Pátek, Srpen 23

Své klimatické cíle do roku 2030 určí EU nejpozději v říjnu

Evropská unie si své cíle pro snížení skleníkových plynů do roku 2030 vyjasní nejpozději v říjnu letošního roku. Novinářům to minulý pátek po druhém dni unijního summitu řekl předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který jednání unijních zemí předsedal. Připustil zároveň, že před přijetím rozhodnutí bude třeba ještě dořešit „některé prvky“.

Předseda Evropské komise Herman Van Rompuy. (Zdroj: Theguardian.com)
Předseda Evropské komise Herman Van Rompuy. (Zdroj: Theguardian.com)

Některé unijní země, včetně České republiky, totiž měly výhrady k původnímu návrhu Evropské komise. Ta počítá se závazným snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990 a s celoevropským závazkem získávat do stejného roku nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš varoval, že dnešní rozhodnutí prodlužuje nejistotu ohledně směřování energetiky EU do roku 2030. V této situaci se nedají podle něj plánovat ani realizovat jakékoli investice.

„Česká politická reprezentace opakovaně zmiňovala, že nové cíle EU do roku 2030 se nutně odrazí v aktualizaci české energetické politiky. Je tedy otázkou i pro politiky, jak bez jasného směru evropské energetické politiky rozhodnout o stavbě nových jaderných bloků v Temelíně,“ uvedl Beneš v prohlášení, které ČEZ zaslal ČTK.

Česká republika, stejně jako některé další země závislé na průmyslu, oproti záměru Evropské komise prosazuje nižší cíl snížení emisí oxidu uhličitého, a to o 35 procent oproti roku 1990. Premiér Bohuslav Sobotka připomněl, že v minulých letech ČR dosáhla velkého snížení emisí, teď je ale důležité, aby nové cíle neohrozily konkurenceschopnost a pracovní místa.

Proto by si Praha přála výraznou autonomii členských zemí, pokud jde o plnění cíle týkajícího se energií z obnovitelných zdrojů. Formulace pátečních závěrů podle Sobotky dávají členským státům možnost stanovit si vlastní podobu energetického mixu, tedy podílu typů energií na její celkové výrobě.

„Mělo by nám to ponechat svobodu rozhodnout se o tom, jak rychle budeme zvyšovat tempo obnovitelných zdrojů,“ vysvětlil premiér s tím, že podobnou svobodu by Česká republika měla mít i při rozhodování o podílu jádra na produkci energií.

Unijní závazky budou podle Van Rompuye určitě dohodnuté před klimatickou konferencí v Paříži v roce 2015 a budou v souladu s dlouhodobým unijním cílem redukcí k roku 2050.

Předseda Evropské komise José Barroso jej doplnil, že ambiciózní klimatická politika souvisí s „opravdu evropskou energetickou politikou“, která má tři prvky – bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost.

Barroso také uvedl, že v roce 2020 EU překoná své pro tento rok stanovené klimatické cíle jak ve snižování emisí, tak v podílu energií z obnovitelných zdrojů. Problémem ale podle něj zůstává nízká energetická účinnost.

Energetický a klimatický balíček EU měl být původně hlavním tématem dvoudenní schůzky šéfů států a vlád evropské osmadvacítky. Tuto problematiku ale nakonec zastínil aktuální vývoj krymské krize a diskuze o rozšíření seznamu ruských činitelů, vůči nimž bude Evropská unie uplatňovat sankce.

Zdroj: ČTK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..