Úterý, Listopad 12

Šéf energetického koncernu ABB: německá reakce na Fukušimu byla příliš rychlá

Joe Hogan, šéf koncernu ABB, velkovýrobce zařízení pro rozvodné elektrické sítě. Jeho názor na německé události je o to zajímavější, že vlastně stojí na "druhé straně barikády" od jádra - ABB vyrábí mnohem více pro větrné, solární a tepelné elektrárny.

Jaderná enegetika má i po japonské katastrofě ve světě budoucnost, jen se zvýší její bezpečnost. To si v exkluzivním rozhovoru pro Hospodářské noviny říká šéf švýcarsko-švédského koncernu ABB Joe Hogan, který vyrábí např. zařízení pro elektrorozvodné soustavy.

Japonská jaderná tragédie švýcarsko-švédský koncern ABB podle jejího šéfa Joa Hogana nijak nepoznamenala, protože z jaderné energetiky pochází jen dvě procenta obratu ABB.

Změní ale pohled na jadernou energetiku obecně. Podle Hogana má jádro stále budoucnost, bude ale vyžadována větší bezpečnost a elektrárny se budou muset stavět jen v geologicky stabilních oblastech.

HN: Jak by měl vypadat optimální energetický mix?

Takový, aby co nejvíce vyhovoval životnímu prostředí a přispíval k dosažení cílů v ochraně ovzduší. Největší problém představují elektrárny na černé a hnědé uhlí.

Než dojde k nějakému zásadnímu průlomu v čistotě těchto technologií, tak bude třeba uhelné kapacity nahrazovat jednak jadernými elektrárnami, jednak elektrárnami plynovými.

Ty sice také produkují značné množství oxidu uhličitého, ale ve srovnání s elektrárnami uhelnými asi poloviční. A pak je tu samozřejmě mohutný nástup solárních a větrných elektráren.

HN: Nakolik březnová katastrofa v japonské Fukušimě ovlivnila celkový pohled na budoucnost jaderné energetiky? Měla dopad i na obchody ABB?

Náš byznys japonská tragédie v podstatě nijak nepoznamenala, neboť z jaderné energetiky pocházejí jenom dvě procenta obratu ABB.

Naše obchodní uvažování se proto nezměnilo. Ale je pravda, že japonská katastrofa změnila přístup k jaderné energetice v mnoha zemích. Některé se jí zříkají, ale mnohé další daly jasně najevo, že u ní zůstanou.

Jaderná elektrárna Fukušima byla poškozena vlnou tsunami vyvolanou zemětřesením o síle devíti stupňů Richterovy stupnice. Ale rozsahem škod a jejich důsledky nešlo o opakování ukrajinského Černobylu, to je třeba říci.

HN: Má tedy jaderná energetika budoucnost?

Podle mého názoru budoucnost má, ale musí se zlepšit její bezpečnost a nové elektrárny se musejí stavět jenom v geologicky stabilních oblastech. A je také nezbytné vyřešit velice složitou otázku jederného odpadu. Japonská katastrofa změnila také pohled na nové zdroje, kterým říkáme infrastrukturní, tedy rozptýlené.

Prosazuje se nový trend – přechod od obrovských gigawattových zdrojů směrem k malým, rozptýleným zdrojům, jako jsou solární panely na jednotlivých domech, a větrníky. Tyto rozptýlené zdroje vyžadují nesmírně sofistikovanou elektrorozvodnou soustavu, síť, která se vyrovná s energií pocházející z mnoha zdrojů a také s výkyvy ve výrobě. To je velice důležité.

HN: Co říkáte rozhodnutí Německa zříci se postupně jaderné energetiky? Jak to může ovlivnit aktivity ABB?

Je to rozhodnutí německých politiků, které nezbývá, než respektovat. Osobně mě ale překvapilo, že se rozhodli vyřadit jadernou energetiku tak rychle. Čekal bych pomalejší postup.

Související články: Švýcarská ABB za miliardu dolarů napojí větrné farmy na Německo

Zdroj: Hospodářské noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..