Neděle, Prosinec 15

Neznámé následky Fukušimy: strach, deprese, smrt zaměstnanců z přepracování

"Fukušimských 50" - tým z přibližně 180 lidí, kteří se ve směnách po zhruba 50 střídali u shazování vody na rozžhavené palivové články v reaktoru v kritické době několika dní po úderu zemětřesení a cunami. Mnozí z nich tehdy věřili, že zemřou smrtí na ozáření, k čemuž bohudík nedošlo. Zdroj: telegraph.co.uk
„Fukušimských 50“ – tým z přibližně 180 lidí, kteří se ve směnách po zhruba 50 střídali u shazování vody na rozžhavené palivové články v reaktoru v kritické době několika dní po úderu zemětřesení a cunami. Mnozí z nich tehdy věřili, že zemřou smrtí na ozáření, k čemuž bohudík nedošlo. Zdroj: telegraph.co.uk

Ukazuje se, že hlavním faktorem zhoršení zdravotního stavu Japonců po jaderné katastrofě ve Fukušimě jsou především psychické stresy vzniklé během evakuace, managementu a likvidace následků havárie.

Mentální či fyzická zátěž způsobená nuceným vystěhováním z vlastních domovů kvůli nehodě na jaderné elektrárně Fukušima byla příčinou 34 předčasných úmrtí, praví zpráva Japonské agentury pro rekonstrukci z 21. srpna. Toto číslo lze srovnat s 1916 lidmi z Fukušimy, Iáte a Mijagi, kteří zemřeli při evakuaci z oblastí zasažených pouze cunami a zemětřesením. Mezi hlavní příčiny většiny těchto předčasných úmrtí patří narušení hladkého fungování nemocnic, zhoršení již existujících zdravotních problémů a celková „duševní únava“ způsobená dramatickými změnami životní situace.

Průzkum profilu všech zemřelých během evakuace, ukázal, že drtivá většina z nich byli starší lidé, pouze 4 % z nich byla mladší než 60 let. Asi 18 % z těchto úmrtí přišla do jednoho týdne od přírodní katastrofy a jaderné havárie, 48 % do jednoho měsíce a 78 % do tří měsíců. Pokud jde o zdravotní rizika spojená s jadernou evakuací, agentury uvedly, že klíčová je informovanost obyvatelstva a sdílení aktuálních zpráv. V situaci jaderné nehody je nezbytné, aby příslušné orgány porozuměly směru, kterým se kontaminace šíří, věděly, na jaké místo pevniny dorazí, a dokázaly tyto údaje dobře sdílet s obyvateli. Kdyby obyvatelé tuto informaci měli k dispozici, společně se základní znalostí rizik radiace, necítili by zbytečnou úzkost. Úřady a zdravotnická zařízení poblíž jaderné elektrárny by také měly procházet pravidelným tréninkem pro případ scénářů potenciální jaderné nehody. Japonské úřady poměrně dobře zvládaly ochránit lid během nehody ve Fukušimě díky brzké evakuaci a rozšíření pilulek s jodidem draselným. Studie Světové zdravotnické organizace a tokijské univerzity to potvrdily díky výsledkům, které ukázaly, že lidé poblíž zničené jaderné elektrárny obdrželi tak nízké dávky radiace, že nelze očekávat žádný rozpoznatelný zdravotní dopad. Během nehody nicméně došlo k řadě selhání v oficiální komunikaci, výsledkem čehož se začaly přehnaně šířit strachy z rizik způsobených kontaminací. Malcolm Grimston, čestný vedoucí výzkumní pracovník na Imperial College řekl, že zkušenosti v Japonsku byly podobné jako při haváriích v Three Mile Island a Černobylu. Kromě dobře zdokumentovaných případů rakoviny štítné žlázy v Černobylu a údajných raných úmrtí z řad likvidátorů, které je těžší analyzovat, je u běžné populace „těžké nalézt radiologické poškození zdraví… psychické následky však byly mnohem závažnější.“ Uvedl mimo jiné, že „pokud bychom měli se měli držet principu ‚udělat víc dobra než škody‘, nejspíš bychom se nucené evakuace úplně vzdali, obzvláště když jsou k dispozici jodové tablety.“

Zatímco Agentura pro obnovu se zabývala kvalifikováním účinků některých stresů stresů z jaderné nehody na širokou populaci, v případě zaměstnanců Fukušima Dajiči a likvidátorů havárie jsou více než zřetelné i bez terénních studií – na elektrárně bylo dosud zaznamenáno pět smrtelných infarktů.

Studie také hodnotila, jaký účinek měly pomluvy a nepřátelský postoj vůči zaměstnancům elektrárny ze strany ostatních obyvatel. Ve Fukušimě Dajiči 14 % pracovníků připustilo, že je na sobě pocítili, zatímco podíl v Dajini byl 11 %. Vědci uvedli, že podle jejích názoru bude tato studie první, která tento potenciální zdroj stresu zkoumá, ale poznamenali, že ve srovnání s ostatními zdroji není významný.

Vlastník elektrárny Tokyo Electric Power Company (Tepco) řekl, že 24. srpna byl jeden z jejích zaměstnanců nalezen v bezvědomí v místnosti určené pro odpočinek. Navzdory ošetření elektrárenským lékařem a převozu do nemocnice byl později téhož dne prohlášen za mrtvého. Tepco ve zprávě uvedla, že nebyl kontaminován ani vystaven žádné vyšší dávce záření, když se účastnil instalace zásobníků pro kontaminovanou vodu.

Případy jako je tento jsou ukázkou toho, jakému napětí jsou vystaveni pracovníci Fukušima Dajiči a ostatní likvidátoři havárie. Výsledky vědecké studie nyní potvrdily zvýšenou míru tísně a posttraumatického stresu mezi zaměstnanci elektrárny, kteří se podílejí na likvidaci havárie.

Během května a června 2011 se 1495 lidí kombinované pracovní síly účastnilo dobrovolné dotazníkové studie, kterou vedl Jun Šigemura z National Defence Medical College. Účastníci sami uváděli symptomy jako pocity nervozity, beznaděje, deprese, nepokoje nebo že k popisu používali slova jako „marné úsilí“ či „bezcenné“.

Závěrem studie je, že zhruba 46,6 % z 885 účastnících se zaměstnanců Fukušima Dajiči, prožívají situaci na elektrárně jako stresující a depresivní. V případě pracovníků Dajini je toto číslo nižší, 37 %. Mezi významné stresory pro pracovníky Dajiči patří evakuace jejich vlastních domů (69,7 %), víra, že se ocitli blízko k smrti (53,1 %), svědectví exploze vodíku (35,9 %) a ztráta významného majetku během tsunami (32,2 %). Byli také zasaženi smrtí jejich kolegů (19,5 %) a členů rodiny.

Zdroj: World Nuclear News

2 Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..