Neděle, Únor 17

Multi-D: revoluční systém pro stavbu jaderných elektráren. Rozhovory s českými zástupci na moskevské konferenci II.

Model reaktoru VVER-TOI. Foto Atominfo.cz
Model reaktoru VVER-TOI. Foto Atominfo.cz

Přinášíme laskavým čtenářům třetí část rozhovorů se členy české delegace na konferenci v Moskvě, věnované informačnímu systému pro výstavbu jaderné elektrárny Multi-D, která proběhla 14. až 16. června. První část si můžete přečíst zde, třetí zde, čtvrtou zde a blogový příspěvek o konferenci zde.

Ing. Václav Dostál, Ph.D., odb. asistent na Fakultě strojní ČVUT a místopředseda sdružení CENEN (Czech Nuclear Education Network)

Jaký jste měl celkový dojem z návštěvy Ruska?

Bylo to velmi zajímavé, zvláště exkurze na rostovskou elektrárnu. I když tam staví VVER-1000, což není ten nejmodernější typ, tak metody výstavby jsou skutečně asi nejpokročilejší na světě, takže bylo velice zajímavé se s tím seznámit. Zaujala mě třeba místnost pro 3D projektování a přípravy montáží, dále, že jsou používány tablety pro přenos dokumentace, a vůbec to, že skutečně dodržují, že ta dokumentace je v každém okamžiku výstavby pouze jedna. Vlastní konference pro mě nebyla až tak atraktivní, protože jsem spíše z akademické sféry a ty prezentace byly poměrně povrchní, spíše na úrovni řekněme byznys prezentací. I tak ale kontakty, které tam člověk navázal se zástupci firem, byly velmi zajímavé a přínosné.

 V čem je podle Vás přednost technologií Multi-D?

Já bych nehovořil přesně o technologii Multi-D. Projekční proces sám o sobě je velmi komplikovaný a to, že je zapotřebí mít jednotnou dokumentaci, se ví už dlouho, ale nikdo to nebyl schopný implementovat do praxe, takže si ta stavba žila vždycky samostatným životem na rozdíl od plánu. Pomocí toho, jak společnost NIAEP implementuje Multi-D, by v zásadě už mohlo skutečně docházet k tomu, že budou mít naprosto přesnou představu o tom, co se na té stavbě děje. To snižuje množství případných kolizí a problémů při výstavbě a toho, že dokumentace neodpovídá tomu, jak je to skutečně postavené. Taková věc je samozřejmě vždy problém, protože vyžaduje další náklady, které musí firma vynaložit na uvedení dokumentace do souladu se skutečným stavem. Takže hlavní přínos, je jednoznačně v tom, že skutečně dodržují to, že je platná v každém čase pouze jedna dokumentace. To znamená, že nemůže dojít k tomu, že někdo udělá nějakou změnu a nezanese ji do centrální databáze, což v praxi umožňují až současná počítačová řešení. Další věci je uvádění myšlenek do praxe, které už tady byly a každý o nich věděl, ale nebylo možné skutečně implementovat do výstavby.

 Má tento model nějaké obdoby ve světě?

Já si myslím, že takhle detailně je nemá nikdo. Multi-D v zásadě stojí na tom slově „multi“: parametrů je ve výstavbě celá řada a nikdo jich až doteď neintegroval do výstavby tolik. Například monitorování pohybu pracovních sil a materiálu na staveništi. Oni to posouvají na úroveň, na které už lze díky tomuto systému snižovat skladové kapacity a přesně plánovat, co se bude na stavbě dít. Na stavbě je pak potřeba méně organizačního personálu. Východní staveniště standardně mívají problémy řekněme s kvalitou provedení, protože nebývá úplně na vysoké úrovni. Naopak západní staveniště se snaží najímat tu nejlevnější pracovní sílu, což vede ke stejnému problému. Teď je to řešeno tak, že na staveništi je jakýsi střední personál, který ví, jak má natáhnout a připojit kabely, ale nemá celou dokumentaci. Multi-D je právě snahou o nápravu.

