Sobota, Prosinec 16

Sievert, becquerel, rentgen….Jak měříme radioaktivitu

Dozimetrické jednotky a jejích použití

Geiger-Müllerův počítač, měřící počet dopadajících částic nebo kvant záření. Zdroj: http://cite.iiit.ac.in/
Geiger-Müllerův počítač, měřící počet dopadajících částic nebo kvant záření. Zdroj: http://cite.iiit.ac.in/

Poznámka na úvod: tento článek je zaměřen především na faktické informace o aplikacích ionizujícího záření. Základní informace o radiaci, jako jsou například druhy radioaktivních rozpadů, jejích mechanismy a příčiny, historii objevů a podobně, uvádíme jen velmi stručně. Přehled o ionizujícím záření v přírodě najdete například zde nebo zde.

Radiace a ionizující záření jsou neoddělitelnou součástí našeho života, ačkoliv je většinou nemůžeme vnímat smysly. Příroda okolo nás je doslova protkána neviditelnými paprsky, které velmi výrazně ovlivňují celou řadu procesů v ní probíhajících. Například dýchání kyslíku podle jedné z biologických teorií vzniklo jako obranný mechanismus proti účinkům volných radikálů, vytvářených působením radiace. Kromě záření přírodního dnes známe rovněž záření umělé, jehož využití přišlo ve 20. století po známých objevech manželů Curieových, Henriho Becquerela, Williama Roentgena a dalších. Jeho využití představuje podstatnou část dnešní medicíny a je nenahraditelné i v řadě dalších odvětví vědy a techniky. Radiační fyzika a jednotky v ní používané i přes jejích nesporný význam nejsou běžnou součástí našeho vzdělání, ačkoliv úplné základy nejsou nijak složité. Přinášíme proto čtenářům Atominfo.cz přehled základních veličin a jednotek v dozimetrii a radiační fyzice, se kterými se lze dnes běžně setkat.

Aktivita

Základní jednotkou používanou v jaderné fyzice a dozimetrii je becquerel. Znamená střední počet radioaktivních přeměn za jednotku času, tedy matematicky 1 částice / 1 s. Patří mezi odvozené jednotky soustavy SI. Odpovídající veličinou je aktivita. Aktivita se řídí zákonem radioaktivního rozpadu a společně s odvozenými veličinami (střední doba života, poločas rozpadu) charakterizuje zdroj ionizujícího záření (zářič). Je dobré uvědomit statistický charakter těchto veličin – také popis radioaktivního rozpadu přinesl první důkaz, že subatomární svět má statistický charakter. Rozpad jader se řídí náhodou, nikoliv deterministickou předpovědí, a i samotný rozpadový zákon (více o něm například zde) platí jen pro střední hodnoty. Aktivita se v čase mění a její použití má proto význam jen u zdrojů s dlouhým poločasem rozpadu, případně je nutné uvést, jak se bude aktivita v čase měnit. Například 4400 Bq je přibližná hodnota aktivity lidského těla způsobená rozpadem draslíku K-40 (jedná se o přírodní radioaktivitu – každý živý organismus je vlastně zdrojem ionizujícího záření).

Jednotka becquerel má poměrně malý rozměr a běžně se používají násobky kilo, mega, giga (běžné radioaktivní zdroje mají aktivity řádově 1012 Bq). Dříve se pro aktivitu používala jiná jednotka – curie (Ci), pro kterou platí 1 Ci = 3.7×1010 Bq.

Dávkové veličiny, gray a sievert

Becquerel, potažmo aktivita, slouží je k popisu radioaktivního zdroje ve smyslu počtu přeměn v něm probíhajícím. Neříká nám nic o druhu záření, jeho energii, biologickém účinku atd. Podobně například viditelné světlo nemá na organismus takové účinky, jako UV záření, přestože díky ozónové vrstvě na nás působí jen zlomkem intenzity. Pro popis ionizačních účinků byly zavedeny dozimetrické veličiny: expozice, kerma a absolvovaná dávka.

