Čtvrtek, Červen 27

Odklon od jaderné energie rozděluje německé firmy

Alespoň dočasnými vítězi situace jsou v Německu zelení. Strana si prosadila svou a nyní si získala na svou stranu i část průmyslníků, kteří chtějí z očekávaného hladu po obnovitelných zdrojích vytěžit co nejvíc. Renate Künastová, šéfka parlamentního klubu Strany zelených.

Rozhodnutí vlády německé spolkové kancléřky Angely Merkelové nuceně uzavřít jaderné elektrárny a opustit jadernou energetiku do roku 2022 hluboce rozdělilo německou podnikatelskou sféru. Píše o tom magazín Spiegel, podle něhož panuje fakticky jediná shoda – firmy souhlasí, že budou potřebovat daleko více vládních dotací, aby se vyrovnaly s potížemi způsobenými dramatickým zdražením elektřiny. Německo v březnu vyřadilo na tři měsíce z provozu sedm jaderných reaktorů postavených před rokem 1980 v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Později německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu již nebudou znovu uvedeny do provozu a zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena během příštích jedenácti let.

Zřejmě nejžádanější političkou mezi byznysmeny je v těchto dnech Renate Künastová, šéfka parlamentního klubu Strany zelených. Odstupující šéf chemického gigantu BASF jí dokonce napsal vřelý osobní dopis. Politička totiž bude kandidovat na berlínskou starostku a náhle je pro podnikatele zajímavá. „Firmy se adaptují na novou politickou realitu a dělají to s příslovečnou německou důkladností,“ napsal Spiegel. Před pouhým rokem přitom kapitáni německého průmyslu tlačili na kabinet, aby udržel jaderné elektrárny v chodu, dokud to jen bude možné. Titíž bossové dnes tleskají kancléřce za její odvážné rozhodnutí skoncovat s nukleární energií, nadbíhají Zeleným a vytvářejí nové sítě. „Děje se to takovým tempem, že z toho může dostat závratě i politický komentátor,“ píše jízlivě týdeník.

Za politika budoucnosti a svého „černého koně“ si průmyslníci vybrali Winfrieda Kretschmanna, kterého Zelení nedávno protlačili do čela vlády spolkové země Bádensko-Württembersko. Při setkání s ekonomickou elitou je Kretschmann nejobletovanějším politikem, zatímco politici spojení s jadernou lobby stojí smutně opodál, jako by měli malomocenství.

Analytikové se shodují, že v Německu dnes probíhá velké rozdělení napříč ekonomickou sférou. Na jedné straně jsou odvětví silně závislá na elektřině – výrobci hliníku, cementu a papíru mohou počítat s tím, že jejich účty za elektřinu prorazí kvůli odstavení jádra pomyslný cenový strop. Na druhé straně je sektor obnovitelných zdrojů, který rozhodnutím Merkelové dostal historickou příležitost. Napětí mezi těmito tábory je ovšem velké, a ukazuje se, že německé hospodářství není jako celek schopné vstřebat radikální rozhodnutí kabinetu.

Nikde to není patrnější, než ve Federaci německého průmyslu BDI, což bývala nejvlivnější lobbistická organizace. Sdružovala na sto tisíc podniků, od chemiček přes jaderné elektrárny až po výrobce energie solární. V čele BDI stojí Hans-Peter Keitel, bývalý generální ředitel firmy Hochtief. V poslední době mění často prohlášení, což evidentně odráží, pod jakými tlaky je. Zprvu hovořil o potřebě dosáhnout „rychlého konsensu ohledně uzavření jaderných elektráren,“ v poslední době se mu však do slovníku vloudila slova jako „riskantní“ a „unáhlený“. Šéf vlivného klubu německých průmyslníků je zjevně na pochybách.

Naopak na koni jsou například ocelárny Thyssen-Krupp, které vyrábějí nejtěžší součásti větrných elektráren, sklárny Schott, podílející se na výrobě solárních panelů, a také gigant Siemens, který se specializuje mimo jiné na budování plynových elektráren. Jenomže tyto firmy byly zvyklé na státní dotace, které se pohybovaly okolo 13 miliard eur. Pokud by se o ně měly dělit s jinými podniky, postiženými růstem energie, mohlo by to způsobit tvrdou ránu celému německému průmyslovému sektoru. Podle Spiegelu je zjevné, že firmy budou na státní pomoci daleko závislejší, než kdy předtím. Vládní koalice CDU a FDP proto chce vytvořit fond, který by dokázal ohroženým podnikům zprostředkovat ročně až 500 milionů eur. Do takto vysokých podpor však zase budou mluvit úřady na ochranu hospodářské soutěže. „Čekají nás tvrdá vyjednávání,“ přiznala nedávno kancléřka Merkelová.

„Odklon od jaderné energie se může změnit v politickou past, do níž se chytí zástupci velkých průmyslových společností,“ varuje Spiegel. Nadbíhání Zeleným jim totiž nemusí kompenzovat ztrátu vlivu, a naopak může posílit nebezpečí korupce. Eveline Lemkeová, která je první ministryní hospodářství v Porýní – Falci za Zelené, připouští, že velké podniky budou jednat oportunisticky. „Nemám s tím problém. Když chtějí investovat velké peníze do zániku jaderných elektráren, je to jenom dobře,“ řekla týdeníku.

Zdroj: Český rozhlas

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..