Jinak takto daleko to do praxe podle mě nemá dotažené nikdo. Společnost NIAEP jde dál a katalogem součástí se snaží zajistit i to, že si při přípravě projekčního procesu můžete navrhnout čerpadlo a dodavatele si vybíráte z katalogu v okamžiku, kdy to potřebujete podle okamžité situace na trhu a jste tak schopen velice pružně držet cenu na rozumné úrovni a optimalizovat náklady. To je něco úplně nového. Bylo vidět, že firmy jak ruské, tak zahraniční (mezi firmami, které měly do katalogu zadávat své výrobky byly i české firmy) se tomu zatím trochu brání, protože ten postup je něco úplně přelomového. Uvidíme, jak se to osvědčí v praxi. Ale tohle určitě nikdo jiný na světě ještě nemá.

 Je možné podle Vašeho názoru tento model aplikovat při dostavbě Temelína a jsou čeští dodavatelé schopni efektivně fungovat v rámci jiného informačního systému? 

Naši dodavatelé v tuhle chvíli obecně nemají příliš mnoho informačních systémů, protože jsme poměrně dlouho nestavěli velké celky. Tedy kromě uhelných elektráren, které ale zdaleka nedosahují komplexnosti, potřebné při dostavbě Temelína. Ale některé firmy se na to již připravují, třeba Škoda JS se začíná seznamovat s Intergraphem a pracovat s ním, protože velká část výstavby se bude odehrávat v softwaru od Intergraphu. Firmy k tomu budou podle mě donuceny i tím, že ČEZ, myslím, přímo vyžaduje, aby dokumentace fungovala na podobné stabilní platformě, což znamená nějakou takovouto komerční protože jen ty mají dostatečnou robustnosti pro tak obrovské množství dat. Do jaké míry to bude uvedeno do praxe, je otázka, ale myslím si, že pokud by NIAEP dodával k nám, tak by Multi-D bylo skutečně využito. Do výstavby ještě zbývá pár let a do té doby rozvoj těchto systémů určitě pokročí kupředu. Možná už v době, kdy se bude dostavovat Temelín, bude tento systém naprosto zavedenou světovou praxí. Takže věřím, že to na Temelíně určitě do nějaké míry uvidíme.

 Je podle Vašeho názoru možné zkrátit předpokládanou dobu výstavby jaderné elektrárny pomocí tohoto modelu?

Pokud máte výstavbu naplánovanou správně a máte dokonalý personál, tak Vám tohle v zásadě nepomůže. Problém je v tom, že ve skutečnosti to nikdy není ideální a to je právě ten okamžik, kdy tento systém usnadňuje práci. S vysoce kvalifikovaným personálem, který má veliké zkušenosti z výstavby, tento model nijak extra nepotřebujete. Ale to je holá teorie, v praxi tak kvalitní personál nemáte nikdy, například většinou nemá tolik zkušeností. Tímto systémem vlastně výstavbu řídíte, nemůže proto úplně zkrátit její dobu, ale udržet v časovém plánu už ano. Pokud se ptáte na to, jestli Vám Multi-D zkrátí výstavbu oproti bloku, který nemá Multi-D, tak z větší části určitě ano. Tedy pokud nemáte perfektní a zkušenou inženýrinkovou firmu, kterou nejspíš mít nebudete.

 Změnily se nějak se zavedením postupů Multi-D požadavky na zaměstnance?

Jako u každého systému řízení a kontroly kvality by to obecně mělo vést k tomu, že snižujete požadavky na kvalitu a vyškolení zaměstnanců, protože oni už dělají práce, které jsou víceméně jednoznačně definovatelné. To znamená, že nepotřebujete teoreticky až tak kvalitní personál. Na druhou stranu je skutečností, že dnes už těžko budete mít tak kvalifikované montážní týmy jako před dvaceti třiceti lety, to už je pryč. To znamená, že to z tohoto hlediska takový systém bude odpovídat tomu, co současný personál umí. Já si myslím, že není úplně až tak důležité, jestli to bude mít vliv na lidské zdroje, ale klíčové je, že to eliminuje potenciální chyby lidského zdroje během výstavby. To je to, v čem je hlavní přínos tohoto přístupu. A to se Vám může odrazit i v jaderné bezpečnosti – když máte elektrárnu dobře postavenou a máte o ní dobrou dokumentaci v centrální databázi, samozřejmě ji to činí bezpečnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.