Všechny tyto veličiny popisují účinky ionizující záření na různé látky, přenosy energie a následnou absorpci. Rozdíly jsou spíše technického rázu, zájemci se mohou více dočíst zde. Z obecného hlediska je nejdůležitější veličina dávka, jejíž jednotkou je gray [Gy] patřící mezi jednotky SI – fyzikální rozměr této jednotky je joule na kilogram [J/kg], v základních jednotkách m2s-2. Jednotka je pojmenovaná na počest Louise Harolda Graye, britského fyzika a zakladatele radiobiologie. Již z rozměru jednotky gray je patrné, že absorbovaná dávka je podíl energie předané ionizujícím zářením látce v malém prostoru a hmotnosti této látky. Jeden gray tedy znamená energii 1 J předanou látce o hmotnosti 1 kg. V principu je to poměrně velká hodnota – ve většině případů si v praxi vystačíme s tisícinami graye [mGy]. Při celotělovém ozáření člověka se udává, že 5 Gy je smrtelná dávka (tedy energie 375 joulů pro člověka se 75 kg). Často se setkáváme s veličinou dávkový příkon, což je přírůst dávky v časovém úseku [Gy/s]. Absorbovaná dávka ale také není optimální způsob k popisu biologických účinků záření. Její uplatnění v oblasti radiační ochrany je jen u popisu deterministických účinků, tedy při působení vysokých dávek znamenající jasně definované poškození tkáně. V životě se ale setkáváme s nižšími dávkami (až na nejzávažnější havárie), které působí stochastickými účinky. To jsou takové, které sice radiace prokazatelně způsobuje, ale až po delší době, v kombinaci s dalšími faktory a jen s určitou pravděpodobností. Příkladem může být rakovinné bujení, u kterého až na případy velkých dávek nedokážeme přesně říct, co bylo prvotní příčinou.

Destruktivní účinek ionizujícího záření na živou hmotu spočívá v poškození biomolekul, především DNA, proteinů a lipidů v buňce (více o biochemických reakcích buňky na radiaci zde). Děje se dvojím způsobem: přímou ionizací, při které dochází k vyražení elektronů z chemických vazeb, a nepřímou, při níž nejprve dojde k ionizaci molekul vody, tvořící většinu obsahu buněk. Vznikají přitom volné radikály, částice s nespárovanými elektrony, které jsou velmi reaktivní a snadno reagují s biomolekulami. Oba účinky se většinou projevují současně a o tom, který z nich má větší význam, rozhoduje druh záření. Přímá ionizace je významnější u protonového, neutronového a α-záření, nepřímá u β a γ záření. Je třeba si uvědomit, že typ ionizace nemá přímou souvislost s účinkem, nedá se tedy říct, které z nich je „silnější“. V takovém případě je nutné stanovit biologickou účinnost různých druhů záření.

Radiobiologické veličiny

Výše uvedené jednotky jsou ze své podstaty fyzikální, lze je přímo měřit a určovat jejích hodnoty. Nezohledňují však všechny faktory, týkající se působení záření na živou hmotu: například to, že různé druhy záření mají různé mechanismy účinku a různé buňky mohou na ně být jinak citlivé. V oblasti ochrany před zářením, medicínských aplikacích a při stanovování přípustných norem proto byly zavedeny radiobiologické veličiny, které tyto vlivy berou v potaz. Jsou odvozeny z dávky a mají stejný fyzikální rozměr.

Ekvivalentní dávka je dána přenásobením dávky jakostním činitelem Q, který zohledňuje vliv záření podle jeho typu a energie. Hodnota jakostního činitele je doporučována mezinárodní komisí radiologické ochrany ICRP (ICRP Publication 103 – soubor v pdf zde). Příklad: u gama záření Q=1, neutronového Q=10, alfa a těžké nabité částice mají Q=20. Jednotkou ekvivalentní dávky je sievert [Sv], pojmenovaný na počest švédského radiologa R. M. Sieverta, který položil základy radiační ochrany a léčebného využití záření. Sievert má stejný fyzikální rozměr jako gray (jakostní činitel je bezrozměrný) a pro některé typy záření (např. gama s Q=1) platí, že ekvivalentní dávka 1 Sv má stejné účinky jako dávka 1 Gy. Stejně jako u dávky, i zde se zavádí ekvivalentní dávkový příkon [Sv.s-1].

