úroveň jaderné medicíny, viz Výroba lékařských radionuklidů ve světě část o Rusku. Je tedy vidět, že ruské společnosti plánují dohnat náskok jiných zemí a dostat se na světovou úroveň.

Na veletrhu Atomexpo 2014 byly představeny dva reaktory pro použití v medicíně. Prvním z nich byl 15MWt víceúčelový reaktor (MRR – Multipurpose Research Reactor) vyvíjený ústavem NIKIET, který se typově řadí k bazénovým vodou chlazeným a moderovaným reaktorům. Může být používán pro výrobu lékařských radionuklidů, neutronovou aktivační analýzu, neutronovou záchytovou terapii a neutronovou radiografii. Druhý reaktor by ve dvou exemplářích tvořil technologické centrum pro výrobu lékařských radionuklidů, jehož součástí by byla i potřebná zařízení pro jejich zpracování a přípravu pro použití v lékařských centrech.

DSCN4450
Víceúčelový výzkumný reaktor MRR primárně určený pro medicínské účely. (Foto autor)
DSCN4454
Jaderný reaktor pro technologické centrum na výrobu lékařských radionuklidů. (Foto autor)
jadernotechnologicheskiy_institut_1__nikiet
Představa projektantů o podobě technologického centra produkujícího lékařské radionuklidy. (Zdroj: NIKIET)

Mezi výzkumnými reaktory pochopitelně hrál prim MBIR, na jehož realizaci spolupracují ruské firmy se zahraničními ústavy a společnostmi. Kromě tohoto reaktoru, který se stane nejvýkonnějším výzkumným reaktorem světa, si mohli návštěvníci prohlédnout modely několika dalších projektů. Vyjma výše zmíněného MRR to byl MLPRR (Modern Low-Power Research Reactor), který je podobného typu – opět bazénový vodou chlazený a vodou moderovaný, ovšem s výkonem 200 kWt. U tohoto typu reaktorů se trochu prolínají oblasti použití, takže zatímco hlavním použitím reaktoru MLPRR je výzkum, lze na něm také vyrábět lékařské radioizotopy a provádět lékařské zákroky jako neutronovou aktivační analýzu. Stejně tak ho lze použít i pro výcvik personálu, k čemuž je ale primárně určen reaktor ATRR (Advanced Training Research Reactor) o tepelném výkonu 1 MWt. I tentokrát se jedná o bazénový typ reaktoru, který je vodou chlazený i moderovaný.

DSCN4456
Jaderný reaktor stojící na pomezí výzkumu a lékařství. (Foto autor)
atrr_2__nikiet
Schéma reaktoru ATRR použitelného především pro výcvik personálu, ale i pro výzkum mateirálů a lékařství. (Zdroj: NIKIET)

Malým modulárním reaktorům vévodil model SVBR-100, který jsme si už zvykli vídat. Novinkou byl reaktor NIKA-330, což je tlakovodní reaktor o tepelném výkonu 330 MWt a plánovaném elektrickém výkonu 100 MWe (tedy stejně jako SVBR-100). Měl by doznat použití především v odlehlých oblastech s nižší spotřebou elektrické energie. Slovo modulární znamená, že se počítá se škálováním výkonu podle přání zákazníka pomocí několika reaktorů a také že jej bude možné snadněji převážet na místo určení díky malým rozměrům tlakové nádoby.

nika_330_1__nikiet
Schéma malého modulárního reaktoru NIKA-330. (Zdroj: NIKIET)

Svou konstrukcí zaujal mezi modely i reaktor pro použití na vesmírných plavidlech, který by jim měl dodávat elektřinu a také zčásti obstarávat jejich pohon. Tento plynem chlazený reaktor má podstoupit zkoušky v roce 2018.

DSCN4458
Jaderný reaktor určený pro výrobu elektřiny na palubě vesmírných plavidel. (Foto autor)

Závěrem lze snad říci jen to, že jaderné energetika je v mnoha zemích tradiční a důležitou součástí energetického mixu a i když některé země od jádra odcházejí úplně (Německo) a jiné plánují pokles jeho využití (Francie, Kanada), bude jeho rozvoj pokračovat.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..