Středa, Srpen 21

Hlavní problém pilotovaných letů na Mars: vědci zatím nedokážou vytvořit dostatečně účinnou a bezpečnou ochranu před radiací

Pohled na atmosféru Marsu z vesmíru. Mars vždy byl a je objektem stálého zájmu. Dříve především proto, že je na noční obloze dobře vidět, dnes vědce především zajímá, jak probíhal jeho vývoj ve srovnání se Zemí - obě planety si jsou poměrně podobné, přesto, aspoň z pohledu žijících tvorů, se podmínky na nich vyvinuly velmi odlišně.

Na pilotované lety k Marsu si ještě pár let počkáme. Vědci zatím nedokážou vytvořit konstrukci, která by posloužila jako skutečně dlouhodobá a účinná ochrana před radiací z jaderných pohonů, jež jsou pro takové lety v podstatě nezbytné. Ve středu to uvedl na tiskové konferenci zástupce šéfa ruského Výzkumného centra kosmického strojírenství Nikolaj Paničkin.

„Zatím nedokážeme ochránit kosmonauty a astronauty před působením vesmírné radiace. Dokud při letu pracuje jaderný pohon, jakákoliv dosud existující ochranná schránka hromadí takové množství záření, že se sama stává nebezpečím pro posádku“, řekl vědec.

Zatímco technicky není problém vyslat k Marsu sondu (takových misí bylo uskutečněno nespočet), lidská posádka vyžaduje velké ubytovací prostory, zařízení pro vědeckou práci (nejlépe takové, kterou nedokáže dělat stroj, aby se jej vyplatilo do takové dáli vůbec posílat) a především musí být zajištěna jejich bezpečnost. Kosmická radiace není ani zdaleka jediným problémem, který čeká ty, co by se chystali na další „velký krok pro lidstvo“. Rozdíl denních a nočních teplot na Marsu je mnohem větší, než na Zemi, nebezpečné jsou také meteority a nízký atmosférický tlak. To vše ohrožuje kromě lidí také techniku. Další problémy jsou typicky lidské – zvládnutí stresu, přizpůsobení se nižší gravitaci (a vůbec jakékoliv stálé gravitaci po pobytu ve vesmírném plavidle), změny metabolismu. V pozemských podmínkách je lze nacvičovat jen velmi obtížně.

Takové experimenty však již probíhají, například ruský pokus „Mars-500“ v moskevském Institutu pro lékařství a biologii. Zahrnují například dlouhodobou izolaci „pokusných“ kosmonautů, pohyb po terénu, podobnému tomu na Marsu, a další.

Bývalý šéf ruského Roskosmosu Anatolij Perminov uváděl, že vytvoření meziplanetárního plavidla pro cestu na Mars nebude možné dřív, než v roce 2025. Samotná cesta bude trvat s kvalitní technikou okolo měsíce. Konstrukce jaderného pohonu by mohla být hotova do roku 2019, plavidlo za dalších šest let, ale sám let bude podle něj možné uskutečnit až v roce 2035.

Perminov také mnohokrát zdůrazňoval, že takový projekt není žádná země s to zvládnout sama a že je potřeba široké mezinárodní spolupráce.

Zdroj: Atominfo.ru, RIA Novosti

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..