Sobota, Srpen 24

František Hezoučký, bývalý ředitel JE Temelín: Jaderná energetika nepatří do ruky money makerům

Muž, který řídil Temelín v nelehkých časech dostavby druhých dvou bloků v 90. letech.

Po několika rozhovorech s ruskými jadernými experty o situaci kolem JE Fukušima přichází i názor z Čech – František Hezoučký, bývalý ředitel JE Temelín a jeden z expertů, odpovědných za její spouštění, poskytl interview deníku E15, které nyní přinášíme našim čtenářům. Mimo jiné v něm mluví právě o budoucnosti jaderné energetiky po Fukušimě.

Kdyby byla v Česku podobně seizmicky aktivní lokalita jako v Japonsku, fukušimské jaderné reaktory by tady nedostaly licenci. Máme v tomto smyslu tvrdá pravidla, říká František Hezoučký, který jako ředitel Temelína dokončoval stavbu jeho prvních dvou bloků. Celkové uvolnění radioaktivity ve Fukušimě může být ještě větší než po havárii v Černobylu.

* E15: Je situace po havárii ve Fukušimě podobná situaci po Černobylu? Můžeme čekat další zbrzdění rozvoje jaderné energetiky?

Obávám se, že to může být podobné. Emoce dostávají přednost před technickými rozbory. Lidé se bojí jaderné energetiky, dokonce i lidé vzdělaní. Já jim to nemám za zlé, ty havárie jsou takovým strašákem. Ale časem se ukáže, že třeba ani takto silně postižené Japonsko se nebude moci jaderné energetiky vzdát. To by muselo totálně ustoupit ze své hospodářské pozice.

* E15: Můžeme čekat nejvýraznější ústup od jaderné energetiky v Německu?

Politik musí udělat něco viditelného, aby ukázal, že má starost o obyvatelstvo, které mu dává hlasy. Takže odstavení nejstarších reaktorů po dobu nějakých zátěžových testů je asi takovou úlitbou bohům. Předpokládám, že tyto bloky projdou prověrkami a budou znovu uvedeny do provozu. Ani Německo si nemůže dovolit odstavit jaderné elektrárny.

* E15: Když si vezmeme, jak je dnes německá veřejnost naladěna, je těžko představitelné, že se Německo vrátí k rozvoji jaderné energetiky…

Víte, já jsem specialista na technologii, a ne na public affairs. Ale také jsem samozřejmě člověk a jako jaderný energetik cítím odpovědnost. Nad obavami obyvatelstva není možné mávnout rukou. Máme tu znovu důvod k zamyšlení, vše je nutné znovu prověřovat. Ale celá naše civilizace se dnes ocitá na hraně. Když si vezmete všechny chemické látky, těžké kovy, kterými jsme obklopeni… Je nutné kontrolovat, co vše se dává do jídla… Civilizace je dnes hodně nebezpečná.

* E15: Do jaké míry černobylská havárie ovlivnila výstavbu prvních bloků Temelína?

Ovlivnila. Zejména v Rakousku, které bylo po Černobylu zasaženo o něco více než tehdejší Československo, nastala panika. Rakušané se nevelkou většinou rozhodli, že cestou jaderné energetiky nepůjdou. A i ti, kteří hlasovali pro, si pak vzali boj proti jaderným elektrárnám jako národní zájem, národní náboženství. My jsme museli všude vysvětlovat, že Temelín není Černobyl, že Černobyl by u nás nikdy nedostal licenci na výstavbu. Mimochodem, ani fukušimské reaktory by u nás nedostaly licenci, kdyby tady byla podobně seizmicky aktivní lokalita. My máme v tomto smyslu tvrdá pravidla.

* E15: Japonci však uvádějí, že při zajišťování bezpečnostních parametrů elektrárny počítali s poměrně vysokou úrovní zemětřesení…

Ano, počítali. Japonci jsou poměrně šikovní. Víte, že ani při vysokém zemětřesení jim nespadnou mrakodrapy. Ale ve Fukušimě jsou staré bloky, vlastně nejstarší bloky projektu varných reaktorů General Electric. A je zjevné, že se tam během čtyřiceti let nedělala nějaká podstatná zodolnění. Zodolňovací řešení, postupné vylepšování bezpečnosti by se přitom měla realizovat trvale. To není tak, že uvedete elektrárnu do provozu a necháte ji být. Stárnutí elektráren je technické, dané stárnutím materiálu, opotřebením, ale také morální – koncepce projektu postupně zaostává ve srovnání s moderními požadavky.

* E15: Fukušima tedy splňovala kritéria v době uvedení do provozu, ale dnes už je nesplňuje?

V té době ano. Dnes už by Fukušima 1 neprošla ani podle mezinárodních pravidel. Po bitvě je každý generálem, obávám se ale, že společnost TEPCO odsouvala řešení na nějaký pozdější a z jejího pohledu vhodnější okamžik. Je pravděpodobné, že šla hlavně po zisku. Jaderná energetika nepatří do ruky money makerům, je to moc zodpovědná věc. Pamatuji si na diskuzi z devadesátých let, jestli je česká energetika především veřejnou službou, nebo normálním byznysem. Kdyby byla uznána jako veřejná služba, nemusely by být tlaky na rychlé hospodářské výsledky až tak ohromné. Ale ty ekonomické výsledky by se projevily jinde – třeba by nebyla tak drahá elektrická energie. Díky tomu by mohly firmy lépe prosperovat a odvádět vyšší daně. Je nutné přiznat, že všude existují ekonomické tlaky na vládu nebo na orgány státního dozoru a často způsobují, že se odkládají potřebné úpravy. Nejdůležitějším úkolem společnosti, která provozuje jaderné elektrárny, má být zajištění bezpečnosti, ne zisk a dividendy.