Příklady ekvivalentní dávky pro člověka: z přírodního pozadí 10 µSv za den, rentgen ruky 1 µSv, rentgen zubů 5 µSv, let letadlem (4000 km) 40 µSv, rentgen hrudníku 20 µSv, roční limit pro okolí jaderné elektrárny 250 µSv (při plánování se používá 30 µSv), skutečná dávka v okolí 50 km od jaderné elektrárny 0,1 µSv za rok (asi tolik jako když sníte jeden banán – opět důvodem draslík K-40), dávka v Tokyu způsobená havárií JE Fukušima 40 µSv, CT sken hlavy 2 mSv, roční dávka z přírodního pozadí (asi 85 % obdržené dávky je z přírodního pozadí) je průměrně 4 mSv. Dávka nutná k projevu nemoci z ozáření (deterministických účinků) je přibližě 400 mSv, musí být ale jednorázová. Smrtelná dávka se liší podle jedince, ale udává se 4 Sv a více. Stojí za zmínku, že přírodní pozadí je na různých místech na Zemi velmi odlišné, například:

– přírodní radiační pozadí občana ČR 2,5 až 3 mSv/rok

– přírodní radiační pozadí občana Kerali v Indii 17 mSv/rok

– přírodní radiační pozadí občana Guapari v Brazílii 175 mSv/rok

– přírodní radiační pozadí občana Ramsaru v Iránu až 400 mSv/rok

Tedy přírodní pozadí se podle lokalit liší i více než stonásobně, to je dáno především rozdílnou radioaktivitou hornin. Lidský organismus je schopný se na vyšší přírodní pozadí během života adaptovat

Jelikož různé tkáně a orgány jsou různě citlivé na radiačnímu poškození je nutné brát v potaz, jaká část těla byla ozářena. K tomu slouží opět váhový faktor, kterým se přenásobí dávka nebo dávkový ekvivalent. Nazývá se efektivní dávka a slouží k popisu nerovnoměrného ozáření. Její jednotkou je rovněž sievert. Hodnoty váhových faktorů pro tkáně a orgány jsou opět udávány ve zprávách mezinárodní komise ICRP.

Limity na ozáření

Dávka celotělového ozáření v sievertech je používána jako srovnávací hodnota například při nastavování legislativních omezení pro pracovníky se zářením a ostatní občany. Limity jsou určovány vyhláškami příslušných úřadů nebo schválením zákonů.

V České republice je systém limitů popsán ve vyhlášce 307/2002 Sb. Obecné limity jsou:

– 1 mSv za kalendářní rok pro součet všech efektivních dávek (výjimečně 5 mSv za 5 za sebou jdoucí kal. roků).

– 15 mSv za rok pro ekvivalentní dávku v oční čočce.

– 50 mSv za rok pro průměrnou ekvivalentní dávku v 1 cm2 kůže.

Pro pracovníky se zářením platí jiné limity:

– 50 mSv za kalendářní rok pro součet všech efektivních dávek a 100 mSv za 5 za sebou jdoucí kalendářních roků.

– 150 mSv za rok pro ekvivalentní dávku v oční čočce.

– 500 mSv za rok pro průměrnou ekvivalentní dávku v 1 cm2 kůže.

Podobné limity platí po celém světě na doporučení komise ICRP. Existují také limity na aktivitu v potravinách, které jsou stanovovány a sledovány příslušnými státními úřady pro jadernou bezpečnost. Jejich důležitost je významná v době velkých jaderných haváriích, především po Černobylu/Fukušimě se tyto hodnoty pečlivě sledovaly a dodržovaly. Kritická je především voda, mléko, ale i maso a rostlinné produkty. Sledují se nejnebezpečnější radionuklidy Cs-137 a Sr-90 (ale i Cs-134 a I-131), které jsou přítomny ve velkém množství při jaderných haváriích nebo při použití jaderných zbraních. Mají dlouhý poločas rozpadu a v lidském těle se deponují. Limity pro ČR jsou opět stanoveny ve vyhlášce 307/2002 Sb., např. pro mimořádné situace jsou limity objemové nebo hmotnostní – [Bq/kg] nebo [Bq/l]:

Trocha historie

Vědecký výzkum radioaktivity začal s objevy Henriho Becquerela a manželů Curieových, kteří v roce 1903 byli společně oceněni Nobelovou cenou za fyziky. Výzkum se týkal především spontánní radioaktivity (objev fluorescence uranových solí) a výzkum radioaktivního záření obecně. Dále se zabývali (především Marie Curie-Skłodowska) dělením radioaktivních izotopů, hledáním nových prvků (radium, polonium), prvními výzkumy léčby rakoviny radioaktivním zářením. Po nich jsou rovněž pojmenovány jednotky aktivity, tedy becquerel a starší jednotka curie, přijatá v roce 1910 na mezinárodním radiologickém kongresu. Ačkoliv první pozorování nebezpečí záření X a radioaktivity bylo už na samém začátku Röntgenem a Becquerelem, systematické studium radiobiologických účinků ionizujícího záření začalo ve 20. letech 19. století.

