Sobota, Srpen 24

Multi-D: revoluční systém pro stavbu jaderných elektráren. Rozhovory s českými zástupci na moskevské konferenci I.

Model jaderné elektrárny s reaktory VVER-TOI, připravený speciálně pro tuto konferenci. Foto Atominfo.cz
Model jaderné elektrárny s reaktory VVER-TOI, připravený speciálně pro tuto konferenci. Foto Atominfo.cz

Ve dnech 14. až 16. června proběhla v Moskvě mezinárodní konference, věnovaná metodě výstavby jaderných elektráren Multi-D, která tak trochu naplňuje sci-fi představy minulého století – jde o trojrozměrný model výstavby, který v sobě zahrnuje jak návrh elektrárny samotné, tak průběh výstavby, přesné návody pro montážní a stavební práce a řadu dalších. Více si o ní můžete dozvědět z našeho blogového příspěvku kolegy, který na ní byl osobně přítomen, a to včetně velmi povedených původních fotografií. Zde přinášíme rozhovory, které jsme pořídili s českými zástupci, jež se konference zúčastnili.

Ing. Ondřej Burian, student doktorandského studia na Fakultě strojní ČVUT

Co byste mohl říct o celkovém dojmu z návštěvy Ruska?

Byl jsem velmi pozitivně překvapen. Konference byla spíše zaměřená na lidi z managementu, takže během prezentací představovali své projekty a svůj software, který používají, a nešli až tak moc do hloubky, jak jsem si představoval.

 Takže spíš takovéto bylo takové trošku obecnější povídání?

Ano, obecnější. Ale věřím, že pro většinu lidí, kteří tam byli, to mělo přínos.

 Co byste mohl říct o návštěvě rostovské jaderné elektrárny?

To bylo pro mě asi nejzajímavější, protože jsem tam viděl praktickou aplikaci systému Multi-D přímo na stavbě. Tento systém je něco nového, protože pokud vím, nikdo jiný nepoužívá tak komplexní systém jako Rosatom. Bylo to velmi zajímavé.

 Má podle Vašeho názoru tento model nějakou obdobu ve světě a pokud ano, jaké má výsledky?

Pokud vím, tak takto komplexní model nikdo nemá. Jde o to, že mají model propracovaný do velkých detailů a především o provázanost mezi ostatními subjekty. Ostatní společnosti, které se zabývají výstavbou složitých objektů, mají pouze udělaný model, zatímco další databáze pro dodavatele stojí bokem. Tento ruský model má provázané databáze s modelem. Všechno funguje na jednom systému, což samozřejmě má spousty výhod. Na druhou stranu je to dost komplikovaný systém.

 Takže v tom propojení je podle Vás přednost této technologie?

Používají v podstatě jeden jediný systém, který sdružuje všechno ostatní. Jiné společnosti nemají tu nadstavbu, která by dokázala přenášet data z jednoho systému do druhého. To samozřejmě ušetří spoustu času. Na druhou stranu pak je celý program složitější a potřebujete kvalifikovanější personál.

 Když jsme u toho, ovlivňuje taková technologie nároky kladené na zaměstnance?

Samozřejmě, vždycky je to o lidech. Musíte nutit zaměstnance k tomu, aby do systému zanášeli data opravdu správně, v čemž já obecně spatřuji největší slabinu těchto systémů. Pokud stavba někde vázne a zaměstnanci, kteří mají na starosti zanášení dat do systému, to z nějakého důvodu neudělají, tak lidé, jejichž práce na to má navázat. Kvůli tomu je zavedena praxe laserového skenování, díky němuž můžete oskenovat část elektrárny ve fázi výstavby a pak to porovnávat s modelem. To je skutečně nejpřesnější, dneska ty technologie jsou velmi daleko.

 Dá se nějak pojistit proti chybám zaměstnanců, o kterých jste mluvil?

Myslím si, že organizačně se proti tomu dá pojistit tím způsobem, že budete mít několikanásobnou kontrolu. Nevím, jak dalece to mají udělané v NIAEPu. Předpokládám, že data zadávají lidé, kteří jsou pro to speciálně určeni a kteří nejsou nijak navázáni na ty, kteří zařízení montují. Pak samozřejmě několikanásobná kontrola, protože pokud by někdo udělal chybu, tak se na to přijde velmi rychle. Nicméně jsou to jen mé domněnky, nevím, jaká je praxe přímo u nich. Ale pevně věřím, že nějaká taková opatření mají a očekávám, že jsou velmi kvalitní.

Je možné podle Vašeho názoru zkrátit dobu výstavby jaderné elektrárny pomocí využití tohoto modelu?

To rozhodně, protože tento model Vám mnoho procesů zjednoduší. Nejde jen o výstavbu, protože model je vytvářen už v projektové fázi a už tuto fázi urychlí. V zásadě nejde ani o ten model jako takový, ale o celý informační systém a model je pouze součástí toho systému. Ale to je na delší povídání.

 Dá se nějak kvantitativně určit, o kolik se dá snížit doba výstavby?

Omlouvám se, na takový odhad nemám odvahu. Bylo by nejlepší zeptat se přímo někoho v NIAEPu, kdo by tuto informaci měl. Já tam teď pojedu na dva týdny, tak očekávám, že se něco takového dozvím.

Atominfo.cz

3 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..