Neděle, Květen 26

Čínský jaderný reaktor v Turecku

Turecký premiér Recep Erdoğan a jeho čínský protějšek Wen Jiabao včera při státní návštěvě v Pekingu. Zdroj: worldbulletin.net
Turecký premiér Recep Erdoğan a jeho čínský protějšek Wen Jiabao včera při státní návštěvě v Pekingu. Zdroj: worldbulletin.net

Čína se stává lídrem v zatím nevyhlášeném a neformálním tendru na druhou tureckou jadernou elektrárnu, uvádí Financial Times. Výhodou Lidové republiky je státní podpora, která umožňuje čínským jaderným korporacím postavit elektrárnu bez vládních záruk z turecké strany, dokážou si své financování zajistit sami. „Peněz mají dostatek, je možné, že (druhou elektrárnu, pozn. Atominfo.cz) skutečně budou stavět“, uvádí zdroj z tureckého ministerstva energetiky.

Turecko si na svém jaderném programu zakládá, země zahájila stavbu první jaderné elektrárny ve městě Akkuyu (více zde), dodavatelem je ruský Atomstrojexport. Už v průběhu jednání přitom turečtí nejvyšší představitelé mluvili o stavbě druhého objektu. Rusové se přitom podle vyjádření politiků k tomu postavili poměrně chladně a z jejich strany nezazněla žádná prohlášení o tom, že by měli zájem se na něm podílet. Do popředí se tak dostali asijští výrobci – čínské firmy, japonské duo TEPCO a Toshiba (TEPCO z něj kvůli Fukušimě vystoupila) a jihokorejská KEPCO.

Číňané zatím uskutečnili jen jeden zahraniční jaderný projekt – postavili pákistánskou elektrárnu Čašma se dvěma reaktory CNP-300 vlastní technologie, založené na starých amerických projektech. Čínské korporace CNNC a CGNPH jsou však plné ambicí udělat z Říše středu zemí s jaderným vývozem. V Turecku již k tomu byl učiněn první krok – premiér Recep Erdogan podepsal při státní návštěvě Pekingu mezivládní dohodu o jaderné spolupráci. Ačkoliv je tento podpis spíše formálním aktem a takové dohody obvykle neobsahují žádné konkrétní projekty, uzavírat bez nich smlouvy o dodávkách v jaderné oblasti je velmi obtížné, ne-li nemožné.

Čínským plánům však stojí v cestě vážná překážka. Kromě CNP-300, který je již značně zastaralý a má nízký výkon, nemají Číňané žádné vlastní reaktory s mezinárodními licencemi. Všechny jejich moderní projekty jsou založeny na technologiích Westinghouse a Arevy a západní firmy si při uzavírání dodavatelských smluv a transferu know-how dávají dobrý pozor na to, aby tento moment byl v dohodách právně ošetřen. (Poznámka Atominfo.cz: transfer know-how je technický termín, znamená předání technické – nejen bezpečnostní – dokumentace k reaktorům v dohodnuté míře. Jde o obvyklou podmínku v jaderných tendrech, probíhajících v zemích, které s provozem jaderných zařízení mají zkušenosti, například Česká republika jej požaduje v soutěži o dodavatele pro Temelín. Jiná situace je mimochodem právě v Turecku, kde rusko-turecká dohoda předání technologií nezahrnuje vzhledem k tomu, že Turci nemají s jádrem žádné zkušenosti a provozovat elektrárnu stejně nebudou, více v Souvisejících článcích).

Čína rovněž vyvíjí vlastní reaktory III. generace, jde však také více či méně o klony západních systémů. Podle oficiálních prohlášení čínských jaderných představitelů bude první takový projekt hotov už za rok a bude licenčně čistý, takže jej bude možné vyvážet. Bude však trvat mnoho dalších let, než aspoň se jeden takový blok dočká realizace a budou k dispozici reference na jeho provoz, které jsou pro potenciální zákazníky nutnou, nikoliv postačující podmínkou. Mnohem lépe vypadají pozice čínského jaderného strojírenství, mnoho místních výrobců získává zakázky od západních firem. Například Dongfang Electric se loni stala dodavatelem nízkotlakých ohřívačů pro francouzskou EDF.

Související články: První turecká jaderná elektrárna se stává realitou

Zdroj: Atominfo.ru, nti.org

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..