Na druhém radiologickém kongresu v roce 1928 byla zavedena dnes již nepoužívaná jednotka rentgen [R] a ve 30. letech se postupně zaváděli limity na ozáření. (např. toleranční dávka 0,2 R/den). Až v 50. letech se zavedly jednotky rad (1 rad = 0.01 Gy) a rem (roentgen equivalent in man, (1 rem = 0.01 Sv), které odpovídají dnešním dávkovým veličinám Gy a Sv.

Osoby spjaté s výzkumem vlivu záření na tkáň a ochranou před zářením jsou opět jména, která známe z jednotek dozimetrických veličin. Louis Harold Gray byl britský fyzik, který položil základy radiobiologie, působení radiace na živé organismy, radiologické biologické účinnosti, ale také fyzikálního popisu absorpce gama záření v látce (spolu s Williamem Lawrencem Braggem). Rolf Maximilian Sievert byl švédský radiologický fyzik, jehož přínosem bylo studium radiologických účinků záření, ať už k léčbě rakoviny nebo vlivu opakovanému vystavení nízkým dávkám. Také přispěl v oblasti měření dávek – ionizační komora k tomuto účelu je známá jako Sievertova komora.

Současnost

Nejpoužívanějšími a nejaktuálnějšími veličinami jsou radiobiologické, neboť lékařská rentgenová a tomografická vyšetření podstupuje téměř každý, rovněž radioterapie je běžnou součástí léčby mnoha onemocnění. Aktivita slouží pro porovnání různých zářičů a pro vědecké účely, případně pro limity v aktivitě potravin. Radiologické jednotky nejsou po celém světě jednotné, ač mezinárodní soustava jednotek SI uznává jen Bq, Gy a Sv, stále je možné narazit na starší jednotky – Ci, rad a rem, o nichž jsme se zmínili v předchozím textu. Příkladem budiž USA, kde Ci, rad i rem jsou stále používány, a to i v legislativě. Národní institut standardů a technologie sice doporučuje jednotky SI, ale v běžné praxi i systému limitů se stále pracuje s remy. Obecný limit je 100 mrem za rok (v ČR 1 mSv za rok) a pro pracovníky 5 rem za rok (v ČR 50 mSv za rok).

Atominfo.cz, psáno ve spolupráci s Ing. Kamilem Augstenem, Ph.D., Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT

Na závěr uvádíme přehled nejpoužívanějších jednotek a jejích fyzikálních rozměrů:

20 Comments

  • Janka Šrámková

    Dobrý den, chtěla jsem se dozvědět jaké následky na kůži, těle zanechá záření.Snažila jsem se najít někoho, kdo by mi změřil v RD radioaktivitu, protože mě už měsíc pálí doma po těle kůže, dech,cítím se v domě zle, cítím něco ve vzduchu i plísně.
    Bydlím v 6let v nové řadovce.V 8/2011 jsem nechala kousek přistavit.Závady-voda z kanalizace, balkonu, voda tekla za zateplením, ucpání střechy podél hřebene,provlhnutá zeď.Odvzdušňovali,u toho bylo cítit plísně ze zdi, vidět není.Pořád větrám.Když jsem 5hodin pryč a vstoupím,cítím mírně plíseň v celém domě.Protože původní stavba je z polských popílkových kvádrů dovezených v r.2005,v r.2004 byl zakázán dovoz, vývoz,zjištěna zdravotní závadnost, vím až dnes, dům na klíč, mám obavy, zda se tím provlhnutím domu nenarušila struktura zdících materiálů, zda nedýchám rakovinotvorné látky.Je mi tu pořád hůř.Když projdu v noci z ložnice do koupelny na WC a vrátím se, začnu cítit pálení kůže.
    Bydlím v Ostravě.Snažila jsem se najít někoho, kdo by mi změřil v RD radiaci.Četla jsem, že i plísně ve zdech ji mohou způsobovat.Volala jsem v sobotu na 112,protože v ten den to na mě moc púsobilo, bydlím kousek, zda by mi nemohli zjistit, změřit, co to ve vzduchu mám.Prý hasiči mají takový přístroj,který zaznamená přítomnost záření nebo škodlivých plynů, prý teď nepojedou, řekla jsem, že nemusí hned, prý, ať se obrátím na někoho, dali kontakt, ten pán však radiaci nezjistí, měřil mi radon, toho mám 360Bq/m3.Trpím tu, už mi vysychá kůže, natírám ji, nikdy mi nevysychala, i kůže na hlavě mě jemně bolela.Štípou mě oči, překrvují se, štípe v nosu.Jsem prosím zasahováná radiací?Nevíte o někom, kdo by mi to mohl zjistit?Lékař nepomůže, různá vyšetření byla zatím v pořádku.Na kožní mi předepsala gel na natírání.Nemám šanci, že by se tím někdo začal zajímat, že by mi někdo pomohl?
    Děkuji za jakoukoliv radu, pomoc.S přáním pěkného dne Šrámková m: 773520348

  • Ales

    Dobrý den!