* E15: Ještě bych se vrátil ke srovnání Fukušimy a Černobylu. Je možné říct, že už se lidé poučili a jsou schopni lépe likvidovat následky havárie?

To se těžko srovnává. V Černobylu nemohla téct radioaktivní voda do volného moře. To je velký rozdíl. Upřímně řečeno, zásah v Černobylu, tedy zasypávání reaktoru směsí písku, olova a bóru, byl v té době jediný možný. Takové zabetonování a sarkofág nad jadernou elektrárnou – to ostatně čeká i Fukušimu. V tomhle tak velký rozdíl nevidím.

* E15: Ve Fukušimě už není šance se betonu vyhnout?

Bude to asi nutné a ten beton bude muset být odolný vůči mořské vodě. Technologie zakonzervování moc odlišná být nemůže, protože palivo už je roztavené, destruované. Nelze ho přenést jinam. Navíc ve Fukušimě havarovaly čtyři reaktory proti jednomu černobylskému reaktoru. Celkové uvolnění radioaktivity tam může být ještě větší.

* E15: Říkal jste, že Temelín bylo nutné hájit před Rakušany. Ale i v Česku byla po roce 1989 poměrně silná skepse vůči jaderné energetice, ke které přispěl Černobyl. Nebo ne?

Bezpochyby ano. Navíc do toho vstoupilo zpochybňování všeho, co už bylo uděláno před rokem 1989. Bylo nutné vše vysvětlovat nejenom Rakousku, ale také našim politikům. Naštěstí se na správném místě objevilo pár osvícených lidí, kteří tlaky proti Temelínu ustáli. Politickou podporu jsme potřebovali. V roce 1990 se rozhodlo, že se stopne výstavba třetího a čtvrtého bloku, a že se všechny prostředky soustředí na dostavbu prvního a druhého bloku. To bylo moudré rozhodnutí, ale nezabránilo tomu, že někteří členové federální i české vlády – sami spíše humanitního zaměření – do jaderné energetiky dál stříleli. A pro lidi, kteří stavěli Temelín, bylo těžké, když byli trvale bombardováni obviněními, že dělají špatnou práci a slouží „ďáblu“.

* E15: Jaké teď bude mít Fukušima dopady na dostavbu dalších reaktorů Temelína? Zbrzdí ji, prodraží? Nebo dokonce úplně zastaví?

Myslím, že se další bloky stavět budou.

* E15: Vsadil byste si na to?

To bych si vsadil. Neříkám, že tu nebude nějaké zpoždění, samotné výběrové řízení už se zpozdilo. Nějaký čas je zapotřebí pro diskuzi po Fukušimě. Energetici jsou tady od toho, aby dodávali elektrickou energii, a jestliže by obyvatelstvo řeklo, že nechce energii z jádra, nemůžeme mu to vnucovat. Na to nemáme právo. Ale jaderná energetika je v současné době nejlepší ze špatných řešení. Jen je třeba být pokornější. Před třiceti lety jsem napsal skripta pro výuku operátorů jaderných reaktorů a ukončil jsem je desaterem přikázání operátora. Tím posledním přikázáním je – reaktoru se vyká. V tom je obsaženo všechno.

* E15: Očekáváte další zpoždění temelínského tendru?

To nechci předjímat. Ale jsem přesvědčen, že současný harmonogram společnosti ČEZ je dostatečný na to, aby diskuze mohla být včas uzavřena.

* E15: Tedy do rozhodnutí v roce 2013?

Ano, to si myslím. Ale v celém procesu bude spousta politického rozhodování a zájmů. Bude záležet na tom, jaká vláda bude u moci, zda se najde silný představitel průmyslu nebo předseda vlády, který zajistí silnou politickou podporu. Bez té to není možné. Stavba jaderné elektrárny není stavba hotelu. Bude-li dobrá konstelace hvězd, stavět se bude, nebude-li dobrá konstelace hvězd, může se to zase odkládat.

* E15: Bude požadavek na stále více bezpečnostních prvků jaderné elektrárny prodražovat?

Jsem o tom přesvědčen. Prodražují se kontinuálně. Vezměte si tlak na pasivní odvod tepla, kdy nemusíte být závislí na elektrické energii. To byl sen, který se začal naplňovat až s posledními projekty jaderných reaktorů.

* E15: Závislost na přívodu elektřiny do elektrárny kvůli chlazení se ukázala být velkým problémem právě ve Fukušimě…

Ano, to je naprosto klíčové. Ve Fukušimě se po vlně tsunami dostala voda do dieselových generátorů a zničila je. Určitě se budou probírat scénáře, které takové selhání znemožní. Kromě pasivních bezpečnostních prvků se už dnes u nových bloků počítá se čtyřmi záložními zdroji. A dieselové generátory se stavějí v seizmicky odolných bunkrech. I když hrozba silného zemětřesení v České republice není nijak velká. Jak říká Zdeněk Mahler – naše země je taková maminkovská, pěkně se o nás stará.

***

František Hezoučký (69) Vystudoval ČVUT v Praze, od roku 1965 pracoval postupně v jaderných elektrárnách v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech a Temelíně. V letech 1999–2003 byl ředitelem výstavby Temelína, za jeho vedení se výrazně zrychlilo tempo dostavby prvních dvou bloků. Poté byl seniorním expertem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. V současnosti působí jako konzultant společnosti WorleyParsons.

Zdroj: E15

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..