    Stále mi není jasná jedna věc, a to jsem přečetl spoustu článků o jednotkách. Nikde není vysvětlena závislost účinků na době expozice. Když se pojedu podívat do Černobylu, tam jsou dávky řekneme 15mSv/hod. Co se stane, když tam budu hodinu, měsíc, rok? V textu píšete, že pro ČR je v normě napsáno „1 mSv za kalendářní rok pro součet všech efektivních dávek“. Znamená to tedy, ze deseti hodinách v zóně dostanu 150-krát vyšší dávku, než je doporučeno a to za den?

    Děkuji za odpověď,
    Aleš

    • Alžběta Bednářová

      S těmi účinky radioaktivního záření to není tak snadné. Účinky záření jsou dvojího druhu: stochastické a deterministické. Stochastické účinky jsou takové, kdy u ozářeného jedince nelze prokázat příčinnou souvislost mezi poškozením a ozářením, jejich výskyt není vázán na dosažení prahové dávky záření (např.nádory a genetické změny). Míra radiačního poškození způsobená určitou dávkou záření je závislá na časovém rozložení dávky a od reparačních schopností organismu ozářeného jedince. A deterministické (na které se asi ptáte) – je průkazná příčinná souvislost mezi ozářením a poškozením, ke kterému obvykle dochází vždy při překročení prahové dávky záření. Jejich závažnost roste s rostoucí dávkou. Dělíme je na časné (akutní nemoc z ozáření, akutní lokální poškození kůže, akutní lokální poškození) a pozdní (nenádorová pozdní poškození, účinky na vývoj plodu a zárodku. Ano, pokud by byl někde dávkový příkon 15 mSv za hodinu tak to znamená že za deset hodin dostanete 150mSv (pokud např. nepoužijete nějaké ochranné pomůcky)avšak účinek bude spíše pozdního rázu, jelikož se neprojeví okamžitě – nemoc z ozáření má mnohem vyšší dávky (řády sV). Důležité je dodat, že biologické účinky obecně závisí na celkové obdržené dávce, druhu ionizujícího záření, na dávkovém příkonu, časovém režimu ozařování, celotělovém nebo lokálním ozáření, věku jedince a pohlaví.

    • Alois Nobel

      Jen pro doplnění a přesnost – v okolí černobylské elektrárny jsou dávkové příkony spíše v řádu microSv, než mSv.

  • Marvin

    rád bych věděl jak moc (ne)bezpečné je dlouhodobé vystavení 15 GBp ….mám tritiový přívěšek na klíče a chtěl bych proto mít jasno jestli je to třeba ekvivalent toho že pujdu 2x do roka na rentgen? děkuju za odpověď…. to dlouhodobé vystavení berte s rezervou prostě sou to klíče a já je nosim dost často v kapse 😉

  • Ludjek

    Dobry den,
    jak prosim postupovat v pripade, kdy povoleny limit je udan v jednotce uSv/h (prikon ekvivalentni davky) a nas pristroj meri v jednotkach Bq/m2 (plosna aktivita)?

    Jak urcit, ze kontaminace je stale pod limitem?

    Jaky je vztah mezi temito velicinami?

    Dekuji predem za radu.
    S pozdravem,
    Ludek

  • Emil Nagy

    Dobry den,chcem sa opytat ake testy mam podstupit ak mam podozrenie na ozarenie rtg a gamou strsne sa mi v poslednej dobe zhorsuje zdravie a na internete som sa docital ze to moze byt s ozarenie taktiez mam strasne bolesti hlavy,zavrate,palenie oci a koze,problem so stolicou,problem s dychanim.
    Ak by mi vedel niekto poradit prosim o skoru odpoved.

    Dakujem s pozdravom Emil Nagy. 30.03.1987

    • admin

      Dobrý den,
      k Vašemu dotazu: V případě popisovaných potíží by bylo nejlepší vyhledat urychleně odbornou lékařskou pomoc. Problémy, které popisujete pravděpodobně nesouvisí s žádným ozářením, určitě ne s vnějším. Žádné nám známé vyšetření nezjistí zda jste byl vystaven v malých dávkách ionizujícímu záření. Naše redakce není složena z odborných lékařů, takže Vám nemůžeme konkrétně poradit. Může jít i o projev alergie, otravy či imunitní poruchu. Bez odborné lékařské prohlídky to ale sotva někdo rozhodne.
      S pozdravem,
      redakce Atominfo.cz

  • Martin

    Dobrý deň prajem mám otázku,
    v stavebníctve sa používa popolček s rádioaktivitou cca 77 B/kg. V byte alebo dome strávime veľa času aká je to dávka žiarenia povedzme za 1 rok resp. 10 rokov ? Nie sú nebezpečnejšie malé dávky ale trvale ako vysoká jednorazová dávka ?

    Ďakujem

    Martin

  • Aja

    Dobrý den,
    chci se zeptat, zda můžou zářit kovy (hodinky z chirurgické oceli) a zlaté šperky po rentgenu zubů, když jsem si je před prováděním rentegenu nesundala? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

    • admin

      Dobrý den,

      děkujeme za otázku. Při běžném rentgenovém zubním vyšetření, ani jiném rentgenovém vyšetření není možné, aby došlo k aktivaci
      jakéhokoliv materiálu.

      Redakce Atominfo.cz

  • Marek

    Dobrý den,
    Chtěl bych Vás poprosit o radu…. Mám doma zkalibrovaný Intenzimetr IT-65, kde jsou jeste stare jednotky v R.
    Mereni mohu ucinit ve stupnici mR/h (mili) nebo R/h.. Má otázka spočívá v tom… jakou hodnotu v techto rozsazich (mR a R) mohu mit pokuď se v dane oblasti budu zdrzovat jen 12h ?
    Jde mi o hodnoty 1, bezpečné záření / 2, zdržíc se dlouhodobě, nebezpečné záření / a 3, Nebezpecne zareni..
    Budu velmi rad za Vasi odpoved, protoze se mi nikde nedari najit prevod jednotek z mR / R na mSv / Sv…
    Dekuji za Vasi odpoved

    M.

  • Samara Urban

    Mám doma v knihovně vystaven vzorek o váze cca 300-400g uranové rudy (smolince) z Příbrami. Měření jsem zjistil její aktivitu cca max. okolo 10uSv/h ( z bezprostřední blízkosti, ve škále gama). Chtěl bych se zeptat, jestli to je nějak škodlivé? Osobnější si myslím, že ne.

  • Samara Urban

    Mám doma v knihovně vystaven vzorek o váze cca 300-400g uranové rudy (smolince) z Příbrami. Měřením jsem zjistil její aktivitu cca max. okolo 10uSv/h ( z bezprostřední blízkosti, ve škále gama). Chtěl bych se zeptat, jestli to je nějak škodlivé? Osobnější si myslím, že ne.

    • admin

      Dobrý den,
      v první ředě je podstatné v jaké vzdálenosti od vzorku trávíte hodně času. Dávkový příkon v určité vzdálenosti klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Byl by tudíž třeba zjistit ještě jaký dávkový příkon je například v 1 metru a poté si dopočítat jak jste na tom ve větší vzdálenosti. Obecně dávkový příkon 10 uSv/h není nízký, vy se však nepohybujete přímo u zdroje, proto není záření u vás tak vysoké.

      Obecné limity pro obyvatelstvo činí 1 mSv za rok. pokud byste se vyskytoval v bezprostřední blízkosti u tohoto vzorku, nasčítala by se vám za rok dávka 87,66 mSv. Pro radiační pracovníky je tento limit 50 mSv, takže byste překročil i tento limit. Bylo by třeba, abyste změřil dávkový příkon v 1 metru od daného vzorku a poté si lze dopočítat jaký je váš roční dávkový příkon. Dle mého názoru se vám nic špatného stát nemůže, jelikož dávkový příkon rychle klesá a nevystavujete se záření 24 hodin každý den v roce.

      Čísla, která jsem uvedl jsou navíc snížena určitým faktorem bezpečnosti. Neznamená to, že pokud radiační pracovník nasbírá 51 mSv za rok, musí mít nutně problémy. Na druhou stranu limity nejsou od toho, aby se musely vyčerpat. Každé záření je pro tělo nějakým způsobem škodlivé, tak proč se ozařovat dobrovolně.

      Doufám, že jsem zodpověděl vaše dotazy, přeji příjemný den.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *